Navzdory tomu rozsudek prý nikdy nebral osobně.
V Česku člověku za žádný zločin nehrozí trest smrti, ale v některých částech Spojených států amerických a mnoha dalších světových zemích lidé ještě i dnes za ty nejzávažnější skutky přicházejí o své životy. O svůj život měl přijít i Nick Yarra, dnes již 56letý Američan, který kvůli prohnilé americké policii, vyšetřovatelům a prokurátorům skončil v roce 1982 za mřížemi a následně byl odsouzen k trestu smrti. Nick si přitom za své obvinění a odsouzení mohl částečně i sám. Už jako malý chlapec si prošel peklem, protože ho někdo jako 7letého udeřil a znásilnil, ale on o incidentu nikdy neřekl svým rodičům a raději se jako teenager začal oddávat alkoholu a drogám.
Se svými kamarády trávili nekonečné hodiny pod vlivem omamných látek a v takovém stavu ho v roce 1981 zastavila policejní hlídka. Nick řídil ukradené auto a v krvi měl drogy, takže policistům netrvalo dlouho, než si ověřili registraci vozidla a všimli jeho neobvyklého chování. Mladý, v té době pouze 21letý člověk, nechtěl strávit další roky ve vězení, a proto policistům řekl, že pokud ho nechají jít, on jim na oplátku poskytne informace o vrahovi, který nejprve znásilnil a poté zavraždil Lindu May Craigovou. Měl to docela promyšlené, protože policistům oznámil jméno svého bývalého kamaráda závislého na drogách, o kterém si myslel, že už zemřel, jenže jeho kamaráda policie vypátrala, a když policisté mezi ním a vraždou nenašli žádné spojení, obvinění jednoduše přenesli na Nicka. Následoval krátký soudní proces, ve kterém byl mladý chlapec odsouzen k trestu smrti, a to i přesto, že Nick měl na čas vraždy důvěryhodné alibi. Jeho okolí na něj okamžitě zanevřelo, protože nikdo nechtěl mít nic společného s násilníkem a vrahem, ale on ve svém nitru věděl, že je nevinný a musí to soudem dokázat.
Chlapec zanedlouho putoval za mříže do věznice Huntingdon State Correctional Institute nedaleko města Pittsburgh a dostal se na oddělení, kde bylo zakázáno mluvit, aby pak dalších 22 let strávil převážně v maličké samotce 23 hodin denně. Většinu lidí by taková doba v izolaci zlomila, ale Nick se nevzdával. Při jednom z převozů dokonce na pár měsíců z vězení uprchl, avšak pak se dobrovolně vrátil a odseděl si další roky ze svého trestu, přičemž dnes odhaduje, že za 22 let za mřížemi přečetl více než 9 400 knih. Ačkoliv byl zpočátku trochu apatický, jeho nálada a nasazení se změnily po návštěvě jeho otce, který mu řekl, že by mu velmi rád pomohl, ale je jen obyčejným dělníkem a nemá žádné kontakty, známosti a ani peníze. Nick si tehdy uvědomil, že pomoci si může jedině on sám, a tak se pustil do studování nekonečných právnických knih, díky kterým chtěl najít ve svém případě dostatečnou díru na to, aby se dostal ven.
V roce 1988 přišel moment, kdy si Nick pomyslel, že konečně nastal jeho čas na očištění svého jména, protože začalo fungovat testování DNA vzorků. On o testování požádal jako první člověk odsouzen k smrti, jenže DNA testy mu nepomohly, ještě mu dokonce psychicky uškodily, protože je provázely kroky připomínající sabotáž ze strany policie, když se při testování některé vzorky nechtěně zničily. Následující roky od zavedení DNA testů vypadaly pro Nicka bídně, a tak v roce 2002 napsal soudci dopis, v němž ho požádal o to, aby konečně nařídil popravu, protože již nedokáže trpět ve vězení. Soudce si jeho žádost vzal k srdci, ale naštěstí nechal před schválením popravy prověřit všechny důkazy a DNA vzorky z jeho případu, což nakonec vedlo k tomu, že na těle zavražděné Lindy byly nalezeny jen vzorky dvou neznámých mužů.
Nick se díky tomu nakonec dostal v roce 2004 na svobodu a o rok později se přestěhoval do Spojeného království. Od USA dostal i finanční kompenzaci, jejíž výška mu přišla směšná, a tak se raději rozhodl vyprávět svůj příběh lidem z celého světa. V roce 2015 vznikl dokument Fear of 13 zachycující jeho osud a Nick v současnosti vydal i svou knihu se stejnojmenným názvem, zatímco ještě chystá další audiovizuální projekty. A co ještě je na jeho případě zajímavého? On samotný se jednou vyjádřil, že kdyby se tehdy nedostal do vězení, zanedlouho by zřejmě zemřel, protože velká část z jeho nejbližších kamarádů z toho období postupně podlehla drogám, alkoholu či násilí. Trest smrti proto paradoxně Nickovi zachránil život.
@NickYarris
— melanie hazlehurst (@melaniehazlehur) 18. června 2017
After listening to your heartfelt interview with @VictoriaLIVE I went in search of this book and finally it's out in the UK pic.twitter.com/2vOUAchhCy
