Pod peřinou není vždy bezpečno.
Jak se říká, pokud nám zpod peřiny netrčí ani kousek našeho těla, příšery v pokoji nás prostě nemají šanci dostat. Jenže během spánku nás neohrožují jen chlupatá monstra z animovaných filmů. Často nás ohrožuje naše vlastní mysl. Ta se během spánku snaží vyřešit všechny problémy zažité v ten den, což pro nás může znamenat i pořádně nepříjemný zážitek uprostřed noci.
Hypnagogické halucinace
Hypnagogic hallucinations nebo také nepravé halucinace je termín označující zvláštní vidění. Ta může člověk zažívat, když se nachází na pokraji spánku. Možná jsi zažil, že když usínáš, často se dostaneš na několik momentů do stavu, kde nemáš ponětí o čase ani prostoru, ale do reality tě uvede i nejmenší impuls. Ještě nespíš, ale nemáš k tomu daleko. Právě v těchto momentech se mohou vyskytovat nepravé halucinace, které mohou postihnout i mentálně zdravé lidi. Lidé často před očima vídají tmavé obrazy, fantastické a temné postavy či někdy i vzpomínky. Setkávají se s nimi zejména lidé ve stresu.
Spánková paralýza
Pocit, když se vzbudíš uprostřed noci a smysly ti perfektně fungují. Přirozeně se chceš pohnout, ale jednoduše to nejde a právě v tomto okamžiku přichází nával úzkosti. Tyto chvíle jsou často doprovázeny velmi nepříjemnými halucinacemi. Tmavé postavy a děsivé bytosti jsou zcela běžné. Často se k tobě mohou začít přibližovat a vytvářet mimořádně silný pocit ohrožení, což při skutečnosti, že se vůbec nemůžeš pohnout, není ani nejméně příjemné. Halucinace každý prožívá jinak. Mohou šeptat tvé jméno, mohou se plížit, ale mohou jen přihlížet. Podle této studie se se spánkovou paralýzou setkalo 7 % celkové populace. Vědomí bdí, tělo spí.
Sen ve snu
Další pořádně nepříjemný fenomén, i když záleží na tom, jaký sen vlastně prožíváš. Během spánku sleduješ dění tvého snu, ale když se vzbudíš, stále se dějí skutečně divné věci. Ve skutečnosti ses nedostal na vyšší vrstvu, jak prezentuje Počátek (Inception), ale tvůj sen se dramatickým tempem změnil. Problém však nastává, pokud je nový sen v kombinaci s pocitem probuzení natolik uvěřitelný, že se tvá mysl přizpůsobí realitě. Věda na sny ve snech ještě nenašla odpověď, víme jen, že štípání se, abys se přesvědčil, zda sníš, vážně nepomáhá.
Náměsíčnost
Ano, něco takového opravdu existuje, nejsou to jen animáky pro děti. Jde téměř o přesný opak spánkové paralýzy a také i o vážnou spánkovou poruchu. Není to však tak děsivé, jak se na první pohled může zdát. Předpokládá se, že jde o poruchu probouzení se. Tedy tvé tělo potřebuje jít na záchod uprostřed noci, tak nějak si pamatuje, jak se tam jde, ale cestou zabloudí a vymočí se do skříně. Během náměsíčnosti je tělo probuzené, ale mozek a vědomí stále spí a vůbec neregistrují, kam se tělo přes noc vydá. Ráno si tak náměsíčný člověk nic nepamatuje. Mimochodem, s fázemi Měsíce nemá náměsíčnost nic společného.
Mimotělní zkušenost
Vědci považují out-of-body experiences za halucinaci, i když není přesně jasné, zda o ni skutečně jde. Při těchto momentech má člověk pocit, jakoby se dostal z vlastního těla pryč, ale jeho smysly nefungují, a tak je to velmi těžké popsat. Oběti často popsaly pocit vznášení se nad vlastním tělem a spoustu lidí prohlásilo, že dokonce vlastní tělo viděli ležet v posteli, což se však dá vysvětlit jen bujarou představivostí po celou dobu zkušenosti.
Předspánkové záškuby
Pokud jsi je ještě nezažil, skutečně ti to nepřejeme, protože vůbec nejde o příjemnou zkušenost. V angličtině se tento fenomén nazývá hypnic jerk a všechno se to děje, stejně jako hypnagogické halucinace, těsně před usnutím. Okolí už nevnímáš, ale stále nespíš. Najednou se však začneš převracet dozadu, hlavu napřed, chytí tě panika a padáš do nicoty. Dopadneš však jen zpět na postel a s rychle bijícím srdcem se probudíš. Vše trvá jen několik sekund a není přesně jasné, proč se tak děje. Potenciálními činiteli mohou být kofein, nepravidelný spánkový rozvrh a možná jde i o nevydařenou evoluci. Existuje totiž teorie, že podobné pocity zažívali primáti, když spali na stromech a nedopatřením z nich spadli na zem. V poslední chvíli by se takto měli šanci zachytit.
Johann Heinrich Füssli namaloval v roce 1781 obraz Nightmare, jeho představu toho, jak zažíval spánkovou paralýzu.
