Profesor rapu hlásí po čtyřleté odmlce návrat s projektem Revival.
Relapse, Recovery a nyní Revival. Vousatý veterán Eminem před více než rokem oznámil, že pracuje na novém albu, ze kterého nakonec vzniklo jeho třetí dílo začínající na R. Po čtyřleté odmlce se tak na ikonického bílého rapera upírala stále větší pozornost a očekávání rostla. Pseudonym Eminem je totiž jedním z nejznámějších v hip-hopu vůbec a pro mnohé je symbolem tohoto žánru. Několik z jeho předešlých projektů můžeme považovat za klasiku, a tak byla laťka nastavena vskutku vysoko.
A i když Marshall nemusí opravdu nikomu nic dokazovat, posluchači chtějí od svého oblíbence vždy jen to nejlepší. Revival proto měl být v první řadě jakýmsi příjemným připomenutím dovedností 45letého rapového profesora.
Hned, co se na nové dílo podíváme, nás do očí udeří na dnešní poměry netradičně rozsáhlý tracklist. 19 skladeb, v řeči stopáže téměř 78 minut, je opravdu pořádný náklad hudby. Aby dokázalo nějaké dílo posluchače tak dlouho udržet v pozoru, musí neustále dodávat různorodé emoce a kvalitní hudební momenty. To se bohužel v případě Revival neděje. Délka je tak spíše nedostatkem než plusem. Věříme, že Eminemovi nedělá problém napsat množství písní v poměrně krátkém čase, ale chybí tam selekce, která by osekala to zbytečné a vylepšila to výjimečné.
Výkonnými producenty Revival jsou dvě velká jména, a to Rick Rubin a Dr. Dre. Kromě těchto dvou producentů na projekt přispěli beaty i Alex da Kid, Mr. Porter, Just Blaze či samotný Eminem. Jimi vytvořené hudby zvukově zapadají do toho, co jsme od Ema mohli slyšet i na jeho předchozích dvou albech. Až na pár výjimek, ke kterým se dostaneme, má člověk při poslechu jednotlivých písní pocit, že podobný zvuk už několikrát slyšel. To ve spojení se zmíněnou přehnanou délkou jen přidává na monotónnosti. Poslechnout si celý projekt najednou a zůstat během poslechu zaujatý, se tak zdá nereálné.
Přestože jsou jemné kytary, romantický klavír a tradiční bicí příjemné prvky, album si žádá více obměn. Úplně to nezachrání ani samply, které se o to často pokoušejí – v dobrém i zlém. Když jsme mluvili o výjimkách, na mysli jsme měli zdařilé momenty, kam můžeme zařadit například Arose z dílny Ricka Rubina s trojicí pěkně použitých samplů či Believe. Na druhé jmenované písni Eminema slyšíme rapovat do trapového beatu a docela mu to sedí. Škoda jen, že takových momentů není na desce víc. Škoda je i songu Remind Me, připomínajícího Berzerk, kde příliš nesedí vysamplovaný refrén I Love Rock 'n' Roll, protože jinak jde o obstojnou nahrávku.
Eminem si na Revival pozval paletu hostů, z nichž jsou všichni kromě Phreshera zpěváci. Marshall poslední roky rád spolupracuje se zpěváky, stačí si vzpomenout na jeho hity s Rihannou. Nicméně, co se zdá být při podobných skladbách problémem, je fakt, že zpívané refrény z nich dělají rádiovky. Pár rádiovek na albu se dá přežít, ale když je jimi zaplněna polovina projektu, už to začíná být otřepané. Určitě netvrdíme, že si hosté počínají špatně – Beyoncé na otevíracím songu Walk on Water zní krásně, kolaborace River s Edem Sheeranem je lepší, než se čekalo, ale nejvíce se vyjímá Skylar Grey a její Tragic Endings znějící jako něco z Recovery. Některé pěvecké featuringy jsou však nadbytečně – X Ambassadros či P!nk by klidně mohli být nahrazeni rapery, kteří by projekt oživili. Jediným raperem je totiž Phresher a ten se příliš neblýskl.
Přes produkce a hosty se dostáváme k samotnému Eminemovi a tématům, která se na Revival objevují. Cover napovídá, že jednou z nich bude momentální stav v USA. Skladby Untouchable a Like Home komentují současné rasové a politické dění ve Spojených státech – Em otevřeně kritizuje Trumpa. Na albu nechybí ani téma vztahů. Těm se věnuje několik písní, mezi nimiž vyniká omluva Kim ve formě Bad Husband.
Nejkrásnější momenty ale přicházejí na konci projektu ve formě Castle a Arosa, kde Eminem promlouvá ke své dceři Hailie. Té vysvětluje, že se kdysi choval nezodpovědně, a proto si musela prožít množství nepříjemných chvil. V samém závěru zažívá Marshall Revival (anglicky oživení) a vysvětluje, jak ho přežití předávkování v 2007 nakoplo do budoucnosti. Eminem se snaží říci, že s ním musíme pořád počítat a vždy tu bude, aby připomněl, jak má rap podle něj vypadat.
Pravdou je, že Eminem na albu vybral opravdu dobrá témata. Hůře však zvládl jejich provedení. Jak sám rapuje ve skladbě Believe: „Sometimes I overdo it,“ i v případě Revival to Em chtěl co nejvíce vyšperkovat, ale efekt je přesně opačný. Většina písní oplývá sice úctyhodným textem plným metafor, ovšem texty jsou příliš dlouhé a často absentuje drive v jejich přednesu. Jednoduše řečeno, u mnoha písní se posluchač v polovině začne nudit. Tento problém se spojuje i se zmíněnou délkou projektu. Kdyby Marshall 3–4 tracky vyhodil a některé trochu zkrátil, monotónnost by se jistě zčásti vytratila.
Citelná je rovněž nepřítomnost tak milovaného Slim Shadyho. Ano, Eminem se od něj chce odpoutat. Namísto alter ega nám ale nabízí sem tam až infantilní, divné verše, při kterých svraštíš čelo a zeptáš se, jestli ses náhodou nepřeslechl. „So let's get turnt like a shish kebab / Twist it, ma, like an air-conditioning knob.“ Víme, že Slim Shadyho už asi neuvidíme, ale chtěli bychom alespoň více momentů typu závěr Walk on Water. Ani toho se bohužel nedočkáme.
Když po 4 letech ohlásí jméno jako Eminem nové album, je nad slunce jasné, že fanoušci začnou mít svá očekávání. Projekt Revival je však nenaplňuje. Eminemovi chybí jemu typická chytlavost projevu, deska je příliš dlouhá, příliš popová a nudná. Nad hosty ve formě raperů zvítězily pěvecké hostovačky, což se nakonec neukázalo jako šťastná volba. Ačkoliv Revival podává posluchači mnoho příběhů a určitě má několik světlých momentů, patří mezi zklamání. Od profesora jsme čekali víc. Nemusel to být Slim Shady, stačil i současný Eminem. Eminem na tomto projektu ale zní, jako by chtěl nahrát vše, co napsal a nebyl ochoten nic vynechat či upravit. Ikonický až legendární status Eminemovi už nikdo nevezme, ale to neznamená, že nemůže občas stoupnout mimo. Revival je toho důkazem. 5,5/10
