Chybovat je lidské. Některé chyby ale vedou k významným ztrátám na životech. Proto by se v leteckém průmyslu chybovat nemělo.
Ačkoliv k nim rozhodně nedochází tak často jako k nehodám na silnicích, když už se tak stane, mívají katastrofální následky. Mluvíme o pádech letadel, které často zahrnují tragické ztráty na životech. Podle statistik může jedna letecká havárie zabít až 400–500krát více lidí než nehoda silniční. Vybrali jsme 4 katastrofální letecké nehody, které měly v historii významný dopad nejen na letecký průmysl, ale také na svět jako celek.
1. Letiště Tenerife: Kolize na dráze
Jednoho mlhavého odpoledne došlo na jednom z Kanárských ostrovů k vážné nehodě. Předchozí teroristický incident na sousedním letišti způsobil, že Tenerife bylo silně přetíženo dopravou. A tak se stalo, že na přistávací dráhu současně vyrazila dvě letadla. Jednalo se o lety KLM 4805 a Pan Am 1736. KLM Boeing 747 narazil přímo do letadla Pan Am. Z celkového počtu 396 cestujících na palubě letounu Pan Am přežilo pouhých 61, ve druhém letadle neměl takové štěstí nikdo.
Všichni zde zahynuli poté, co se letadla zmocnil oheň. Konečné číslo ztráty na životech se vyšplhalo až na 583. Vyšetřovatelé zjistili, že příčinou byla celá série nešťastných situací počínaje zhoršenou viditelností na dráze vlivem mlhy a konče katastrofálními pochybeními pilota letadla KLM a dopravních kontrolorů. Pilot vyrazil k přistávací dráze dříve, než k tomu dostal povolení.
Katastrofální havárie otřásla leteckým průmyslem v jeho samých základech. Zkušený pilot provedl nepochopitelnou chybu, která vedla k úmrtí 583 cestujících. V reakci na havárii letecké úřady zdůraznily význam používání standardizované frazeologie, která je charakterizována určenými frázemi poukazujícími na to, co dělá pilot v rádiové komunikaci. Doufaly tak, že se v budoucnu vyvarují jakýchkoliv budoucích nehod, které by mohly pocházet z nejasné komunikace podobné té, již použil pilot letounu KLM. Rovněž byly přezkoumány postupy posádky kokpitu, což přispělo k založení managementu posádky jako základní součásti pilotního výcviku.
2. Letecká společnost Japan Airlines, let 123: Nehoda v srdci velehor
2. srpna 1985 opustil letoun společnosti Japan Airlines, let 123, letiště Haneda v Tokiu. Jeho cesta směřovala do Osaky. 46 minut po startu na palubě letadla vypukl chaos. Zadní tlaková přepážka (která pomáhá udržovat tlak v letadle a chrání letadlo před výbuchem) praskla. Tato porucha způsobila rychlý pokles tlaku v kabině a odtržení konce letadla. Znemožnila řízení hydraulických systémů, které umožňují pilotům ovládat ostatní mechanismy v letadle. Bez těchto základních funkcí byli piloti nuceni manipulovat se strojem, který byl téměř neschopen dalšího letu. Po 32 minutách statečného boje piloti nakonec prohráli a letadlo narazilo do boku hory Ogury. Z 505 cestujících a 15 členů posádky přežili jen 4. Tyto údaje staví tuto nehodu na post nejhorší letadlové havárie v historii lidstva.
Vyšetřovatelé nakonec zjistili, že příčinou prasknutí přepážky byla nesprávná oprava po incidentu, který se stal více než sedm let před nehodou. To způsobilo zpřísnění předpisů týkajících se opravy letadel ze strany orgánů, aby se zajistilo, že kvůli důvodu, jemuž lze poměrně snadno předejít, již nikdy nedojde ke katastrofě takových rozměrů.
3. Charkhi Dadri: Vzdušná kolize
Katastrofa Charkhi Dadri je dosud jedinou a také nejhorší kolizí v historii, k níž došlo ve vzdušné části těsně nad úrovní terénu. 12. listopadu 1996 se nad Indií letoun společnosti Saudi Arabian Airlines, let 763, srazil s letadlem letu 1907 kazašských aerolinek. Na palubách obou letadel se nacházelo 349 cestujících. Zemřeli všichni.
Jediným štěstím je, pokud lze ovšem v takovémto případě hovořit o štěstí, že ani jedno z letadel nebylo zaplněno zcela. V takovém případě by se totiž celkový počet obětí zvýšil o 150 lidí. Příčina havárie byla určena jako chyba kazašských pilotů, kteří si nesprávně vyložili pokyny z řízení letového provozu a k přistání na letišti v Dillí přistoupili příliš rychle, přičemž se připletli do cesty saúdsko-arabského letadla.
Po katastrofální havárii indický úřad pro civilní letectví začal požadovat, aby byla všechna letadla opatřena speciálním zařízením pro zabránění podobným kolizím. Bylo to vůbec poprvé, kdy se vyžadovalo, aby takové zařízení bylo povinné. Následně jej přijali i v dalších zemích, což vyvolalo významný posun v globální letecké politice.
4. Let 981, Turkish Airlines: Známá chyba v návrhu
4. března 1974 ztroskotal let 981 společnosti Turkish Airlines na cestě z Londýna do Paříže. Porucha letadla byla způsobena nesprávně uzavřenou západkou v nákladním prostoru. To zapříčinilo, že se dveře v polovině letu roztrhly. Skutečnost, kdy je trup letadla porušen (např. masivním otvorem, kde by měly být dveře do nákladního prostoru), vede k jevu známému jako explozivní dekomprese. Vzhledem k tomu, že vzduch uvnitř letadla je mnohem více pod tlakem než vzduch, který se vyskytuje mimo něj, se tlakový vzduch vysává z kabiny. V případě letu 981 společnosti Turkish Airlines bylo několik řad sedadel doslova vytrženo z letadla i se sedícími cestujícími a podlaha kabiny se částečně zhroutila. Kvůli masivnímu poškození nebylo možné přistát. Událost si vyžádala 346 obětí. Nepřežil nikdo.
Co je na této nehodě nejhorší, pomineme-li samozřejmě počet zmařených lidských životů? Návrhová chyba západky letadla byla leteckým úřadům známa. Americká letecká společnost Flight 96 zaznamenala podobný problém s nákladními dveřmi dva roky před nehodou. Ti ale měli dostatek štěstí, aby bezpečně přistáli.
Po tomto incidentu byla všechna letadla typu DC-10, u nichž se vyskytoval tentýž problém, vyřazena z provozu a znovu do něj uvedena až po nápravě situace. Reputace výrobce letadel McDonnell-Douglas tím výrazně klesla, stejně jako počet objednávek, zejména u zmiňovaného modelu DC-10. Ten se od té doby pro komerční lety nevyužívá vůbec a přezdívá se mu „Death-Chamber“. Některé nákladní společnosti jej používají pro přepravu.
