Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Kliknutím na tlačítko tě přesměrujeme na news.refresher.cz
Refresher Česko
Otevřít v aplikaci Refresher
Stáhnout
X
25. února 2018 1:07
Čas čtení 0:00
Michal Beňo

Zločin a trest v Českém království: Nové trestní právo, předražení kati i brutální poprava Jána Jesenského

ZAJÍMAVOSTI
Uložit Uložené

Malá sonda do fungování novověkého trestního práva.

Po článku o bratislavském katovi se přemístíme do stavovských zemí Koruny české, kde si v krátkosti představíme fungování tamního práva, jeho vymahatelnost i prodlouženou ruku ve formě pražského kata.

Po skončení husitských válek nastalo v Čechách období relativního klidu. Šlechta se začala znovu stavět na nohy a pomalu, ale jistě vznikala další skupina obyvatelstva, která se po nějaké době zajímala o svá práva – bohatí měšťané. V roce 1500 bylo poprvé kodifikované šlechtické právo – Vladislavské zřízení zemské. To kromě politických předpisů stanoví i normy v trestních zákonech. Se změnami ve společnosti tak přicházejí i změny v hrdelním právu – právu meče. Podobné zákoníky později vycházejí opakovaně, a to v letech 1530, 1549 a 1564. Zemský soud, který v českých krajích působil od 13. století, se v té době stal první a poslední instancí a proti jeho výroku neexistovalo odvolání – kdo už se jednou dostal do spárů kata, neodešel bez újmy. 

 

Zločin a trest v Českém království: Nové trestní právo, předražení kati i brutální poprava Jána Jesenského
Zdroj: wikipedia.org

Své postavení ztratil v roce 1627 s vydáním Obnovení zřízení zemského, kdy přestal vyjasňovat zájmy stavů a stal se královskou institucí. Proti jeho výrokům se dalo odvolat pouze u panovníka, nejvyšším soudem se tak stala česká dvorská kancelář ve Vídni. Důležitou změnou proti předchozímu stavu byla skutečnost, že zemský soud už nemohl volně hledat právo v každém jednotlivém případě, ale musel se řídit vydanými právními normami.


Zločin a trest v Českém království: Nové trestní právo, předražení kati i brutální poprava Jána Jesenského
Zdroj: wikipedia.org

Ve stavovských zemích Koruny české také došlo k plnému rozvinutí takzvaného nejvyššího trestu. Prakticky vznikly jakési tři okruhy vzájemných vztahů. V prvním najdeme náboženství a církev, ve druhém stát a panovníka a v třetím osoby na nejvyšších státních postech. Každý okruh měl své hrdelní delikty.

V rámci prvního okruhu mohl odsouzenec propadnout v rámci kacířství, rouhání či čarodějnictví. K druhé skupině patří prohřešky v rámci bezpečnosti státu, jeho celistvosti a zřízení. Patří sem i například urážení majestátu nebo pokus o sesazení panovníka. Co se týče třetího okruhu, zde mohl být o hlavu kratší například i ten, kdo křivě obvinil zemského soudce či úředníka.

Zločin a trest v Českém království: Nové trestní právo, předražení kati i brutální poprava Jána Jesenského
Zdroj: worldhistory.us

O tom, že kati tvořili ve středověku a raném novověku velmi specifickou skupinu městské společnosti, není třeba pochybovat. Měli speciální kostelní lavice, boční vchody, vlastní uličky i přísně vyhrazená místa v hospodách. Někteří se s daným stavem smířili, jiní proti němu bojovali, například jistý Worms si v roce 1517 vynutil zásah papeže, jen aby mohl v kostele přijímat tělo Kristovo. Povolení nakonec dostal, ale ke svatosti eucharistie mohl pouze dvakrát do roka. Pro své povolání byli kati považováni za podlidi, a to navzdory tomu, že byli prodlouženou rukou spravedlnosti a jejich činnost byla pro fungující společnost nevyhnutelná. V některých městech plnili kromě funkce kata i roli likvidátora hnijících a toulavých zvířat, přičemž se zabývali i prodejem těl odsouzenců pro lékařské účely (v těch dobách ceněný obchodní artikl).

Zločin a trest v Českém království: Nové trestní právo, předražení kati i brutální poprava Jána Jesenského
Zdroj: quora.com

Další zajímavou kapitolou je plat obávaného mistra meče. V Hradci Králové se mu v roce 1510 platilo 416 grošů ročně a na konci 16. století částka vzrostla na 480 grošů. Značné příjmy však měli i z krutých výslechů a z popravy samotné. Vzhledem k tomu, že dlouho neexistovaly taxativní mzdy za výkon, docházelo ze strany mistrů meče až k neúměrnému navyšování finančních požadavků. Celá situace tak dospěla k vydání císařské listiny z února roku 1683, v níž byly pevně stanoveny maximální poplatky za odvedenou práci. Platby se později v průběhu let zvyšovaly různými právními úpravami.

 
Služba Konec 17. století Začátek 18. století
Psychický teror – tzv. 1. stupeň mučení 1 zlatý 1 zlatý, 12 krejcarů
Lámání prstů 35 krejcarů 36 krejcarů
Mučení ohněm 2 zlaté 2 zlaté, 24 krejcarů
Poprava oběšením, dekapitací, zahrabáním zaživa nebo probitím srdce kůlem 5 zlatých 6 zlatých
Poprava upálením, rozčtvrcením či vpletením do kola 6 zlatých 7 zlatých

Složitější poprava (kombinace více prvků). Např.: trhání kleštěmi, následné lámání na kole a konečné upálení

8 zlatých 9 zlatých
Vyvedení delikventa z města či země 35 krejcarů 36 krejcarů
Vyhnání delikventa bičováním a údery z města či země 2 zlaté 2 zlaté, 24 krejcarů
Uřezání uší a nosu 2 zlaté 2 zlaté, 24 krejcarů

Mistr kat se však nevěnoval pouze trestání odsouzených, ale i záchraně živých. Vzhledem k tomu, že se v mučírně většinou přiučili znalostem anatomie, byly jejich doménou zlomeniny, vykloubeniny, pohmožděniny či krvácející rány. V případě vyčerpání všech možností přicházela v úvahu amputace. Vyučení lékaři se totiž při skládání Hippokratovy přísahy zavazovaly, že lidské tělo nebudou řezat, ale nechají to na lidech, kteří takové řemeslo plně ovládají. Občas se tak stávalo, že městský kat fungoval i jako poměrně úspěšný léčitel. Příkladem toho je pardubický kat Jiří Zelinger, který se stal trnem v oku místních felčarů do takové míry, že se mu několikrát pokusili konkurenční „podnikání“ zarazit.

Zločin a trest v Českém království: Nové trestní právo, předražení kati i brutální poprava Jána Jesenského
Zdroj: wikimedia.org

Nejslavnějším českým katem je jednoznačně Jan Mydlář, o jehož popularitu se postaral spisovatel Josef Svátek (kniha Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze). Ačkoli je v jeho díle mnoho nepřesností a fikce (obávaný trýznitel prý vystudoval magistra medicíny a pro nešťastnou lásku se vzdal rodinného bohatství o odešel na zkušenou), jedno je jisté – Mydlář jako hlavní mistr popravního meče v Praze provedl 21. června 1621 známou pětihodinovou popravu 27 českých pánů, při níž zemřel například i slovenský lékař, politik a filozof Ján Jesenius (je mu zaživa vyřezán jazyk, následně přijde o hlavu, kterou zavěsí na Staroměstské věži). Sám Mydlář patřil k velmi zámožným měšťanům – jeho taxy za mučení a popravy byly dost vysoké, ale platební morálka Staroměstským pánů naopak malá. V březnu 1629 byl například osobně upomínat městskou radu, že mu je dlužná 60 zlatých za řezání nosů a vypalování cechů do hrudi neposlušných poddaných.

Zločin a trest v Českém království: Nové trestní právo, předražení kati i brutální poprava Jána Jesenského
Zdroj: wikimedia.org

Celkově byl prý dvakrát ženatý, s první manželkou měl dvě děti, přičemž mladšímu synovi přenechal i své řemeslo, čímž založil katovskou dynastii rodu Mydlářů, která pokračovala s jeho synem Janem, stejnojmenným vnukem a pravnukem Danielem. V „důchodu“ se věnoval správě svého majetku i péči o vinohrad. O pár let později ovdověl a v úctyhodných 77 letech se znovu oženil. Zemřel v roce 1664.

Domů
Sdílet
Diskuse