Česká republika si mírně přilepšila. Kde jsou lidé nejšťastnější?
„Štěstí? Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá; oblétá ti skráně, v kadeři se kryje, v dlaně hlavu skládáš, ruka utlačí je. Štěstí jako rosa na květech se skvěje, ale bludná noha náhle zašlápne je; zašlápnuto vzdechne, v oblacích se tratí, snad se jinovatkou na tvou kadeř vrátí.“ Vzpomínáte na úryvek se známé básně Adolfa Heyduka Dědův odkaz? Autor obrazným motivem popisuje křehkost lidského štěstí s malou nadějí v jeho opětovný návrat na konci verše.
Hodnota štěstí se dá jen těžko měřit. Pro každého z nás představuje štěstí něco jiného – někdo je šťastný ve svém skvělém autě, jiný při pohledu na milovanou osobu a další zase na koncertě svého oblíbeného umělce. Přesto každý rok touto dobou vzniká žebříček řadící světové národy právě podle indexu jejich obecného pocitu štěstí. Stojí za ním organizace United Nations Sustainable Development Solutions Network, která se již sedmým rokem snaží sledovat štěstí obyvatel jednotlivých států. Češi si od loňského roku přilepšili o dvě příčky. Slovensku patří 39. pozice a nejšťastnější jsou v roce 2018 Finové.
Autoři World happiness report 2018 (Zprávy o světovém štěstí) nám letos přiřadili celkově 21. příčku ze 156 zkoumaných zemí ve svém žebříčku. Oproti loňskému roku, kdy jsme se umístili na 23. místě, jsme zaznamenali malé zlepšení. I přes napjatou společenskou náladu, která řadě obyvatel rezonuje a na užívání si svého štěstí příliš nepřidává, se tedy zdá, že v hodnocených kategoriích patříme k těm větším šťastlivcům. Dle šetření jsme šťastnější než například Francouzi, Španělé, Poláci nebo Italové.
Nejšťastnější jsou letos podle všeho obyvatelé Finska. Nahradili loňské vítěze z Norska a opět nám dokazují, že severní Evropa je z mnoha hledisek skvělým místem k životu. Všechny skandinávské země se umístily v první desítce zmiňovaného žebříčku.
Asi bez překvapení se na opačném konci seznamu umístily především země z rozvojových oblastí. Na posledních deseti příčkách najdeme státy Malawi, Haiti, Libérii, Sýrii, Rwandu, Jemen, Tanzánii, Jižní Súdán, Středoafrickou republiku a Burundi.
Rok co rok se tvůrci zprávy zaměřují na několik kategorií, na základě jejichž vyhodnocení v každé zemi určují index štěstí obyvatel. Tradičně mezi nimi nechybí otázky ekonomické, psychologické, zdravotnické, politické nebo kulturní. K výzkumu využívají metody od analyzování národních statistik po dotazníková šetření.
Každý ročník je pak specifický nějakým novým kritériem. Letošní přidané šetření se neslo v duchu hodnocení štěstí i na základě štěstí migrantů dané země.
Zpráva nevychází v březnu náhodou, ale v reakci na oslavy dne štěstí, který každoročně připadá na 20. března. Pravda je ovšem taková, že své větší i menší soukromé momenty štěstí bychom měli umět oceňovat a vážit si jich každý den, bez ohledu na to, jaké datum je zrovna napsáno v kalendáři. Protože jak už víme z prvních řádků, štěstí je jen muška zlatá, která může kdykoliv a bez varování odletět.
Dvacet pět nejšťastnějších národů
1. Finsko
2. Norsko
3. Dánsko
4. Island
5. Švýcarsko
6. Holandsko
7. Kanada
8. Nový Zéland
9. Švédsko
10. Austrálie
11. Izrael
12. Rakousko
13. Kostarika
14. Irsko
15. Německo
16. Belgie
17. Lucembursko
18. USA
19. Velká Británie
20. Spojené arabské emiráta
21. Česká republika
22. Malta
23. Francie
24. Mexiko
25. Chile
