Kdo byl Winston Churchill?

Winston Churchill. Celým jménem (i titulem) Sir Winston Leonard Spencer-Churchill. Jedna z nejvýznamnějších osobností 20. století. Politik, premiér, žurnalista, spisovatel, malíř, voják a zákonodárce. Známý inspirativními a motivujícími projevy, které Británii dovedly až k vítězství v druhé světové válce. Ale také tvrdohlavý, impulzivní a poháněný silným egem.

Jakým byl tento význačný muž člověkem?

Co jej dělalo tím, kým byl?

Jaké byly jeho osobnostní rysy, myšlenky, přesvědčení a další klíčové vlivy, které formovaly v jednotlivých fázích života jeho činy a pomohly definovat jeho názory?

Slabé, neduživé a koktavé dítko

Churchillovo dětství rozhodně nevypadá jako vystřižené z deníku někoho předurčeného k významným činům s dopadem na celý svět. Netěšil se příliš dobrému zdraví, trpěl řečovými vadami (třeba koktání) a ani mu to kdovíjak nešlo ve škole. Učitelé o něm mluvili jako o zapomnětlivém a nedbalém žákovi. Některé prameny dokonce tvrdí, že díky fyzické slabosti býval terčem šikany.

Miloval čtení, dobré jídlo a pití

Jak malý Winston rostl, jeho největší zálibou se stávala četba knih. Favoritem byl Shakespear. Churchill byl znám tím, že byl schopen zpracovat obrovské množství textu a rychle uchopit klíčové body. Ne nadarmo je jedním z nejcitovanějších mužů v dějinách lidstva. Churchill sám tvrdil, že pro nevzdělané je dobré číst citáty, které se skvěle vryjí do paměti a navádí k těm správným myšlenkám.

Stejně jako četbu miloval život se vším, co k němu patří. Tedy s jídlem, pitím a kouřením doutníků. Když musel během druhé světové války cestovat letadlem, měl dokonce svou kyslíkovou masku speciálně uzpůsobenou tak, aby v ní mohl kouřit. Jídlo miloval natolik, že se kvůli němu údajně dopustil i krádeže – a to v mladém věku ve škole, kdy se pro trochu cukru vloupat do spíže.

Vymyslel několik vlastních slov

Podobně jako jeho oblíbený literární hrdina/autor Shakespeare se i Winston Churchill stal autorem několika slov. V roce 1950 se jednalo o slovo summit a také quisling, které se stalo synonymem zrádce. Vzorem k jeho vytvoření se zřejmě stal fašistický vojenský důstojník, který se v roce 1942 stal ministerským prezidentem Německem okupovaného Norska.

Byl tak trochu nešika

Churchill byl takový slon v porcelánu – nehody nejrůznějšího charakteru se mu rozhodně nevyhýbaly. Často padal a roku 1931 se dokonce podílel na téměř smrtelné autohavárii v New Yorské ulici.

Než skutečně dostal Nobelovu cenu za literaturu, byl na ni několikrát nominován

Roku 1953 byla Winstonu Churchillovi udělena Nobelova cena za literaturu. Předtím byl ale na ni několikrát nominován. Byl totiž sice považován za významného historika, ale už ne za mimořádně nadaného literáta. Komise pro udílení Nobelových cen se ale nakonec nechala slyšet, že si cenu zasloužil za mimořádné zvládnutí historického a biografického popisu, stejně jako za brilantní jazyk při obraně vznešených lidských hodnot.

Před Clementine randil s jinými

Churchillova žena Clementine nebyla jeho první láskou. Ačkoliv byla tou pravou, s níž nakonec vytvořil pevný a trvalý vztah, za první partnerky lze považovat Pamelu Plowdenovou. Po ní ještě přišla Violet Asquithová. To byla dcera premiéra Herberta Asquitha, s níž se zprvu jeho vztah s Clementine údajně dokonce překrýval.

Na kontě má přibližně 500 uměleckých děl

Churchill nebyl jen historik a spisovatel, ale také malíř. Začal v roce 1915 a za dobu svého života stihl vytvořit asi 500 děl. Rád maloval především krajiny. V roce 1947 přijala pod pseudonymem David Winter dvě z jeho prací dokonce Královská akademie věd. Do své smrti zde potom vystavil něco kolem 50 děl. Vyžíval se i v terénních, a to dokonce i zděných úpravách.