Jsou rozlehlé, jedinečné a viditelné z vesmíru. Mohou připomínat vějíř, rozvětvený strom nebo soustavu žil. Řeč je o říčních deltách.
V jednom z předešlých článků jsme vám přinesli pár okouzlujících soutoků řek po celém světě. Tentokrát jsme se zaměřili na ústí řek do moří.
Delty vznikají v důsledku jednoduchého děje. Při ústí řek do moře (oceánu, jezera...) se jejich vody mísí, kvůli čemuž častokrát klesá rychlost říčního toku. Následkem zpomalení se pevné částice nesené proudem vody postupně usazují na dně. Zpočátku se usadí ty největší jako štěrk a písek, zatímco nejmenší (jíl) odnese i ten pomalejší proud často až hluboko do moře.
Nánosy sedimentů se kupí a postupně vystupují nad hladinu vody, čímž vytvářejí překážky pro samotnou řeku. Ta je musí obtékat, a tak se tvoří nová ramena a kanály. Na zmíněných naplaveninách se po čase usídluje vegetace, která upevňuje břehy nově vzniklé pevniny. A tak dále a tak dále. To způsobuje, že říční delty žijí svým vlastním životem a časem mění svůj tvar a velikost.
Vývoj delty Dunaje – kvůli neustálému prodlužování severního ramene se poslední roky po malých kouscích zvyšuje celková délka tohoto veletoku.
Díky pomalému toku a množství ostrovů se v deltách řek často vytvoří jedinečné ekosystémy a nejedna taková delta se proto stala národním parkem.
Fotografie z plavby národním parkem v deltě Dunaje.
Delta řeky však nemusí být pouze na konci jejího toku – může být i vnitrozemská. A pěkný příklad právě takového typu delty je na Slovensku. Z Dunaje se v Bratislavě odpojují dvě velká ramena, jedno levostranné (Malý Dunaj) a jedno pravostranné (Mošonský Dunaj). Několik kilometrů jihovýchodně se jejich vody znovu spojují. Zřejmě jste tedy ani netušili, že Žitný ostrov je v podstatě součástí vnitrozemské delty.
Žitný ostrov – příklad vnitrozemské delty na našem území.
A jak velké jsou ty největší delty světa? Větší než Česko! Jejich celková velikost se však jen velmi těžko měří. Je totiž obtížné určit přesné rozhraní mezi mořem a pomyslným břehem. Do toho všeho navíc může vstoupit období dešťů či příliv a odliv, který může její velikosti přidat nebo odebrat.
Nejrozlehlejší delta Evropy je ta volžská. Nejdelší řeka starého kontinentu ústí do Kaspického moře, kde vytvořila deltu s velikostí přes 27 tisíc km² (nám bližší dunajská má pouze něco přes 4 tisíce km²). Co ale stojí za zmínku, je, že před cca 140 lety měla delta Volhy pouze něco přes 3 tisíce km². To je jen důkaz, že jsou to živé ekosystémy, které jsou schopné vývoje.
Delta Volhy
Kromě volžské patří mezi největší delty na světě i ty na řekách Mekong (zdroje uvádějí údaje v rozmezí 40–93 tisíc km²), Orinoko (22 tisíc km²), Indus (30 tisíc km²), Nil (22 tisíc km²), Lena (43 tisíc km²) či tzv. Bengálská delta neboli spojené ústí řek Ganga a Brahmaputra (105 tisíc km²).
Porovnání velikosti – delta řeky Lena vs. Slovensko
Družicový snímek největší delty světa – Bengálské
Další zajímavou v našem seznamu je řeka Okavango v jižní Africe. Ta vytváří mohutnou deltu v Botswaně a speciální je v tom, že její tok nikdy nedosáhne oceánské vody. Místo toho vytváří močál v poušti Kalahari. Delta ústící do jednoho z největších močálů světa mění svoji rozlohu podle období. V období sucha 6–8 tisíc kilometrů čtverečních, zatímco v období dešťů téměř 16 tisíc.
Delta na řece Okavango
Na závěr textu tu máme pro vás lahůdku – deltu, která ani není na naší planetě. Během zkoumání Marsu narazili vědci na něco, co se nápadně podobá rozvětvenému stromu připomínajícímu ústí řeky do moře. Přesvědčení, že na rudé planetě byla kdysi tekoucí voda, není žádná novinka a následující družicový snímek pouze podtrhuje toto tvrzení.
Delta na Marsu
A ještě pár nejrůznějších snímků z celého světa:
Yukon
Delta menší německé řeky Großache
Noční záběr delty Nilu
Jedna z nejpodivuhodnějších delt – na řece Mississippi
Ještě jeden parádní záběr největší delty světa
Řeka Ural
Divočící řeka na Aljašce
Delta po vyschlé řece Colorado
Amazonka
Krásné záběry řeky Betsiboka na Madagaskaru. Po naplavení červených sedimentů radikálně mění svůj odstín
