Přepnout do nočního režimu
Přepnout do denního režimu
Pondělí 25. 1. 2021 svátek má Miloš

hledej na refresheru

Chceš dostávat notifikace i na tomto zařízení?
Zajímavosti
10
František Kulhánek
18. listopad 2018, 13:56

Proč si nepamatuješ, jak ses učil mluvit, lézt nebo chodit na záchod? Za vše může specifický druh amnézie

Pojďme se společně podívat na příčiny ztráty paměti, kvůli níž si z raného dětství nic nepamatujeme.

František Kulhánek
18. listopad 2018, 13:56
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
Proč si nepamatuješ, jak ses učil mluvit, lézt nebo chodit na záchod? Za vše může specifický druh amnézie
Zdroj: unsplash.com

Pamatuješ si, jak jsi začal chodit, mluvit nebo používat záchod? Zřejmě ne. Je třeba říci, že taková ztráta paměti je zcela přirozená a vyskytuje se napříč celou populací. Asi nikdo si nepamatuje na svůj život, když ještě okupoval kočárek či nosil plenky.

 

I když patříme k jedincům s přirozeným zdravým vývinem paměti a netrpíme žádnou poruchou, u každého z nás se objevuje specifický druh amnézie. Je jí dětská amnézie.

 

Proč si nepamatuješ, jak ses učil mluvit, lézt nebo chodit na záchod? Za vše může specifický druh amnézie
Zdroj: unsplash.com / li tzuni
 

Podstatou dětské amnézie je to, že si nikdo z nás nedokáže vzpomenout na události, které se odehrály během prvních let našeho života i přesto, že právě toto období je velmi bohaté na zážitky.

 

Pojem dětská amnézie poprvé použil Sigmund Freud v roce 1905, kdy zpozoroval, že ani jeden z jeho pacientů si není schopen vybavit nějakou událost z období prvních 3 až 5 let jejich života.

 

Neschopnost by se dala vysvětlit tím, že člověk přirozeně zapomíná, a proto není nic zvláštního, když si dospělý člověk nemůže vzpomenout na události, které se staly před mnoha lety. Vysvětlení však není adekvátní, protože dětská amnézie není případ přirozeného zapomínání.

 

Proč si nepamatuješ, jak ses učil mluvit, lézt nebo chodit na záchod? Za vše může specifický druh amnézie
Zdroj: unsplash.com / pan xiaozhen
 

Chybnost tvrzení by se dala vyvrátit příkladem, kdy si 30letý dospělý člověk dokáže vybavit množství vzpomínek na své středoškolské studium, avšak je velmi nezvyklé, aby vám 18letý člověk dokázal říci cokoli z období, kdy byl kojencem, i když je časový rozdíl 15 let stejný v obou případech.

 

V oblasti dětské amnézie se uskutečnilo mnoho experimentů. Většina zkoumaných osob měla první vzpomínky z období tří a více let. Několik dobrovolníků však uvedlo i vzpomínky před prvním rokem života. Je velmi problematické dokázat, zda se tato událost skutečně odehrála, nebo jde jen o rekonstrukci něčeho, co se mohlo stát.

 

Proč si nepamatuješ, jak ses učil mluvit, lézt nebo chodit na záchod? Za vše může specifický druh amnézie
Zdroj: unsplash.com / rawpixel

Experiment, který prokázal dětskou amnézii

Problém byl překonán v experimentu, ve kterém bylo zkoumaným osobám položených 20 otázek týkajících se události z dětství, o níž bylo známo, že se opravdu odehrála (například narození mladšího sourozence), a bylo možné informaci ověřit u jiné osoby .

 

Při události narození mladšího sourozence otázky vypadaly následovně: „Kdy odešla matka do nemocnice?“ Ráno/na oběd/večer. „Navštívili jste ji v nemocnici?“ nebo „Kdy matka přišla domů z nemocnice?“ Pokusnými osobami byli vysokoškolští studenti, kteří při narození sourozence měli 1–17 let.

 

Výsledky experimentu byly následující. Pokud se dané osobě narodil sourozenec dříve než zkoumaná osoba dovršila tří let, nedokázala si na událost vůbec vzpomenout.

 

Pokud k narození došlo po dovršení tří let, schopnost vybavit si tuto událost rostla úměrně k tomu, kolik let měla zkoumaná osoba při narození sourozence. Závěr z experimentu poukázal na skoro úplnou amnézii na první tři roky života člověka.

 

Proč si nepamatuješ, jak ses učil mluvit, lézt nebo chodit na záchod? Za vše může specifický druh amnézie
Zdroj: unsplash.com / Andrew Seaman

Příčiny dětské amnézie

Všeobecné vysvětlení dětské amnézie spočívá v důsledku rozdílu mezi tím, jak si dospělý člověk organizuje své vzpomínky do kategorií, zatímco děti si své zážitky kódují, aniž by je organizovaly nebo spojovaly s odpovídajícími událostmi.

 

Jedním z faktorů, které zapříčiňují přechod na dospělou paměť, je biologický vývin. Mozková struktura hipokampus, která se podílí na uspořádání vzpomínek, dozrává až kolem druhého roku života dítěte. Dalším faktorem jsou kognitivní (poznávací) faktory, vývoj řeči a začátek školní docházky.

 

Ve škole je dítě nuceno změnit způsob řeči a hlavně změnit druh myšlení. Právě tyto změny mu poskytují nové způsoby organizování zážitků. Tyto způsoby jsou zcela odlišné od způsobů kódování zážitků z předešlého období života.

Upozornit na chybu. Pokud jsi našel nedostatek v článku nebo máš připomínky, dej nám vědět.
Zdroj: Psychologie / Rita L. Atkinsonová / 2007, Vývojová psychologie / Marie Vágnerová / 2005, Psychologie novorozence / Vivian Pouthas, Francois Jouen / 2000Foto: unsplash.com / li tzuni , unsplash.com / pan xiaozhen, unsplash.com / rawpixel, unsplash.com / Andrew Seaman Tagy: detstvo, pamäť, psychológia, psychologie
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
NAHORU
Dostávej nejlepší obsah mailem
Nestíháš všechno sledovat? Pošleme ti do schránky nejčtenější a nejlepší obsah.
Žádný spam. Kdykoli se můžeš z odběru odhlásit.
Posílat e-mail
Nejčtenější
Domů
Sdílet
Diskuse
Hledat
Více
Zapni upozornění a už ti nic neunikne!

Chceš vědět, co se děje, a mít přehled? Dostávej upozornění o nejžhavějších zprávách na Refresheru.

(Příklady: Hořel Notre Dame, Zemřel Mac Miller, Trailer na Avengers)
(Příklady: Sagan skončil první, Nový zákon s vlivem na moderní lidi, Dnes nás čeká zatmění slunce)
Pokud chceš, abychom ti poslali téměř všechny novinky, vyber tuto možnost.