Můžeme Netflix za jejich castingové rozhodnutí kritizovat, nebo to dělají dobře?
Whitewashing je velkým hollywoodským problémem, který se v posledních letech konečně optimalizuje. Menšiny všude na světě se konečně začínají cítit o něco lépe a hlavně v Hollywoodu mají více prostoru. Po desetiletích útlaku a nevýhod vidí změnu na obzoru. Na druhé straně, byli jsme už svědky i pár příkladů, kdy se karta obrátila a představitelé menšinových ras byli obsazení do role pro bílou postavu.
Nejnovější je takovým příkladem i Zaklínač. Seriál je značně diverzifikovaný a nabízí možnost zahrát si v něm jakýmkoli hercům, fanoušky to ale pobouřilo. Věříme, že ve většině případů nejde o rasismus, ale o nedodržení předlohy. Takové černošské Dryády se dají ještě pochopit. Nakonec, v knihách byly vykreslené několika odstíny a barvami, i když je pravda, že víceméně převládala zelená.
Rozhodně však nejde o změnu, po kterou by někdo měl producenty seriálu kritizovat. Nakonec, Dryády jsou nanejvýš občasnými vedlejšími postavami. Nicméně, hněv fanoušků tkví v jiném obsazení. Anna Schaffer je nepochybně nesmírně atraktivní a sexy herečka (to, jak dobrá je herečka, se dozvíme až po první sérii), ale s knižní Triss Ranuncul toho mnoho společného nemá.
V knize má kaštanové vlasy (v hrách červené/zrzavé) a modré oči. Také má bílou pokožku. Jednoduše řečeno, její seriálová verze se na tu knižní a ani herní vůbec nepodobá. Budeme doufat, že její charakter se ale scenáristům a herečce podařilo vytvořit dostatečně autenticky.
Mně osobně pohledově Triss v seriálu nesedí, i když v tomto případě nejde o barvu její pleti. Prostě jsem si ji představoval jinak. To však platí pro miliony lidí, kteří si své oblíbené postavy vysnili jinak, a tak se s tím jen musíme smířit a hodnotit hereččin výkon, když zhlédneme první sérii. Ale aspoň ty vlasy jí přebarvit mohli, že?
Černoch (Royce Pierreson) hraje i Istredda. Čaroděj z Koviru je bývalý přítel a milenec Yennefer (mimochodem, tu také hraje napůl indiánka, ale to je naprosto v pořádku, protože se na svou knižní podobu skutečně podobá). A jak už jistě tušíš, v knihách jde o bělocha z prostředí, kde se lidé tmavší pleti neobjevují. Nejde však o nějaký velký problém. Jeho rodiče mohli klidně být Zerrikánci (nebo alespoň jeden z nich).
Podobně je na tom i Mimi Ndiweni. Ta v seriálu ztvárňuje Fringillu Vigo. Jde o nilfgaardskou čarodějnici, která se zapletla s Geraltem. V knize je jasně popsána jako běloška. Pravdou však je, že barva její pleti nebyla nikdy důležitým (prakticky žádným) aspektem její osobnosti/chování.
V tomto případě je tedy jedno, o jakou rasu jde. Možná jí v seriálu změní původ, ale hněv fanoušků se pochopit dá. A i když je Nilfgaard jižanskou krajinou, nerodí se v ní lidé tmavší pleti.
Svět Zaklínače se nedívá na to, jaké jsi barvy. Odstín pokožky není něco, kvůli čemu se z někoho na Continentu stane rasista. Rasismus zde probíhá na trochu vyšší úrovni a my bychom byli rádi, kdyby se jím v takové formě zabýval i seriál.
Stejně jako politika, i rasismus byl nedílnou součástí knih. Lidé se bojí Zaklínače, příšer, elfů, trpaslíků, gnómů, případně střídají strach za nenávist a krveprolití. Na Continentu se odehrálo příliš mnoho pogromů a mnohé dějové linky knih jsou s nimi přímo propojeny.
Zbývá doufat, že tvůrci nezmění význam rasismu a ras právě na rozdíly v barvě pleti, protože by šlo o skutečně velký problém (v tweetu níže showrunnerka tvrdí, že tomu tak není, ale jednou už lhala). Takový, jaký by kritizoval celý svět. Je však nepravděpodobné, aby byli scénáristé tak hloupí a připravili se i o mnoho výhod, které díky tomuto při psaní příběhu mají.
Fakt, že jsou některé postavy prostě tmavší pleti, by neměl být problémem. Ano, jde o polskou/středoevropskou kulturu, ale doba se mění a podle jednoho z tweetů showrunnerky ani samotní Poláci nechtěli, aby byla jejich kultura omezena podle barvy pleti. Lauren S. Hissrich se na Twitteru k rozmanitosti hereckého obsazení vyjádřila nedávno a učinila tak skvělým způsobem.
I am a public relations nightmare!
— Lauren S. Hissrich (@LHissrich) 26. júla 2019
I haven’t forgotten. Hi from London. It’s an interesting place to write this, because it’s one of the most ethnically diverse cities in the world per the 2011 census. Diversity seems organic here, whereas in America, we talk about it. A lot.
A lot of entertainment is made in America, so it makes sense that this frame of mind seeps into tv and movies as well. I can’t speak for any other shows, but I can tell you in terms of The Witcher, here are a few things that were on my mind when thinking about inclusivity:
— Lauren S. Hissrich (@LHissrich) 26. júla 2019
- The books are Polish and packed with Slavic spirit. It was important to keep that same tone in our show. With that in mind, I asked around (especially to Polish friends): can the Slavic culture be reduced solely down to skin color? The answer was resounding: god, we hope not.
— Lauren S. Hissrich (@LHissrich) 26. júla 2019
- We’re making the show for 190 countries. In all creative adaptations, changes are made with the audience in mind. In the video games, Geralt & the Witchers have American accents. That’s not what was in the books, but developers wisely knew they should appeal to a broader base.
— Lauren S. Hissrich (@LHissrich) 26. júla 2019
- The Witcher is REALLY interesting when it comes to depicting racism because it’s about species, not skin color. What makes characters “other” is the shape of their ears, height, etc. In the books, no one pays attention to skin color. In the series... no one does either. Period.
— Lauren S. Hissrich (@LHissrich) 26. júla 2019
- In terms of casting, we welcomed everyone and anyone to put themselves forward to prove they could embody the character. We saw all ages, all ethnicities, all levels of talent, from movie stars to fans in Poland who’d never acted professionally before. We chose the best actors.
— Lauren S. Hissrich (@LHissrich) 26. júla 2019
- I’ve been clear about my actions not being a result of “feeling liberal.” I hope this helps explain my true motivations: Polish culture not being synonymous with whiteness; appealing to a wider audience; honoring the books’ allegory for racism; finding the best actors. ♥
— Lauren S. Hissrich (@LHissrich) 26. júla 2019
Shorwunnerka v krátkosti tvrdí, že během castingu dávali šanci každému člověku. Od profesionálních herců, přes všechny etnické skupiny, až k fanouškům z Polska, kteří dříve v životě nikdy nehráli. Seriál se snaží (i svým obsazením) zaujmout široké obecenstvo i mimo Evropu. Vytvářejí seriál pro 190 zemí, a tak se některé věci adaptují jiným stylem. Nezapomínají však na to, že ze seriálu mají diváci cítit polskou kulturu a polský nádech.
Čtveřici z epizod (včetně té pilotní) režíroval Alik Sakharov (House of Cards, Game of Thrones, Black Sails), dvě natočil Alex Garcia Lopez (The Punisher, Daredevil, Misfits), no a pro Charlotte Brändström (Outlander, Counterpart, Occupied) tak zůstaly další dvě. Pro další informace o Zaklínači klikej sem.
Na závěr tu máme jeden throwback do minulosti. Ať už showrunnerka tehdy věděla, že lže, nebo se věci později změnily (ať už ze strany samotné tvůrkyně, producentů/Netflixu), svá slova zcela nedodržela. Následně pod ním však je krásná odpověď jistému „fanouškovi“.
Will I move through the book and start changing people’s cultural heritage or ethnic makeup or gender because I’m feeling really “liberal” that day? No. That’s ridiculous and contrary to what ANY writer would do, because we are storytellers. Story comes first.
— Lauren S. Hissrich (@LHissrich) 11. mája 2018
