Krvavý masakr Vietnamců. Svobodu může okusit známý mafián i další doživotně odsouzení vrahové

Jako jediný ze společníků firmy přežil Quoc Tuan Nguyen, který se v době masakru nenacházel v prostorách společnosti. DUK, s.r.o. z Obchodního rejstříku Slovenské republiky vymazali 23. července 2011. „Vzpomínám si, že se na pohřbu obětí sešlo množství lidí z jejich komunity. Šlo tedy o poměrně uzavřenou komunitu,“ dodal Donner k jejich poslednímu rozloučení.

Zadržení často měnili výpověď a Hauser tvrdil, že nemá s vraždami nic společného

Po odchodu z areálu se vrahové vydali ke garáži na Kafendové ulici, kde si schovali zbraně a rozdělili peníze a valuty v hodnotě přibližně 1,1 milionu slovenských korun (šlo o 150 tisíc korun, 4 000 německých marek, téměř 30 tisíc amerických dolarů a 30 tisíc rakouských šilinků). Následně se odebrali k Hauserovi pro pasy a odcestovali do Německa, kde měl Hauser rodinu. Telefonicky odtud požádal svého bratra, aby zakopal tašku se zbraněmi, kterou nechali v garáži.

Ty byly jistý čas ukryty ve Vajnorské dolině. Za krátkou dobu se pachatelé vrátili na Slovensko, aby si z garáže vzali další peníze. „Pachatelé uprchli do Německa, chytili je následně v době, kdy se vrátili na Slovensko a plánovali odcestovat zpět do zahraničí,“ vzpomíná na jejich dopadení investigativní novinář. Psal se 19. duben 1994 a policie zadržela muže na hranicích s Rakouskem, protože jednu ze zbraní, kterou koupili, někdo ukradl v Krasňanech.

Při výslechu o krádeži zbraně se ale přiznali i k masakru Vietnamců. Na místě šestinásobné vraždy se navíc později našly otisky Hauserovy ruky a vyšetřovatelé se časem dostali i k zakopaným zbraním a zbylým penězům schovaným v garáži a v Německu. V průběhu výslechů se Matta s Hauserem obrátili proti sobě a shazovali vinu jeden na druhého. Hauser například tvrdil, že Mattu odvezl před sklad a o masakru v prostorách nevěděl.

Doporučeno

Mafián Reichel: Když jsem vešel do místnosti, gangsteři mu řezali hlavu 28. července 2019 v 14:48

Soud s vrahy začal 15. května 1995. Jednání však přerušili z důvodu anonymního nahlášení bomby v Justičním paláci. Za krvavou vícenásobnou loupežnou vraždu, jaká na Slovensku neměla obdoby, byli 9 dní nato Viliam Hauser a Róbert Matta odsouzeni na doživotí, které si dodnes odpykávají v Leopoldově.

V roce 1996 se Matta a Hauser odvolali k Nejvyššímu soudu Slovenské republiky, který potvrdil rozhodnutí Městského soudu v Bratislavě. Podle znalců nebylo totiž pravděpodobné, aby u mužů po propuštění na svobodu proběhla úspěšná resocializace. 

Matta žádost o propuštění stáhl, Hauser chce bojovat

V dubnu roku 2019 oba odsouzení splnili lhůtu (odseděli si 25 let) na podání žádosti o podmíněné propuštění. „Okresnímu soudu Trnava byly v druhé polovině dubna postupně doručeny žádosti odsouzených o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody,“ potvrdila pro TASR mluvčí Krajského soudu v Trnavě Jana Kondákorová.

Róbert Matta však nakonec svůj návrh na podmíněné propuštění stáhl. „Okresní soud Trnava zrušil termín veřejného zasedání nařízený na 15. srpna o 9:00 z důvodu, že odsouzený vzal návrh na podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody zpět,“ informovala zástupkyně mluvčí Katarína Lovasová. O návrhu Hausera se dosud nerozhodovalo. Hauser kromě toho podal k soudu stížnost vůči znaleckému posudku.

Pátrání po vězni, ilustrační fotografie

Pokud Hauserovu žádost soud zamítne, novou šanci dostane za 3 roky

O bližších informacích o doživotně odsouzených vězních a možnostech jejich potenciálního propuštění jsme hovořili s Kateřinou Novákovou, ředitelkou odboru podpory centrálního řízení a komunikace Sboru vězeňské a justiční stráže.

Podle Novákové může trestanec odsouzený na doživotí požádat znovu o podmínečné propuštění po uplynutí tří let od zamítnutí, pokud byl návrh zamítnut jen proto, že ho odsouzený podal předčasně.

„Z uvedeného důvodu není ojedinělá situace, kdy odsouzený ještě před rozhodnutím soudu vezme svou žádost z různých důvodů a pohnutek zpět, a tím není pro podání nové žádosti o podmíněné propuštění vázán žádnou lhůtou,“ prozradila dále. To se týká i Róberta Matty, který svou žádost možná stáhl právě z uvedeného důvodu.

Z doživotně odsouzených zločinců o podmíněné propuštění již například v roce 2018 neúspěšně žádal vrah Ľubor Masár. Bude soudnictví ochotné vyhovět Hauserovi? A podá svou žádost i obávaný Mikuláš Černák?

„Ať si to soudnictví vezme na krk, to je věc konkrétního senátu. Druhá věc je ta, že i odsouzeni na doživotí mají právo na to, aby si podali žádost o podmínečné propuštění. V roce 2023 bude mít stejné právo i Černák a myslím si, že když začal zpívat, tak s touto možností počítá. Ale jestli se to stane, to netuším,“ vyjádřil se na závěr novinář Vlado Donner.

Ústav na výkon trestu a odnětí svobody v Dubnici nad Váhom

Na Slovensku je 57 doživotně odsouzených trestanců, z vězení se žádný z nich nedostal

Kateřina Nováková ze Sboru vězeňské a justiční stráže nám také potvrdila, že se aktuálně na Slovensku ve výkonu trestu nachází 57 vězňů odsouzených na doživotí a do dnešního dne o podmíněné propuštění mohlo požádat 10 z nich. Z těch, kteří měli nárok na podání žádosti po 25 letech výkonu trestu odnětí svobody, na svobodu nepropustili ani jednoho.

Jakým způsobem může vězňům pomoci či uškodit hodnocení ředitele věznice? „K prokázání plnění podmínek na podmíněné propuštění každého odsouzeného vypracovává ústav hodnocení. Hodnocení obsahuje kromě osobních údajů i údaje uvedené v rozsudku soudu a údaje prokazující stav plnění podmínek na podmíněné propuštění,“ řekla paní Nováková.

Konkrétně jde zejména o „hodnocení chování odsouzeného ve výkonu vazby a výkonu trestu, aktivitu odsouzeného a plnění programu zacházení a resocializační prognózu podle hodnocení rizika sociálního selhání“. Na základě vyhodnocených informací ředitel ústavu uvede své doporučení, ve kterém vyjádří úplný nebo částečný souhlas či nesouhlas s podmíněným propuštěním konkrétního trestance. Ten však nemá závazný charakter a soud se jím při rozhodování nemusí řídit.