Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Klimatolog Pavel Faško říká, že v důsledku aktuálních požárů hrozí některým druhům zvířat a rostlin úplný zánik. Jak by vypadal život na Zemi bez amazonského pralesa se podle něj odhadnout nedá.
Rozsah a počet požárů v amazonském deštném pralese a v oblasti sibiřské tajgy každým dnem výrazně stoupá. Ohněm je do dnešního dne zasaženo několik milionů hektarů půdy a mnozí odborníci hovoří o katastrofě dosud nevídaných rozměrů. Lidé po celém světě sdílejí hashtag #PrayForAmazonia či #PrayForSiberia a obávají se nejhoršího.
O aktuální situaci a jejím možném vlivu na klima jsme si proto popovídali se známým klimatologem hydrometeorologického ústavu Pavlem Faškem, který se klimatem zabývá již od roku 1983. Zjišťovali jsme, jaké následky nám hrozí kvůli změně klimatu podmíněné činností člověka či to, jak požáry mohou urychlit globální oteplování.
V rozhovoru se dozvíš:
Co lidstvu hrozí v důsledku masivních požárů;
co by se stalo, kdyby celý amazonský prales vyhořel;
zda je vůbec možné požáry uhasit a jak;
proč některým druhům zvířat a rostlin hrozí úplný zánik;
zda může požár na Sibiři roztát ledovce nacházející se v Arktidě;
jakým způsobem se dané požáry podílejí na urychlení globálního oteplování.
Co způsobuje aktuální lesní požáry v amazonském pralese a na Sibiři?
Je důležité poznamenat, že tyto závažné požáry nevznikly přirozeným způsobem. Byly založeny lidským faktorem a sledují se s tím i další, ať už politické nebo zemědělské cíle, které souvisí s využíváním toho prostoru i pro jiné účely, než dosud.
Pravděpodobně narážíte na radikální pravicovou vládu Jaira Bolsonara v Brazílii. Co však způsobilo sibiřský požár?
V oblasti tajgy jde o trochu jinou situaci. Tam to nemusí mít tak bezprostřední příčiny jako v Brazílii. Požáry tam vznikají každoročně, avšak Rusové se je rozhodli zpočátku nehasit, a tak nastal problém s jejich rozšiřováním.
Co nám, jako lidstvu, hrozí v důsledku těchto požárů?
Tropický prales, ačkoli pokrývá jen zanedbatelné procento z povrchu Země, má velmi důležitou funkci v přírodních ekosystémech a i v klimatickém systému. V tomto případě mluvíme o změně klimatu způsobené člověkem a všechny ty důsledky začínáme ať už více nebo méně, podle toho, ve které části Země se nacházíme, reálně pociťovat ve svých životech.
Pokud se bude tímto způsobem nadále likvidovat tropický prales, důsledky změny klimatu podmíněné činností člověka, se budou stále více zhoršovat a urychlovat ve svých projevech.
Přestože máme dostupné technické prostředky, bojovat proti takovým živlům není vůbec jednoduché.
Říká se, že amazonský deštný prales jsou plíce světa, které vyrábí velkou část kyslíku, který dýcháme. Co by se stalo, kdyby celý shořel?
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
Co se dozvíš po odemknutí?
Co by se stalo, kdyby celý amazonský prales vyhořel;
zda je vůbec možné požáry uhasit a jak;
proč některým druhům zvířat a rostlin hrozí úplný zánik;
zda může požár na Sibiři roztát ledovce nacházející se v Arktidě;
jakým způsobem se dané požáry podílejí na urychlení globálního oteplování.
Určitě by to v globálním systému nefungovalo, protože ten je založen na určitých vazbách mezi jednotlivými podsystémy, a jedním z nich je i amazonský prales. Proto si myslím, že by při jeho absenci docházelo k výrazným anomáliím. Neviděl jsem však žádné simulace, jak by to ve světě vypadalo bez amazonského pralesa, proto vám detaily říct nedokážu. Ale klimatický stav na světě by byl mnohem horší.
Je v lidských silách uhasit tyto požáry, nebo se o to nějakým způsobem postará příroda?
Tyto oblasti se vyznačují tím, že tam pravidelně dochází k obdobím dešťů, které by potenciálně dokázaly zabránit šíření požárů. Člověk to nedokáže mít pod kontrolou, protože zasažený prostor je příliš velký a mnohé oblasti jsou navíc i těžko dostupné. Bojovat proti takovým živlům, přestože máme dostupné technické prostředky, není jednoduché.
Který z těchto dvou aktuálních požárů bude mít větší a katastrofálnější následky pro naši planetu?
Já považuji za důležitější ten amazonský než sibiřský, i když určitě i tajga je velmi významná. Avšak z hlediska druhového složení živočichů a rostlin představuje brazilský tropický prales jakýsi nepostradatelný prostor. Biomasa v této oblasti je o něco důležitější, než je méně složitý systém lesů na Sibiři.
Aktuální požár v Amazonském deštném pralese
V historickém kontextu jde o opravdu velkou nehoráznost, kterou si za několik tisíc let před námi nedovolil nikdo.
Stalo se něco obdobného už v minulosti, nebo čelíme novému druhu katastrofy?
Určitě se podobné odlesňování dělo už i v minulosti, právě kvůli využívání prostoru tropického pralesu pro zemědělské účely. Vždy to ale probíhalo určitým tempem a v určitém rozsahu.
Nyní je to však ještě více vygradované a dělá se to masivněji, což je rozhodně nesprávné. Jak jste i vy uvedl před chvílí, v Brazílii to poměrně dost souvisí i s politickým aspektem, jelikož celá situace se zhoršila zejména od té doby, co se na post prezidenta dostal Jair Bolsonaro.
Určitě ano. Momentální stav globálního oteplování, který už i bez aktuálních požárů na tom není úplně nejlépe, může na základě toho rozhodně vést k postupnému zhoršování.
Pokud zahynou některá endemická zvířata v oblasti Amazonského pralesa, bude to znamenat jejich definitivně vyhynutí.
Jakým dalším klimatickým nebo environmentálním následkům čelíme?
Ty environmentální jsou katastrofální a považuji je za velmi vážné, protože tam jsou ohroženy živočichové a rostliny, které nemají šanci nikde jinde na světě přežít v takové formě jako dosud. Ta druhová skladba je tam jedinečná a na jiném místě se jednoduše nedá zrealizovat. Pokud bude zničena v oblasti amazonského pralesa, zničíme si ji definitivně.
Jde o skutečně důležitý fakt, který by si měli lidé uvědomovat. To, že tam někdo získá půdu, na níž bude 10 let pěstovat nějaké zemědělské plodiny a nakonec ji i tak v těch klimatických podmínkách jen zdevastuje, určitě nestojí za to, abychom tam nenávratně vyhladili živočichy a rostliny. V historickém kontextu jde o opravdu velkou nehoráznost, kterou si za několik tisíc let před námi nedovolil nikdo.
Je možné, že kvůli požáru na Sibiři roztají ledovce v Arktidě?
To je asi velmi silné konstatování. Proces tání ledovců stále probíhá, ale máte pravdu, že kvůli takovým zásahům do přírodního prostředí to určitě může vést k urychlení a ke gradovanému procesu tání. Nemyslím si však, že na základě požárů v oblasti tajgy by nyní najednou roztály všechny ledovce v Arktidě.
Požár na Sibiři ale také dopomáhá k tání permafrostu, který následně emituje škodlivý metan do ovzduší. Co nám kvůli tomu hrozí?
To je zas další problém, který souvisí s oteplováním. Permafrost taje a metan, jako skleníkový plyn, se uvolňuje do atmosféry a všechny procesy související s klimatickou změnou podmíněnou činností člověka, jako jsou aktuální požáry, budou tuto aktivitu urychlovat. Dosud se odhaduje podíl metanu na globálním oteplování asi na jednu třetinu efektu oxidu uhličitého.