Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Láska jako z romantického filmu skončila jako příběh z hororu.
Pátky na střední škole v americkém městě Knoxwille vypadaly jako z typického amerického teenagerského filmu. Hřiště, americký fotbal, stovky lidí na tribuně, povzbuzování. A k této představě nesměly chybět roztleskávačky.
Jednou z nich byla i Emma Walker. Když se k roztleskávačkám přidala, měla jen 14 let. Tehdy se zamilovala do jednoho z fotbalistů. Pár, který zbožňovala celá škola a vypadal jako z romantické knihy, však skončil tragicky.
Jako z romantického filmu
Fotbalista, do kterého se zamilovala, byl o dva roky starší Riley Gaul. Patřil mezi nejlepší sportovce i žáky. On její lásku opětoval, zamilovali si ho dokonce i její rodiče.
Jejich sociální sítě se za malou chvíli zaplnily kvantem společných fotek. Psala k nim, že je neskutečně šťastná. Říkali to o nich i kamarádi. Ze začátku byli perfektním párem, ideální láskou střední školy.
„Byli úplně normální pár, jaký potkáte na chodbách střední zcela běžně,“ řekla Keegan Lyle, jedna z dívčiných nejlepších kamarádek pro Inside Edition. „Jediné, co mi přišlo zvláštní, bylo, že s námi příliš nemluvil. Ze začátku jsem si myslela, že je jen stydlivý a přejde ho to, ale nepřešlo, časem to bylo zvláštní.“
Něco není v pořádku
Kamarádi tvrdí, že to nezůstalo u toho, Riley se s nimi nechtěl setkávat. Přerostlo to do bodu, kdy nechtěl, aby se s nimi setkávala ani Emma. Chtěl ji mít jen pro sebe.
Riley byl skutečně posedlý. Nedovolil jí chodit ven s kamarády, říkal, co si může obléknout a co ne, sedával hodiny před obchodem, kde měla brigádu, aby měl přehled o tom, s kým v něm mluví, a nakonec ji doprovodil domů.
Časem se z nich stal ten typický pár střední školy, ale druhého typu. Ne ten, co se od sebe nemůže odlepit, ale ten, který se neustále dramaticky hádá. Zprávy od něj překračovaly hranice. The Washington Post říká, že v nich psal, jak ji nenávidí nebo že je pro něj mrtvá.
Rozcházeli se neustále, přes SMS, přes sociální sítě, když se pak setkali, urovnali to a na krátkou dobu bylo opět vše v pořádku. Toho, o čem si někdejší zamilovaní píší, si všimli i rodiče Emmy. Vztah se jim přirozeně přestal líbit a zakázali Rileymu chodit k nim do domu. Vzali i dívčin telefon.
Rodiče se snažili vytrhnout Emmu z nebezpečného vztahu
„Věděl, jak na ni. Několikrát jsme ji prosili, aby se rozešli. Ale teenageři jsou tací, čím více jim budete něco zakazovat, tím více to budou dělat,“ řekla pro ABC dívčina máma.
Riley však problém s mobilem rychle vyřešil. Dal jí tablet a docílil tak toho, že jejich každodenní komunikace pokračovala.
Nezdravý vztah fungoval až do roku 2016, navzdory mnoha snahám jejích rodičů o ukončení. Riley skončil střední školu a na vysokou šel kousek od jejich města, takže to nebyl důvod k rozchodu.
Později během roku 2016, kdy měla Emma 16, jí rodiče zakázali úplně všechno. Mohla chodit jen do školy a na tréninky, nikam jinam. Kontrolovali každý její pohyb. Navzdory všem předpokladům to skutečně fungovalo. „Bylo to jako kdysi, jako kdyby se vrátila naše Emma, večeřela s námi, vyprávěla si s námi,“ mluvil o změně jejího chování otec Mark.
Vypadalo to, jako kdyby se všechno vrátilo do správných kolejí
Emma i kamarádkám řekla, že s ním skoncovala nadobro. Uvědomila si, že si zaslouží něco lepšího.
I když se zdálo, že Emmě je mnohem lépe, Riley rozchod nezvládal tak dobře. Jeho kamarádi říkají, že měl mimo jiné nesnesitelné výkyvy nálad. Na koleji se podle Newsweeku pokusil o sebevraždu, snědl velké množství léků na bolest, které zapil alkoholem. Lékařům se podařilo zachránit mu život.
Rozešli se. Nebyli v kontaktu. Na Emmě rodiče i kamarádi viděli rozdíl, častěji se smála, vše se zdálo být v pořádku.
Zdálo se, že všechno jde dobrým směrem, tak ji pustili na oslavu spolužáka. Povídali si, bavili se, ale po chvíli začala Emma dostávat zvláštní zprávy z neznámého čísla.
„Vyjdi sama před byt, pokud nechceš, abychom ublížili někomu, koho miluješ.“ „Jdi sama do svého auta, pokud nebudeš spolupracovat, ublížím mu." „Klidně zavolej, pokud chceš slyšet, jak pláče a křičí o pomoc.“ Takto zněly zprávy, které ji bombardovaly během celého večera.
Zprávy končily tím, že dotyčného vyhodí před domem, v němž právě Emma je. S kamarádem šla ven a skutečně tam našli někoho v trávě ležet tváří dolů. Na první pohled bylo jasné, že to je Riley.
Když s ním začali mluvit, tvářil se zmateně, tvrdil, že ho unesli a neví, jak se na zahradu dostal. Emma ho jen poprosila, aby ji už nechal na pokoji. Cestou domů volal kamarádovi, že ho unesli, ten mu řekl, ať okamžitě zavolá na policii. Riley to podle ABC rázně odmítl.
Další předzvěst něčeho zlého
Den nato byla Emma sama doma, postava oblečená v černém přišla k jejímu domu a začala bouchat na dveře. Kamarádům psala, že se bojí o život. Nevěděla, jak situaci vyřešit, a tak napsala Rileymu, že i přesto, že ho nenávidí, ho momentálně potřebuje. Riley přišel, člověk, co bouchal na dveře, už však stihl odejít. Před domem je spolu uviděla její máma, vyhnala ho.
„Snažila jsem se ji přesvědčit, že na dveře bouchal Riley. Nevěřila mi, opakovala, že to opravdu nebyl on. Báli jsme se o ni. Na další den jsme ji sledovali cestou do práce i z ní, abychom se ujistili, že se nic nestane,“ řekla pro ABC její máma Jill.
Skutečně se nic nestalo, vše bylo v pořádku. Emma se s nimi najedla, ještě si udělala domácí úkoly a šla spát. Máma měla ve zvyku jí s bratrem udělat snídani a vzbudit je.
Ráno, kdy se jejím rodičům rozpadl život
„Zakřičela jsem na ni, ale jako by mě neslyšela. Potřásla jsem jí nohou, ale nevzbudila se,“ popisuje ráno Jill. „Potom jsem se jí podívala do obličeje a věděla jsem, co se stalo. Zkontrolovala jsem jí puls, ale žádný neměla. Hodně si z toho rána nepamatuji, vím však, že jsem zavolala na policii.“
Máma se lekla, že Emma spáchala sebevraždu. Policie však ve stěně našla díry, které vypadaly jako po kulkách ze zbraně. Byly tam dvě, jeden náboj našli v polštáři a druhý v její hlavě pod uchem.
Bylo jasné, že vrahem byl někdo, kdo přesně věděl, kde má Emma pokoj a kde spí. Vyšetřovatelé začali vyslýchat kamarády a rodinu. Kdo by jí něco takového mohl udělat?
Odpověď známých byla jasná, Riley Gaul.
Kamarádi se báli, že se Riley zabije
Hned po její smrti začal na sociálních sítích sdílet fotky s popisy, že ji bude navždy milovat. Jeho přátelé se o něj báli, zalekli se, že by si něco mohl udělat. Proto jeden z nich řekl policii toto: „Říkal mi, že se po únosu hrozně bál o svůj život a přiznal se mi, že svému dědovi ukradl zbraň. Ukázal mi ji. Hrozně jsem se bál, i když mě stále ujišťoval, že se nezabije.“
Jiný kamarád podle ABC řekl policii, že se ho Riley ptal, jestli neví, jak ze zbraně odstranit otisky prstů. Ten řekl, že neví. Riley mu na to odpověděl, že to mělo být pro jeho spolubydlícího.
Z ublíženého se stal hlavní podezřelý
Po všem Rileyho předvolali k výslechu. Během celých dvou hodin výslechu Emmu ani jednou nepojmenoval jejím jménem, mluvil o ní jako o té dívce. Řekl, že si s ní chtěl tu noc promluvit, ale ona nespolupracovala. Volal jí z kamarádova telefonu, ale když se dozvěděla, že volá on, začala mu nadávat. Když to položila, číslo si rovnou zablokovala.
Po telefonátu měl jít na chvíli k prarodičům, pak jel zpět k internátu a v autě dvě až tři hodiny plakal. Detektiv později prozradil, že po celou dobu, co Riley vyprávěl příběh, nedal najevo ani jednu emoci.
Když se ho zeptali na dědečkovu zbraň, podle Knoxnews řekl, že o ničem neví. Když mu řekli, že jeho kamarádi tvrdili, že jim zbraň ukázal a ptal se jich na odstranění otisků, řekl, že si to vymysleli.
Hned poté, co vyšel z výslechové místnosti, psal svým kamarádům a ptal se jich, proč to policii řekli. Ti se spojili s policií a zjistili, že Riley lhal. Proto se rozhodli s policií spolupracovat.
„Podraz“ kamarádů, který pomohl odhalit vraha
Jen den po vraždě dali Rileyho kamarádům na oblečení mikrofony a na klíčenku kameru. Šli k podezřelému hrát videohry, jejich plán byl jasný: opět svést konverzaci na zbraň, kterou ukradl.
Plán také vyšel, Riley je poprosil, aby mu pomohli zbraň zahodit do řeky. Ptali se ho proč, když ji nezabil on, na což řekl, že se jí prostě musí zbavit. Souhlasili a kontaktovali policii, aby na místo, kde měli zbraň zahodit, přišli také.
Riley neměl v plánu vyhodit jen zbraň, ale i rukavice a oblečení. To vše u něj policie našla, a tak měli neprůstřelný důkaz.
Rozsudek
Rileyho právník u soudu obhajoval jeho jednání tím, že vražda byla omyl a nikdy ji zabít nechtěl. Výstřely ji prý chtěl jen vystrašit, aby mu opět napsala jako tehdy, když se bála muže oblečeného v černém.
Porota podle The Washington Post rozhodovala 5 hodin. Uznali jej nakonec vinným z vraždy, pronásledování, krádeže a z držení střelné zbraně během zločinu. Trest si bude odpykávat už do konce života.
Riley se veřejně omluvil jejím rodičům, ale své stanovisko, že to byla náhoda či omyl, nezměnil.
„Pokud vám vaše polovička zakazuje někam chodit, říká, co si oblékat, s kým si povídat a podobně, není to v pořádku. Nejde jen o modřiny, jde i o psychiku,“ vzkazuje všem, ale zejména mladým lidem, dívčina máma Jill.