Olympijský hokejový Turnaj století má v našich končinách až posvátné jméno.
V letošním roce si připomínáme řadu výročí, která jsou pro Českou republiku klíčová. Ať už jde o vznik samostatného Československa v roce 1918, odstoupení Sudet roku 1938 nebo vpád vojsk varšavské smlouvy v srpnu 1968, zdá se, že číslo osm má v rámci našich dějin zvláštní hodnotu.
A ačkoli jsou zmiňované události mnohonásobně podstatnější, v letošním roce si připomínáme ještě jedno důležité výročí. Je tomu přesně dvacet let od chvíle, kdy čeští hokejisté překvapili celý svět a přivezli z Olympijských her v Naganu zlatou medaili.
Většina národa tehdy propadla euforii, náměstí se naplnila jásajícími davy a bez ustání se slavilo. Turnaj století jsme vyhráli proti těm největším zámořským hvězdám a legenda o Naganu žije v srdcích pamětníků dodnes. Něco takového se nebude jen tak opakovat.
Moc dobře to vědí i filmaři. K dvacetiletému výročí tak vznikl pod direkcí režiséra Ondřeje Hudečka dokument, který se snaží co nejvěrněji mapovat zlatou cestu českých hokejistů.
Na dobových záběrech a rozhovorech vykresluje hokejový turnaj zprvu velmi široce, ale postupně se dostáváme k daleko užšímu pohledu, který silněji zapůsobí právě na české publikum.
Dokument však díky své zevrubnosti dokáže zaujmout i v zahraničí. Prostor je v něm totiž dáván nejen dobovým záběrům, ale také rozhovorům s pamětníky, a to z několika táborů.
Své k hokejovému turnaji století v dokumentu vypoví bývalí hráči amerického, kanadského i ruského národního týmu. Nechybí zpovědi českých legend Jaromíra Jágra, Petra Svobody či Dominika Haška. Své vypoví i komentátor Robert Záruba.
Dostáváme tak velmi ucelený pohled na tehdejší atmosféru a její proměny v průběhu turnaje. Je zajímavé sledovat průběh Nagana také z pohledu poražených. V jejich tvářích lze vyčíst zklamání i po dvaceti letech. Ve tvářích českých hráčů zase vidíme zasnění a stále jakousi nevíru v to, že se to opravdu vydařilo. Podtrhuje to, jaké emoce tento turnaj vzbuzoval.
Dokument se navíc nevěnuje čistě hokeji, ale Nagano a nasazení českého týmu vsazuje do různých kontextů. Dozvíte se, proč byl zrovna tento turnaj tolik významný, proč přitáhl tolik pozornosti a z jakého důvodu byla česká výhra takovým pohádkovým překvapením.
Pro zahraniční diváky je vhodně zvolen také koncept vsazení hokeje do politické situace v Československu. Neznalý divák se dozvídá o vpádu vojsk varšavské smlouvy a o tom, jak hokej byl pro Čechoslováky jedinou možností, jak se sovětským agresorům vzepřít.
Finále Nagana, v němž se Češi utkali právě s Rusy, je tak v dokumentu vykresleno nejen jako velká hokejová bitva, ale také jako připomínka dlouhotrvající rivality. A přestože objektivita je nedosažitelný pojem, dokument The Nagano Tapes se mu přiblížil.
Navíc nejde jen o čistě lokální záležitost, ale počin, který zaujme jak zahraničního, tak tuzemského diváka. Tomu českému připomene dávno zapomenutý pocit euforie a zahraničnímu převypráví příběh, který se zlatým písmem zapsal do historie olympijských her.
Zamrzí snad jen neúplné pokrytí zápasu ze skupiny. Na zamýšleném sdělení to dokumentu však neubírá a svým pokrytím je zcela adekvátní. 9/10