Příručka slow-fashion: Jak nakupovat kvalitní oblečení, které neničí naši planetu

Móda se dělí na desítky úrovní, ale pro ty, kdo si nemohou dovolit luxusní kousky za desítky tisíc korun, jsou důležité zejména dvě – slow a fast fashion. Jedna se orientuje na hype a trendy bez ohledu na to, jaký dopad má jejich výroba na naše životní prostředí a pro tu druhou je zase primárním cílem oblékat lidi co nejekologičtěji.

Každý z nás, kdo už v životě četl alespoň jeden článek o tom, jak výroba oblečení ovlivňuje znečišťování ovzduší nebo plenění přírodních zdrojů, musel při nakupování v podvědomí překousnout pocit viny. Aktuální stav módního průmyslu si totiž jednoznačně žádá změny, ale v boji za ekologičtější budoucnost nelze spoléhat pouze na samotné prodejce.

Doporučeno

Jak zneužívají firmy po celém světě popularitu značky Supreme? 2. září 2019 v 10:40

Nosit kvalitní a eticky vyrobené oblečení, které vydrží více než jednu sezónu, by určitě nevadilo nikomu, ale najít podobné kousky, bývá poměrně složité. My jsme si tak pro tebe připravili příručku slow-fashion, která ti v pěti bodech shrne všechny nejdůležitější faktory, podle kterých se dokážeš zorientovat mezi kvalitní a zejména ekologickou módou. S doporučeními nám pomohla Barbora Geršlová, která pracuje pro obchod Freshlabels a na starost má právě udržitelnou módu.

Armedangels | Patagonia | Knowledge Cotton

1. Greenwashing

Značek a kolekcí s přívlastkem eko-conscious stále přibývá, ale vědci z amerických univerzit ještě nestihli publikovat své studie o tom, jaké procento podobných brandů ve skutečnosti dodržuje pravidla etické a zejména ekologické výroby oblečení. 

Oděvní firmy se totiž s radostí chlubí tvrzeními, že berou ohled na své zaměstnance a v továrnách recyklují opad. Odkud ale čerpají materiály? Cestují jejich produkty v lodních kontejnerech k zákazníkům přes polovinu světa? Co dělají s oblečením, které se neprodá?

Značky praktikující greenwashing se často chlubí „udržitelným“ materiálem, jako je organická bavlna nebe recyklovaný polyester. Pokud jde o jedinou přidanou hodnoty daného kusu oblečení a navíc třeba pouze z nějaké části (např. 20 % recyklovaný polyester, 80 % polyester), jde čistě jen o marketingový tah.

Good News | Fjällräven | Armedangels | Mud Jeans

Jak tedy zjistit, zda značka, kterou kupuješ, nehraje na sociálních sítích jen divadélko a ve skutečnosti se nezajímá o to, jakým způsobem jsou vyrobeny její produkty? Odpovědí je transparentnost. Kvalitní slow-fashion značky se totiž nestydí ukázat továrny a lidi, kteří šijí jejich oblečení, a na svých stránkách tak kromě fotek zveřejňují také přímé odkazy na firmy nebo dodavatele, se kterými spolupracují. V případě greenwashingu totiž není důležité jen to, co o sobě značka říká, ale i to, co se o ní nedokážeš dozvědět.

Pokud značky nemyslí udržitelnost vážně, nemluví o celém výrobním řetězci, ale pouze o jednom aspektu udržitelnosti (nejčastěji právě ten materiál). Greenwashingové značky vám také s největší pravděpodobností neodpoví na palčivé otázky, kde probíhá výroba anebo čím se oblečení barví. Základní pravidla rozeznání jsou následující: 1. nízká cena, 2. netransparentní přístup k otázkám zákazníků, 3. výrazná kampaň soustředěná pouze na materiál (často navíc blend).

2. Kvalita zpracování 

Pomalá móda má dvě hlavní výhody. Snižuje ekologický dopad módního průmyslu na naše životní prostředí a tím, že při její výrobě se nepoužívají levné materiály, by měla být zejména kvalitní. Pokud se totiž šetří na materiálech, určitě se šetří i na zaměstnancích. A pokud se šetří na zaměstnancích, pravděpodobně se snižují náklady všude, kde se jen dá. 

Firmy, které pracují s těmi nejkvalitnějšími materiály, si totiž nemohou dovolit, aby jejich výrobky šili amatéři, nebo v tom horším případě rovnou bangladéšské děti, a tím pádem se klade velký důraz i na výstupní kontrolu.

Good News | Veja

Trčící nitky, nerovnoměrné švy nebo nakřivo našité štítky ti už na první pohled říkají, že zaměstnanci továrny, která ušila tento kus oděvu, si mohli při výrobě doslova prsty sedřít jen kvůli tomu, aby ho ušili co nejvíce za co nejkratší dobu.

3. 100% Dotyk

Štítky s materiálovým složením a instrukcemi k údržbě patří mezi módní literaturu, kterou čte jen velmi málo lidí. Jako první si totiž přečteme spíše cenovku a až když se oděv po několika praních kompletně zdeformuje, zjistíme, že byl vyroben ze směsi 20 druhů plastu se špetkou bavlny.

Dedicated | Armedangels | Patagonia | Mud Jeans

Základní pravidlo, díky kterému se dokážeš zorientovat mezi miliony materiálů, je, že čím méně příměsí, tím lépe. Umělé vlákno přitom dokážeš rozeznat už na první dotek a když se ujistíš o tom, že daný kus oblečení nebyl vyroben v chemické laboratoři, dalším krokem by mělo být hledání štítku s označením GOTS.

Každý material má své pro a proti. Polyester sice vylučuje při praní mikro-plasty, ale je odolnější než bavlna a má pozitivní vlastnost nemačkavosti. Organická bavlna je zase super přírodní materiál, který nezpůsobuje alergické reakce, ale na její výrobu se spotřebuje hodně vody. Nejlepší je mít co nejvíc jednoduché složení (100% bavlna, 100% polyester, 100% vlna), jelikož to zajistí možnou recyklaci. 

Global Organic Textile Standard (GOTS) je uznávaný jako přední světová norma pro zpracování textilií vyrobených z organických vláken, včetně ekologických a sociálních kritérií. GOTS není žádnou novinkou a také je nutno podotknout, že se jedná o standard, tedy minimum, bez kterého se žádná slow-fashion značka neobejde.

Pokud bavlněné tričko obsahuje například elastan, nepůjde nikdy zrecyklovat a chtě, nechtě skončí na skládce. Dalším důležitým aspektem je samozřejmě kvalita materiálu - čím více daný kus oblečení unosíte a nebudete si muset kupovat nový, tím víc udržitelné to bude.

Patagonia | Good News | Mud Jeans

Pokud se pyšní určitý produkt štítkem GOTS, musel být vyroben z minimálně 70 % certifikovaných organických přírodních vláken a samotná norma zároveň reguluje i to, zda byl eticky, resp. ekologicky zpracován, vyroben, balen, označen nebo distribuován.

Jistotou udržitelnosti mohou být certifikace jako GOTS, Better Cotton Initiative, Fair Wear Foundation apod., avšak není zásadní se jimi řídít, jelikož spoustu malých značek, které to s udržitelností myslí vážně, si je nemůže dovolit.

4. Cena

Proč nenosí všichni lidé kvalitní módu šetrnou k životnímu prostředí? Neboť je v jejich pojetí drahá. Ve skutečnosti se ale toto veřejné mínění odvíjí jen od nereálných kritérií, která nás naučila fast-fashion. Tričko za 50 Kč, svetr za 120 Kč a kalhoty za 250 Kč jsou něco jako hamburgery v McDonald's. Pokud by se nevyráběly v milionových počtech, jejich cena by nemohla být tak nízká, ale přitom vzniknou tisíce zmetků, řada kusů se zničí při přepravě a ještě více se „nedojí“.

I v udržitelné módě můžeme najít několik cenových úrovní produktů (záleží na velikosti značky a její možnosti úspor z rozsahu). Například dánská značka by garment makers nevydává žádné peníze na marketing a veletrhy, a tak si může dovolit prodávat basic pánské tričko za 490,- Kč. Průměrně se udržitelná pánská basic trička pohybují okolo 1000,- Kč. Tričko za 129,- Kč udržitelné nikdy nebude. 

Pomalá móda by tak měla být, stejně jako zdravá strava, neodmyslitelnou součástí našeho života. Každý, kdo už někdy zkusil zlepšit své stravovací návyky, ví, že se pak cítil lépe a totéž platí i při slow-fashion. Stačí si jednou obléci oděv, který byl vyroben z kvalitních materiálů s důrazem na zpracování a už navždy změníš svůj pohled na to, co je drahé a co ne.

 

Wax London | Mud Jeans | Good News

Je důležité si uvědomit součásti výrobního řetězce a kolik jednotlivé části stojí (nákup materiálu, výroba, doprava, distribuce, marketing, pronájem obchodu, práce lidí ve firmě). Pokud je cena extrémně nízká, je jasné, že se někde muselo šetřit. Bohužel to nejčastěji bývají extrémně nízké mzdy na produkci v rozvojových zemích, kde probíhá nízkonákladová výroba.

5. Variabilita

Opravdový slow-fashion kousek by se měl dát nosit ke všemu. Jinak by šlo jen o další zbytečný kus oděvu, jehož potenciál nedokážeš využít naplno a tím pádem opět přispíváš ke znečišťování planety. Trendy totiž mohou být stejně nebezpečné jako chemická barviva nebo farmáři z amazonských pralesů. Jejich krátká trvanlivost žene výrobce k nadměrné spotřebě přírodních zdrojů a dříve, než dokáží splnit svůj primární účel, už je nechceš nosit, protože jsou out.

Embassy of Bricks and Logs | Kowtow | Dedicated | Patagonia

U pomalé módy tak platí pravidlo „nos jej, dokud se nerozpadne”, a i když má tvůj oděv postupem času nějakou chybičku na kráse, měl by se dát opravit. Na rozdíl od elastanem protkaných textilií, které se vlivem praní a sušení jednoduše rozpadnou, se dá většina organických materiálů nějakým způsobem recyklovat nebo alespoň renovovat.