Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Navzdory impeachmentu o svůj prezidentský úřad pravděpodobně nepřijde, tvrdí slovenský expert.
Trump čelí ústavní obžalobě (tzv. impeachment), protože zneužíval svého postavení prezidenta. Ještě v létě 2019 telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenskym, kterému slíbil vojenskou pomoc.
Nemělo to však být zdarma, požádal ho, aby se ukrajinští vyšetřovatelé podívali na aktivity rodiny Trumpova politického rivala. Doufal, že na něj vytáhne špínu, kterou pak použije v nadcházejících prezidentských volbách. Nyní mu hrozí obžaloba, na jejímž základě ho mohou odvolat z funkce.
Refresher oslovil politologa Erika Láštice, který se situací v USA věnuje i na akademické půdě: „Prezidenta mohou zbavit jeho úřadu, pokud se ukáže, že se během svého působení dopustí takových skutků, které zpochybňují jeho schopnost vládnout a jednat jménem všech,“ vysvětlil Láštic roli kongresu v impeachmentu. Pravidel nemá mnoho, protože je velmi výjimečná, ke vznesení této obžaloby došlo za celou historii USA jen potřetí.
„V zásadě je to podobné vyšetřování našich soudů,“ řekl Lastic z katedry politologie Univerzity Komenského. „Pravomoc Kongresu je trochu jiná než u soudů, ale mohou předvolávat svědky a hrozit jim tím, že na ně podají žalobou. Celý proces se bere velmi vážně.“
Přidej se do Refresher Clubu
Co se dozvíš po odemknutí?
Kdy mohou reálně odvolat Trumpa z pozice prezidenta;
proč se na první pohled zdá, že jde o „válku“ mezi republikány a demokraty;
jaké jsou dva možné výsledky a proč je má v rukou Senát;
co si o možném výsledku myslí politolog;
jak se Trumpovi daří zneužívat celé vyšetřování ve svůj prospěch.
Návrh na obžalobu podává Sněmovna reprezentantů, která to udělala 18. prosince. Rozhodovat o ústavní žalobě však bude Senát, který má nyní za úkol prozkoumat návrh a rozhodnout o tom, zda prezidenta odvolají, nebo ne.
Naposledy této obžalobě čelil prezident Bill Clinton v roce 1998. Obviněn byl z křivé přísahy a maření vyšetřování (šlo o sexuální skandál se stážistkou Monikou Lewinskou). Senát ho nakonec osvobodil, převahu (i když těsnou) měli republikáni. Impeachment hrozil i Richardu Nixonovi za aféru Watergate v roce 1972, ale ten odstoupil z úřadu ještě předtím, než proces vůbec stihl projít v dolní sněmovně.
Předsedkyně Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu Nancy Pelosiová (uprostřed)
5 vecí, ktoré by si mal vedieť o impeachmente Donalda Trumpa Zdroj: TASR/AP
Trump nabídl Ukrajině pomoc výměnou za informace
„Dva lidé z administrativy oznámili své podezření v souvislosti s prezidentovými vztahy s Ukrajinou,“ ozřejmil Láštic. „Dozvěděli jsme se o konkrétním telefonickém rozhovoru s ukrajinským prezidentem, ve kterém Trump podmiňoval vojenskou pomoc Ukrajině tím, že se v rámci vlastního vyšetřování zaměří mimo jiné na činnost syna jednoho z hlavních konkurentů prezidenta Trumpa.“
Tím je demokratický kandidát a bývalý viceprezident během mandátu Baracka Obamy, Joe Biden. Spustila se proto série vyšetřování, které zpočátku Bílý dům mermomocí bránil. Není jasné, zda to dělali na příkaz prezidenta, ale zatajovali informace a bránili ve výslechu několika svědků. Právě proto čelí Trump i obvinění z bránění ve výkonu spravedlnosti.
Sněmovna reprezentantů
5 vecí, ktoré by si mal vedieť o impeachmente Donalda Trumpa Zdroj: TASR/AP
Impeachment mohli demokraté vyvolat před volbami naschvál
Podle odborníka prý často dochází k tomu, že dvě soupeřící politické strany vyšetřování zneužijí v rámci politického boje. Na první pohled se může zdát, že si strany mezi sebou vyřizují účty. Podobně o tom hovoří i americká média, říká to i Donald Trump. Tvrdil, že demokraté v Kongresu naschvál hlasovali proti němu, prý je impeachment jen spiknutím proti republikánům. Paradoxem je, že Trump možná mluvil pravdu.
Pokud jsi jednoduše z toho „nesprávného“ tábora, můžeš se ocitnout před sněmovnou, jejíž většinu tvoří tvoji oponenti. Právě to se nyní stalo Trumpovi. Potvrdil to i politolog Láštic, podle kterého při hlasování více záleží to, z jaké strany člověk je než na prezentovaných faktech. Na druhé straně si však myslí, že proces samotný je férový.
„Pokud bychom se podívali jen na to, z čeho je prezident Trump obviněn a odhlédli od toho, kým je a z jaké strany je, tak si myslím, že zjištění tohoto procesu jsou dostatečně závažná k tomu, abychom mohli uvažovat o tom, zda se opravdu nedopustil zneužití svého úřadu,“ řekl.
Donald Trump
5 vecí, ktoré by si mal vedieť o impeachmente Donalda Trumpa Zdroj: TASR/AP
Trump bude pravděpodobně nadále prezidentem
Momentálně rozhoduje Senát, který může začít nanovo studovat důkazy a předvolávat svědky. Slyšení by v tom případě byla veřejná. Podobalo by se to v podstatě na soudní proces.
Je však také možné, že výsledek je už předem jasný.„Víme, že republikáni mají v Senátu většinu. Senát tedy prezidenta neobžaluje a nebude o tom vůbec rozhodovat,“ předpokládá politolog Láštic. V praxi by to znamenalo, že Trump zůstane ve svém úřadě.
Fotka demonstrace ve Washingtonu před hlasováním 18. prosince
5 vecí, ktoré by si mal vedieť o impeachmente Donalda Trumpa Zdroj: TASR/AP
Celý škandál Trumpovi nahrává do karet před volbami
Bez ohledu na to, jak se Senát rozhodne, tento proces sledovala celá země a ve velkém ovlivní prezidentské volby v roce 2020. „Trump tento proces využívá při mobilizaci svých voličů, ale především při mobilizaci svých dárců, kteří podporují jeho kampaň,“ řekl Láštic.
Sněmovna reprezentantů během veřejného slyšení
5 vecí, ktoré by si mal vedieť o impeachmente Donalda Trumpa Zdroj: TASR/AP
Problémem takových velkých kauz je to, že zaberou extrémně hodně času a peněz. Skvělým příkladem z Evropy je tři roky trvající Brexit, během kterého se vlastně parlament nemohl věnovat školství či zdravotnictví, protože veškerou energii vložil do dohadování se o (ne)odcházení z EU.
„Řeší se politické konflikty a ne věci, které jsou otevřené a důležité. Takové kauzy berou kapacitu médiím, politikům a vlastně každému, kdo by mohl svůj čas využít i efektivněji,“ uzavřel Láštic.
