Pomáhají nám podobná předsevzetí, nebo spíše zatěžují psychiku?
Nový rok, nové možnosti. Tentokrát to je ale speciální, začne totiž nová dekáda. Proto si mnoho z nás dává cíle, jak být v novém roce „lepším člověkem“. Přestat kouřit, více sportovat, začít lépe hospodařit s penězi a podobně. Je to ale nutné? Pomáhají nám podobná předsevzetí, nebo spíše zatěžují psychiku?
„Je třeba se občas zastavit a udělat si v životě něco jako inventuru, bilanci, setkat se sám se sebou, zeptat se, jestli je to v pořádku a podívat se, co si ponechám, co odložím jako nepotřebné, prožité, kde změním směr a jak... Na to je konec roku jako stvořený,“ řekla poradkyně Ligy za duševní zdraví Jolana Kusá. Každý by se měl na chvíli zastavit. „I proto, abychom si uvědomili plynutí času našeho života,“ řekla pro TASR.
Z jejích slov je tedy zřejmé, proč si lidé dávají předsevzetí. Většinou ale pojmenují pouze povrchní a viditelné věci, jakými jsou například přestat kouřit, začít sportovat či zhubnout.
„Zavádějí si cíle, jak udělat zkoušky, dosáhnout postup, koupit si to či ono. Jsou to ale obvykle zástupné věci, změnit chceme především pocit ze sebe, svého života. Změnit svůj život tak, abychom se za rok cítili lepším, hodnotnějším člověkem,“ míní psychoterapeutka. Když si to člověk uvědomí, bude k novoročním předsevzetím vzhlížet s úctou a respektem.
Jak doplnila, jsou to ztělesněná přání, očekávání, touhy, které reprezentují směrování člověka a jeho rozhodnutí. „Mohou být zdrojem energie a síly na vše, o co budeme v následujícím roce usilovat. Když si žádné předsevzetí nedáme, nebudeme sami z jejich nesplnění zklamaní, ale nebudeme mít ani tu každý rok novou motivaci a energii,“ uzavřela.
