Přepnout do nočního režimu
Přepnout do denního režimu
Úterý 27. 10. 2020 svátek má Šarlota, Zoe

hledej na refresheru

Chceš dostávat notifikace i na tomto zařízení?
Refresher - Rozhovory
0
Vojtěch Vanda
9. leden 2020, 22:36
Čas čtení: 9:45
Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.

Jakub Szántó: Sulejmání měl na rukou krev amerických vojáků, Írán může mít do roka jadernou zbraň

O situaci mezi Íránem a Spojenými státy jsme si popovídali se zahraničním zpravodajem Jakubem Szántó.

Vojtěch Vanda
9. leden 2020, 22:36
Čas čtení: 9:45
Musíš být přihlášený/á, abys mohl/a uložit článek.
Nepodarilo sa uložiť zmeny. Skús sa nanovo prihlásiť a zopakovat akciu.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
0
Uložit na později.
Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.

Stát, o kterém se v posledních desítkách hodin nejčastěji mluví, je bezpochyby Írán. Země, která si naposledy „vyměnila pozdravy" se Spojenými státy tak intenzivně, že se lidé na sociálních sítích obávali nejhoršího – dalšího velkého vojenského konfliktu. Avšak z posledních prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa vyplývá, že by minimálně Amerika mohla udržet takzvaně nervy na uzdě.

 

Zdání však může klamat, proto jsme se mimo jiné zeptali odborníka, co znamenaly jednotlivé vojenské akce, a jak vidí situaci na Blízkém východě v nejbližší budoucnosti. Na otázky odpovídal zahraniční zpravodaj a reportér České televize Jakub Szántó, který mimo jiné strávil se svojí rodinou pět let kousek od jádra nynějšího konfliktu – v izraelském Tel Avivu.  

 

 

Jak byste shrnul nastalou situaci mezi Íránem a Spojenými státy?

Nezačalo to úplně z nuly, ale začalo to opět gradovat. A to poté, co americký prezident Trump odstoupil od smlouvy o íránském jaderném programu a zahájil, což bylo důležitější a pro Írán významnější, opět proces, který vrátil nazpátek už odvolané sankce, které jsou pro Írán velmi bolestivé. To byl hlavní popud.

 

Od té doby došlo k tomu, že se Íránci, za pomoci jakýchsi asymetrických nebo nekonvenčních způsobů, snažili komunikovat směrem nejen ke Spojeným státům, ale i k Evropským signatářům dohody. Důkazy, že se s tím nehodlal Írán smířit, jsou zatím Íránu připisované, avšak ne zcela prokázané útoky.

 

Nejprve na čtyři, posléze na dva tankery v mezinárodních vodách Perského zálivu, později celkem jednoznačný únos britského tankeru Stena Impero, dále to gradovalo až k zářijovému bombardování Saudské Arábie. Následně, těsně před silvestrem, útok proti americkým vojákům v jedné z iráckých základen následovaný americkou odvetou a poté útokem na americkou ambasádu v Bagdádu. Což bylo to, co bezprostředně vedlo ke zlikvidování Kásima Sulejmáního a vůdce irácké šíitské milice PMF Máhdího Muhandise.

 

Ostatně mluví se o tom, že to byl Sulejmání, kdo přemluvil Vladimíra Putina, aby se zapojil do války v Sýrii.

 

Jakou roli hrál Kásim Sulejmání v íránské armádě?

Přímo v íránské armádě žádnou, protože byl důstojníkem jednotky Al-Quds, která je součástí Íránských revolučních gard. Což není armáda. Konvenční armáda je podřízena ministerstvu obrany, zatímco íránské gardy jsou de facto paralelní speciální armádou , která je přímo podřízena íránskému duchovnímu vůdci Chameneímu.

 

On v rámci této elitní jednotky íránských ozbrojených sil byl tváří nekonvenčního budování íránské dominance napříč Blízkým a dokonce i Středním východem, protože jejich revoluční gardy nejsou aktivní pouze v arabských zemích, ale taky na druhé straně. Například v Afghánistánu, kde mají své mocenské ambice. A jako člověk jako takový byl důležitý i na politické a ekonomické úrovni.

 

Ostatně, mluví se o tom, že to byl právě on, kdo přemluvil Vladimira Putina, aby se zapojil do války v Sýrii. Jelikož bezprostředně předtím, než se rozletěly první ruské bombardéry směrem na cíle v Sýrii, byl Kásim Sulejmání na jednání v Moskvě. Takže to byl člověk, který zastával nezastupitelnou pozici. Krom toho byl také výrazným symbolem íránského úspěšného tažení napříč Blízkým východem.

 


Myslíte, že zabití Kásima Sulejmániho byl správný krok ze strany USA? Jaký byl k tomu důvod?

Neumím na takové otázky odpovědět. Takové otázky by potřebovaly mnoho dalších veličin. Jde o to, co tímto Spojené státy sledují a jakou mají další strategii. Co je podstatné, je to, že kroky, které jsem vyjmenoval (především ty, které probíhaly během loňského roku), byly otevřenými políčky do tváře Spojeným státům v době, kdy se spíše soustřeďovaly, alespoň, co se vrchního velitele ozbrojených sil Donalda Trumpa týče, na politicko-obchodní soupeření s Čínou, a odvracely pozornost od Blízkého východu.

 

 

To bylo něco, co Írán chtěl.  Chtěl pravděpodobně potvrdit, aby se USA stáhly. Nicméně v momentě, kdy na základě stále více se gradujících urážek a provokací vůči americké vojenské příslušnosti na Blízkém východě, se rozhodli, že tou odvetou bude zlikvidování člověka, který bezpochyby má obrazně na rukou krev mnoha stovek amerických vojáků, tak to udělaliOn navíc byl jedním z architektů momentálně vítězné strategie dokonce i v syrské občanské válce na straně vládních sil, kde se podílel na velmi tvrdém potlačení povstání proti Bašáru Asadovi (Bašár al-Asád je prezidentem Sýrie pozn. red.).

 

To jsou všechno věci, které hrají symbolickou roli. Ukázalo se, že nikdo není nedotknutelný, že pro Spojené státy není nikdo příliš vysoko. Zároveň přišlo uvědomění, že tento člověk byl nejspíš architektem budování íránské dominance nejen v posledních deseti letech, ale spíše čtvrtstoletí. Z pohledu Spojených států to správný krok byl, jaká bude ovšem následovat strategie, se kterou řekněme současná administrativa Donalda Trumpa příliš nevyniká, zvlášť na Blízkém východě, zatím zůstává otázkou. 

 

 

Článek můžeš dočíst jen s aktivním REFRESHER+
Kdykoli ho jednoduše zrušíš
První týden 0 Kč, potom 55.00 Kč měsíčně
VÍCE O PŘEDPLATNÉM

Co se dozvíš po odemknutí?

  • Jak Jakub Szántó hodnotí rozhodnutí USA eliminovat Kásima Sulejmáního
  • Zda podle něj budou i nadále pokračovat protivládní protesty v Íránu
  • Jakou mocí disponuje Írán
  • Zda je v moci íránského režimu sestrojit atomovou bomby a v jakém časovém horizontu
  • Zda podle něj budou Američané skutečně vyhnání z regionu
  • Jak bude konflikt pokračovat

Upozornit na chybu. Pokud jsi našel nedostatek v článku nebo máš připomínky, dej nám vědět.
Náhledový obrázek: TASR/AP Tagy: usa, Irán, Kásim Sulejmání, Jakub Szántó
Ohodnoť článek
1
Sdílej článek
Hodnocení tohoto článku je dostupné jen s aktivním předplatným REFRESHER+.
Předplatit
Zrušit
Při hodnocení článku nastala chyba. Zkus se nově přihlásit a znovu ohodnotit článek.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Dostávej nejlepší obsah mailem
Nestíháš všechno sledovat? Pošleme ti do schránky nejčtenější a nejlepší obsah.
Žádný spam. Kdykoli se můžeš z odběru odhlásit.
Posílat e-mail
Nejčtenější
Domů
Sdílet
Diskuse
Hledat
Více
Zapni upozornění a už ti nic neunikne!

Chceš vědět, co se děje, a mít přehled? Dostávej upozornění o nejžhavějších zprávách na Refresheru.

(Příklady: Hořel Notre Dame, Zemřel Mac Miller, Trailer na Avengers)
(Příklady: Sagan skončil první, Nový zákon s vlivem na moderní lidi, Dnes nás čeká zatmění slunce)
Pokud chceš, abychom ti poslali téměř všechny novinky, vyber tuto možnost.