Člověk může cítit, jak plyne čas, existují na to hodinky. Je biohacking cesta, jak vytvořit dokonalého člověka?

„Já se jako mladý člověk snažím zůstat co nejdéle biologicky mladý, abych mohl využívat pokroky vědy příštích 20-30 let. Pak si myslím, že už budeme ve výzkumu natolik daleko, že ten věk se bude stále exponenciálně prodlužovat. Proto si reálně myslím, že v případě, že se nestane nějaká smrtelná nehoda, lidé, co se narodili nejpozději koncem 80. let, se budou moci sami rozhodnout, zda chtějí, nebo nechtějí zemřít.“ 

Čas jako nový smysl

Lidé jsou v biohackingu schopni zajít i dál. Profesionální hacker Juraj Bednár se vedle IT hackingu zabývá i biohackingem. Na konferenci v Helsinkách měl možnost odzkoušet si například hodinky, které dávají „smysl pro čas“. „Ty hodinky neukazovaly čas na displeji, ale vysílaly elektrický signál podle polohy. Na ruce byly tři sloupce – první sloupec byly hodiny, druhý minuty, třetí sekundy. Signál vysílal impulzy podle toho, jak ubíhal čas. Jednoduše člověk, co to nosí pravidelně, stále ví, kolik je hodin.“

Paul Pallini z firmy 21st Sense, který hodinky dlouhodobě nosí a testuje jejich efektivitu, řekl, že signál po čase přestal vnímat jako fyzické vibrování a získal reálný přehled, co mu kolik trvá.

„Říkal, že celou dobu si myslel, že cesta z domu do práce mu trvá 6 minut, neboť tak mu to ukazuje Google maps. Od doby, co má tento ‚smysl pro čas' zjistil, že to ve skutečnosti trvá například 15 minut. Musí vyjít z bytu, počkat na výtah, přejít na parkoviště, nastoupit do auta, pak přejít z auta do kanceláře a tak dále. Čili říkal, že mu to ubralo stres v tom, že ví naprosto přesně, jak ten čas plyne. Také mu to pomáhá při vaření. Udělá první palačinku, cítí, kolik přesně mu to trvalo, pak může mýt nádobí a ví, kdy ji má jít otočit, nemusí se nikam dívat,“ popisuje námi oslovený Juraj setkání s biohackerem z Estonska.

Hackeři na konferenci zašli v testování ještě dál a zkoušeli, jak bude tělo reagovat na to, když se zahrají na „pány času“ a zkusí sekundovou ručičku zrychlit či zpomalit. Paul měl problémy se spánkem, proto zkoušel zpomalení času. Jelikož jeho mozek byl na pravidelný tik zvyklý, se sekundovou ručičkou se okamžitě zpomalilo i jeho tělo. „Říkal, že když to udělal poprvé, tak usnul tak rychle, že si nestihl ty hodinky ani dát na nabíječku. Ráno měl vybitý časový smysl,“ vysvětluje hacker Juraj Bednár. Zrychlení času zkoušel sám na sobě.

„Sekunda začala zrychlovat a reálné všechno kolem mě se jakoby zpomalilo. Nerozuměl jsem, proč lidé tak pomalu chodí – byl to fakt zajímavý stav, zůstalo mi to asi 10 minut poté, co jsem si dal hodinky dolů,“ popisuje stav Juraj. Během experimentu zkoušel odměřit i svůj reakční čas, který byl prý až o 20 % rychlejší. „Měli jsme tam iPad, na kterém jsem držel prst na dotykové obrazovce. Když se změnila barva nějakého kolečka, tak jsem to měl pustit a byl jsem rychlejší. To se opravdu nedá trénovat za tak krátkou dobu.“

Paul Pallini bude o „smart“ hodinkách, na které se nemusíte dívat, abyste věděli, jaký je čas, mluvit i na technologické show Wearable technology show 2020 v březnu v Londýně.

Žijeme v době obrazovek, kdy vidíme lidi na ulici kráčet s telefony v ruce, kteří se často snaží podle navigace někam dostat – kdy mám odbočit, jdu správně? A pak si vůbec nevšímáš, co se děje ve světě kolem tebe. Představ si, že automaticky víš, kam máš vždy jít... Jako ptáci.

Smysl pro čas není jediný, co si lidé už teď mohou implantovat. Britská televize BBC odvysílala reportáž o biohackerech po celém světě, kteří si nechali například implantovat čip na otevírání dveří, bezkontaktní platby či orientaci na světové strany.

38letý Liviu Babitz si doslova „přivrtal“ na hruď malé zařízení, které vibruje podobně jako telefon, když se otočí na sever. Podle něj umí přímo z hlavy říct, kterým směrem kráčí, aniž by byl ve známém prostředí. Postupně si chce takto „vžít“ vnitřní navigační systém. „Žijeme v době obrazovek, kdy vidíme lidi na ulici kráčet s telefony v ruce, kteří se často snaží podle navigace někam dostat – kdy mám odbočit, jdu správně? A pak si vůbec nevšímáš, co se děje ve světě kolem tebe. Představ si, že automaticky víš, kam máš vždy jít... Jako ptáci.“

Muž dodává, že „nový smysl“ by nám mohl pomoci být lépe v kontaktu s rodinou či přáteli: „Pokud by se to například propojilo se sociálními sítěmi, moli bychom cítit, kde se právě nacházejí naši přátelé.“

„Příštích 10 let bude běžná věc, že ​​když bude mít někdo například genetickou poruchu, tak sní tabletku s molekulou ‚crispr', která to vyřeší. A toto je znak toho, že bereme evoluci do vlastních rukou. Otázka tedy je, zda se nestáváme už něčím jiným, než druhem homo sapiens, když dokážeme modifikovat už i ten úplně nejzákladnější zdrojový kód.“

Biohacking pro každého

Na to, abychom se cítili lépe a prodlužovali si život, ve skutečnosti podle hackera nemusíme dělat až tak radikální pokusy jako implantování různých zařízení či polykání desítek tablet denně. Biohacker můžeš být i ty, a to jednoduše tak, že na vlastním těle odzkoušíš například určitý druh diety či cvičení, který je podložen vědeckým výzkumem a zjistíš, že se cítíš lépe.

„Když cvičím HIIT (High Intensity Interval Training), tak se cítím lépe a mám více energie, ale nevím proč. Vyzkoušel jsem to mnohokrát, zjistil jsem, že mě to nezabije, že je to bezpečné a už nepotřebuji znát tu teorii za tím. Věda hledá vysvětlení, hacking hledá výsledky – co nejefektivněji, co nejrychleji.“

Juraj dodává, že důležité je sledovat údaje, které ti poskytuje tvé tělo, jako tep či teplotu, a správně je vyhodnocovat. Takže minimálně technologie se i v takovém biohackingu přece jen hodí.

„Já má například Aura prsten, který na základě údajů o mém spánku ví velmi dobře vyhodnotí, kolik budu mít přes den energie. Takže ráno si můžu naplánovat den podle toho jak jsem se vyspal, jak jsem se hýbal předchozí den. Také umí dobře předpovědět, kdy na mě něco leze na základě změny teploty během noci. Vždy, když mi ráno Aura říká, že jsem měl zvýšenou teplotu, tak si okamžitě nasadím antioxidanty a zabiju nemoc již v zárodku. A to je biohacking.“

Co se může pokazit?

Technologie, které máme na těle nebo zabudované přímo v něm, nás mohou podle hackera Jiřího Bednára ovlivnit i negativně. Vše závisí na tom, co už lidé odzkoušeli a kolik si jednotlivec o daném experimentu nastuduje. Setkal se už i s katastrofálními případy.

„Pamatuji si,, že na jedné hackerské konferenci měla přednášku kočka, která si voperovala magnety, protože chtěla cítit magnetické pole. Úplně to nedomyslela a zabalila to do sekundového lepidla, které bylo toxické, takže jí to začalo hnisat a tak. Tato přednáška byla přesně zaměřena na to, jak se to nemá dělat a jak by se lidé, co chtějí takové věci zkoušet, měli nad vším předem trochu více zamyslet“

Na mou otázku, zda se technologie mohou postupně obrátit proti nám, jak to popisuje například seriál Black Mirror, Juraj odpověděl, že ano. A tak, jak se dá hacknout jakýkoliv počítač, se dá hacknout i mikročip zabudovaný v lidském těle. „I při technologiích je jen na nás, jak je budeme používat. Ano, všechny technologie se dají využít i zneužít. Stejně jako se štěpení jádra atomu dá využít k výrobě energie i na jadernou bombu. Lidé se budou postupně měnit na kyborgy a my uvidíme, co to pro nás bude znamenat.“