Vědci pozorně sledovali koronavirus, aby mohli pochopit, jak přesně útočí na plíce a jak se chovají naše vlastní buňky, když je virus napadne.
Nová studie, která vyšla v New England Journal of Medicine, ukazuje, jak to vypadá, když lidské plíce napadne nový koronavirus SARS-CoV-2.
Vědci pod taktovkou Camille Ehre, dětské plicní lékařky a výzkumnice, pozorně sledovali koronavirus, aby mohli pochopit, jak přesně útočí na plíce a jak se chovají naše vlastní buňky, když je virus napadne. Pracovali v laboratoři Severokarolínské univerzity s vysokým stupněm ochrany, ve kterém se pracuje jen s nejnebezpečnějšími mikroby na světě, píše Gizmodo.
Všichni sledovali pod mikroskopem
Vědci nejprve odebrali buňky z dýchacích cest z darovaných plic, a v laboratoři je nakazili novým koronavirem. Reakci nechali volný průběh, aby odsledovali, jak přesně mezi sebou buňky z lidských plic a virus reagují.
Ve své podstatě je virus bílkovina s genetickým materiálem (DNA nebo, jako v případě SARS-CoV-2, RNA). Vědci se podle Gizmodo dodnes neshodli, zda vůbec můžeme považovat virus za živý organismus, protože je extrémně závislý na jiných živých organismech. Přežívá tak, že napadne zdravou buňku a donutí ji rozmnožovat se. Takto se nákaza rozšíří, buňky obvykle nakonec zahynou, ale virus se šíří pomocí svých kopií. Tyto kopie se nazývají virony.
Na fotce níže vidíš virony, které obklopují buňky dýchacích cest 96 hodin od nákazy. Fotografii vědci vyhotovili pomocí SEM mikroskopu (elektronový mikroskop, který umožňuje zkoumat anorganické i organické vzorky). Malé buňky, které připomínají kuličky, jsou jednotlivé kopie viru, a podlouhlé buňky jsou lidského původu.
Mají i cílium, malou vlasovití strukturu, která buňkám pomáhá při pohybu. Jejich primární prací je vyčistit dýchací cesty od případných nečistot, aby se nám snadno dýchalo. Právě tyto buňky napadal koronavirus „nejraději“.
Jedna plicní buňka vytvořila až tři kopie koronaviru, který se proto bleskovou rychlostí rozšířil. Vědkyně Camille Ehre pro Gizmodo vysvětlila, že rychlost, jakou se virus rozmnožuje, je důvodem, proč napadá i okolí, nejen plíce. Může napadnout buňky v nosní dutině a ovlivnit tak náš čich nebo napadá slinné žlázy, což vysvětluje, proč někteří lidé nakažení koronavirem mají sucho v ústech.
Nejhorším však podle lékařky je scénář, ve kterém se virus šíří přímo v plicích. Způsobuje zánět plic, ztěžuje dýchání a nakonec může vést až k smrti. Nový výzkum pomůže odborníkům, kteří se budou koronaviru v budoucnu věnovat. Pro nás ostatní jsou zejména upozorněním, že nejde o obyčejnou chřipku a neměli bychom pandemii brát na lehkou váhu.
