Mafián Peter Čongrády: Neměl rád odpor. To, co řekl, bral jako hotovou věc, tvrdí vydíraný podnikatel

Šéfa vlivné organizované kriminální skupiny Miroslava Sýkoru zabili 6. února 1997 před hotelem Holiday Inn. Jeho místo krátce na to zaujal Róbert Lališ alias Kýbel a právě Čongrády patřil mezi jeho nejbližší spojence. V podsvětí se v dobách své největší slávy údajně soustřeďoval především na ekonomickou trestnou činnost v Bratislavě a Trenčíně.

I když patřil mezi výrazné postavy podsvětí, mnozí svědci se shodují na tom, že pokud někdo neznal jeho pozadí a nebyl s ním v žádném konfliktu, působil jako velmi sympatický chlapík a vystupoval slušně.

O jeho údajných aktivitách v podsvětí prý nevěděla ani jeho tehdejší manželka Linda. Tvrdila, že se sice setkával s lidmi ze skupiny Sýkorových, ale o páchání jakékoliv trestné činnosti neměla ponětí. „Mohu říci, že lidé, kteří jsou nyní zařazováni do skupiny Sýkorových, s ním byli tak nějak častěji v kontaktu, ale nemám žádné tušení o tom, že by s nimi páchal nějakou trestnou činnost,“ cituje její slova u soudu TV Markíza.

Říkala pravdu? Těžko říct. Jisté je však to, že před smrtí Petra Čongrádyho si několik mafiánských gangů z Bratislavy, jako například Takáčovi, Piťovi nebo Sýkorovi, užívaly ochranu od policie, díky které dokázaly dlouhá léta fungovat téměř beztrestně. I proto nestihli Petra Čongrádyho před jeho vraždou z roku 2004 z ničeho obvinit.

„V té době neměl z bratislavských mafiánů vznesené obvinění prakticky nikdo. Vezměme si i bosse Sýkorových Róberta Lališe, ten se začal skrývat až v roce 2012, kdy proti němu vznesli obvinění. Policie i předtím věděla, že v Bratislavě fungovaly jisté zločinecké skupiny, ale nedokázali proti nim zakročit. Tehdy jsme ještě nevěděli, kvůli čemu to tak je a až později vyšlo najevo, že si mafiáni platili policisty a vysoce postavené funkcionáře.

V současnosti je například obviněný bývalý šéf Úřadu zvláštních policejních činností Jozef Rehák, který měl údajně donášet informace Sýkorovým. Zároveň stále existují podezření na spolupráci mafie a SIS. Tak co s tím mohla policie tehdy dělat? Asi nic. Je však pravděpodobné, že kdyby Peter Čongrády přežil, byl by souzen společné s dalšími členy Sýkorových,“ řekl pro Refresher dlouholetý policejní funkcionář Peter Chudý.

Kšefty s Monikou Jankovskou?

Několik let po smrti Petra Čongrádyho se jeho jméno začalo výrazněji spojovat i s bývalou soudkyní a pozdější státní tajemnicí ministerstva spravedlnosti Monikou Jankovskou. Ta tvrdí, že Čongrádyho neznala. Podle tvrzení majitele Fatimy měl však Čongrády Jankovskou uplatit 3 miliony slovenských korun (asi 2,5 milionu českých korun).

Podnikatele v 90. letech nejprve vydírali mafiáni od trenčínského gangstera Jozefa Kucmerky přezdívaného Oša. Výpalné mělo jít přes údajného člena jeho skupiny Rudolfa Zúbka. Po smrti Kucmerky vydírání nepřestalo, tok financí se pouze přesunul směrem k Petrovi Čongrádymu.

Tomu prý musel majitel Fatimy měsíčně předávat od 10 000 do 50 000 slovenských korun. Pokud odmítl, měli mu v podniku rozbít okna nebo mu zničili auto. Později se Janíček a jeho společník dostali do vazby, v čemž měl mít údajně prsty právě Čongrády, který se chtěl zmocnit jeho podniku.

Peter Čongrády údajně podplatil tehdejší soudkyni Moniku Jankovskou, aby rozhodla o odsouzení Ondřeje Janíčka na 15 měsíců. Protože si ale trest odseděl už ve vazbě (20 měsíců), putoval na svobodu, rovnou do rukou mafiánů. 

Ondrej Janíček tvrdí, že ho po propuštění na svobodu unesl tchán Moniky Jankovské Peter Vasko. „Čongrádyho prodloužená ruka Peter Vasko mě a mého společníka posadil do auta a převezl mě do hotelu Carlton. Doslova nás zavlekli před bosse Čongyho. Možná to byl únos, nedokážu to ani definovat, ale nebylo to dobrovolné. Nedalo se jim říct ne,“ řekl pro Refresher.

„Čongrády byl taková šedá eminence a příliš se neukazoval. Osobně jsem se s ním setkal pouze tehdy v Carltonu, kde využil své gorily na špinavou práci — na to, abych násilím změnil svůj názor. Bar Fatima jsem mu nechtěl dobrovolně odevzdat, ale uvědomil jsem si, že nemám jinou možnost. Strach o sebe a svou rodinu jsem vyměnil za nemovitost Fatima, ze které šel výtěžek 3 miliony slovenských korun Monice Jankovské,“ tvrdí trenčínský podnikatel.

Jméno Petra Čongrádyho se také spojuje s osobou podnikatele Mariana Kočnera odsouzeného na 19 let za falšování směnek. V roce 1998 měl Čongrády a jeho muži dělat Kočnerovi při nechvalně známém vpádu do Markízy ochranku. 

Bývalá ředitelka Markízy Zuzana Ťapáková podle TA3 uvedla, že Kočner přišel do Markízy „doprovázen hrubou silou“, do které patřil mimo jiné Peter Čongrády. „Když jsme seděli společně v kanceláři pana Ruska, tak jste nám oznámili, že novým generálním ředitelem je Peter Čongrády, který tam seděl ozbrojený,“ uvedla u soudu směrem ke Kočnerovi.

Měl moc a peníze, ale udělal si nepřátele

Čongrádymu dýchala smrt na krk už v roce 1999, kdy ho chtěli nechat zavraždit mafiáni Ivica Tolič a Sergej Miňajlenko. Začátkem jejich nepřátelství mělo být to, že během jednoho sporu Čongy Miňajlenka profackoval. Zkušený boxer dokázal pokaždé položit na zem každého, kdo se v jeho přítomnosti nechoval tak, jak se mu zamlouvalo. Později se domnívali, že se jich chce Čongrády zbavit. Na špinavou práci si mafiáni najali muže jménem Roman Jaďuď, ten se ale rozhodl, že Čongyho nezastřelí.

„Měli pocit, že je ohrožuje, a tak se ho chtěli zbavit dřív, než se on zbaví jich. Pověřili tedy svého člověka, aby najal odstřelovače, který ale při prvním pokusu přišel za Čongrádym a řekl mu, že ho měl zabít, ale neudělá to. Naopak mu poradil, aby odešel z Bratislavy,“ řekl pro Refresher ve starším rozhovoru Ján Petrovič, autor knihy Slovenská mafia: Príbehy písané krvou.

Nájemný vrah svůj neúspěch objednatelům vysvětlil tím, že na místě plánované vraždy — u podniku Sibyla — stálo množství svědků, a tak se akce neuskutečnila.

Peter Čongrády prý v té době zpozorněl. „Byly věci, které předtím nedělal, chtěla jsem chodit na hřiště s dítětem spolu se svým manželem, ale on to odmítal dělat a z toho mi vyplývá, že určitě nějaké obavy měl, ale před kým nebo proč tomu tak bylo, to už nevím,“ cituje TV Markíza výpověď jeho bývalé manželky Lindy.

Vztahy Miňajlenka a Čongrádyho „na ostří nože“ potvrdila svou výpovědí i jeho exmanželka. Když jednou seděla s kamarádkou v podniku s názvem Brit, Čongrády jí po telefonu řekl, aby odtamtud hned odešla, protože ho hlídá právě Miňajlenko, který ho chce zabít. Čongrádymu nakonec nepomohlo ani jeho opancéřované auto a ani bodyguard Marek.

Poslední pizzu svého života si už nestihl objednat

„Nejdříve vznikl plán, že se u pizzerie umístí nálož. Pak že se na vraždu Čongrádyho najme odstřelovač. Všechno se to nakonec odmítlo a Čongrádyho měli zabít střelci na motorce. Pak se to stále odkládalo. V roce 2004 za mnou přišel Peter Holáň, že je to třeba dokončit,“ vysvětloval u soudu jeden ze spolupachatelů vraždy Petra Čongrádyho jménem Ivan Beňo.

V dopoledních hodinách 9. září 2004 Čongrádyho před pizzerií MKM na Pečnianské ulici zabili dva střelci — Peter Kopera a Vladimír Smetana. Zabijáci zasáhli i Čongyho bodyguarda, který ale přežil a později proti nim vypovídal u soudu.

„S Petrem Čongrádym jsme byli kamarádi. Když jsme vystupovali z auta, začali střílet jeden nebo dva maskovaní lidé, nejsem si jistý. Asi sto metrů od místa byly otevřené dveře nějaké firmy, do kterých jsem vběhl a počkal do příjezdu policie,“ popsal atentát svědek, které zasáhla jedna kulka do stehna.

Do nohy měl bodyguarda postřelit Peter Kopera, k čemuž se i přiznal u soudu. „Po příjezdu před pizzerii nám Beňo potvrdil, že Čongrády přijel. Vystoupili jsme z auta, Vladimír Smetana začal střílet. Já jsem postřelil spolujezdce,“ prohlásil s tím, že ho neměl v úmyslu zabít.

Tehdejší první viceprezident PZ SR Jaroslav Spišiak Čongrádyho popravu komentoval se slovy: „Když se v podsvětí rozhodne, že někdo má být zavražděn, tak dříve či později i zavražděn bude“.

Na vraždě se podle soudu podílel i Peter Holán, bratr žilinského mafiána Milana Holana, kterého zavraždil nájemný vrah Alojz Kromka. Objednateli vraždy Petra Čongrádyho byli Sergej Miňajlenko a Ivica Tolič. Miňajlenko skončil ve vězení a po Toličovi se lidově řečeno „slehla zem“. 

Pachatelé se soudili dlouhá léta a zpočátku mezi podezřelé patřily úplně jiné osoby. Sergej Miňajlenko dostal nakonec 23 let, Peter Holáň 18 let, Ivan Beňo 15 let, Peter Koper 14 let a 9 měsíců a Vladimír Smetana 14 let.