Nemáš svědomí? Možná funguje tvůj mozek jinak

Proč je někdo schopný napadnout druhého člověka a jiný ne? Co vede některé lidi k tomu, že jsou schopni připravit jiného člověka o život? Už v dětství jsme byli konfrontováni s tím, že pokud uděláme něco špatného, postihne nás trest. Strach a možné důsledky cítíme nejspíš už tehdy, když o nějakém skutku uvažujeme. Ne každý z nás má ovšem správně fungující podmíněné reflexy, které můžeme nazvat „svědomím“, a neumí si spojit souvislost mezi asociálním chováním a trestem. Vědci se domnívají, že jedním z důvodů mohou být strukturální změny v mozku vrahů a násilníků.

Psychopat versus vrah

Studie uskutečněné v 90. letech 20. století využívaly jako zobrazovací metodu PET sken mozku. Současné vědecké bádání ho považuje za ne zcela přesný, ačkoli přinesl zajímavé závěry, protože mozek pachatelů odsouzených za vraždu vykazoval sníženou aktivitu v mnoha mozkových oblastech. Byly to například oblasti prefrontální kůry, které se podílejí mimo jiného na tlumení sociálního chování, a také oblast amygdaly, která hraje důležitou roli při zpracovávání emocí.

Do těchto výzkumů zařadili převážně pachatele, kterým byla diagnostikována jistá forma psychopatie, jinými slovy jejich nepříčetnost nebo psychická porucha vyloučily nebo ovlivnily trestní odpovědnost za trestný čin. Zjištěné rozdíly ve struktuře nebo aktivitě mozku proto nemusely souviset s vražednými tendencemi, ale spíše s duševními poruchami nebo poraněním mozku.

Vědci používali ve starších výzkumech jako kontrolní skupinu osoby, které nebyly uvězněné, což se později ukázalo jako ne zcela vhodná skupina pro porovnání. V novějších výzkumech se proto vědci zaměřili pouze na vězněné osoby a mohli tak najít odpověď na otázku, zda je mozek vrahů odlišný od mozku lidí odsouzených za jiné trestné činy. Vědci se domnívali, že případné rozdíly by mohly souviset i s jejich odlišným přístupem k empatii nebo morálce.