Tentokrát jsme se zaměřili na tvrdé zacházení v posteli, které se ovšem některým lidem opravdu líbí. Mají škrcení, facky či údery dlaní po jiných částech těla (tzv. spanking) v posteli co dělat? A měl bys mít obavy, pokud tě láká to vyzkoušet?
Maťu vzrušuje škrcení. Zjistila to už při prvních sexuálních zkušenostech a odjakživa ji to přitahovalo. „Líbilo se mi, že je mezi námi důvěra a že jsem submisivní,“ vysvětlila nám. Nepřála si zveřejnit celé jméno, ale redakce ho zná. V životě je prý silně dominantní a líbí se jí, když v posteli tento úkol převezme partner a je doslova v jeho rukou.
A nemusí to být jen přímo v posteli. „Líbí se mi to jako předehra, jako dráždění při jiných činnostech a umí mě to dostat do nálady. Například když mi někdo jakože upravuje vlasy na veřejnosti.“
Škrcení, ale i jiné tvrdší techniky, jako jsou spanking, bičování a další, lidem pomáhají dosáhnout sexuálního vzrušení a i orgasmu. Jsou součástí tzv. sadomasochistických aktivit (tedy písmenka S a M ze zkratky BDSM).
I samotná zkratka BDSM naznačuje, že jde o aktivity, při kterých je právě pozice dominantní a submisivní osoby klíčová. I proto může být součástí sexu i hraní rolí (tzv. role play), kde si také vybíráme nadřazenou nebo podřízenou polohu podle toho, co se nám více líbí. Cílem ale není zmrzačení partnera.
„Nesmíte si to spojovat s násilím jako takovým. Pro některé lidi to může být nepochopitelné, pokud někdo touží po bolesti či ponížení. Na rozdíl od násilí obě strany takové aktivity chtějí, přinášejí jim potěšení a vzrušení,“ vysvětluje Šlosáriková.
BDSM není nemoc
Za něco patologického, nezdravého nebo úchylného už toto spektrum aktivit nelze považovat, řekla nám psycholožka Šlosáriková. „Ještě donedávna byl sadismus a masochismus považován za poruchu sexuální preference podle Mezinárodní klasifikace nemocí (ICD-10), kterou vydává Světová zdravotnická organizace. V jedenácté revizi již sadismus a masochismus jako poruchu nenajdeme.“ Podle jejích slov jde o alternativní sexuální chování, nikoliv o poruchu.
S lidmi, kteří mají nestandardní sex (takový, který mimo senzací nevidíš běžně v popkultuře a o jakém se nemluví ve společnosti ani doma), se pojí mnoho mýtů. Ve vyobrazení v pornu často zůstává v centru dění bolest, brutalita či různé pomůcky, ale z našich rozhovorů s lidmi, kteří BDSM kinky praktikují, víme, že jejich sex je mnohem hlubším zážitkem. Hodně hovoří o hranicích, které svědomitě respektují.
Znají se dostatečně dobře, líbí se jim radost partnera či partnerky a praktikování kinků od nich vyžaduje velkou dávku důvěry.
Ve společnosti se tyto praktiky často odsuzují z obavy, že jde o projev nějakého traumatu z minulosti nebo jiné psychické poruchy.
Psycholožka Martina Šlosáriková to však odmítá. „Několik výzkumů vyvrátilo i tento mýtus o tom, že lidé, kteří praktikují různé BDSM aktivity, mají psychické problémy nebo je to důsledek traumatické události z minulosti,“ řekla nám. Nepotvrdilo se ani to, že by tito lidé měli násilnické sklony.
Pokud chceš více článků a rozhovorů o lidské sexualitě, sleduj
tuto sekci.
„Je to způsob, jak se uvolnit, vyrovnat se s každodenním stresem a dosáhnout pravého psychického uspokojení či uvolnění. Právě psychické uvolnění může dokonce navodit změněné stavy vědomí, což může být pro některé forma terapie,“ vysvětluje expertka. Vědci potvrdili, že lidé, kteří se vyžívají ve svých preferencích, projevují méně neurotického chování.
Jsou více otevření novým zkušenostem, méně citliví na odmítnutí, více respektující souhlas a jsou ve větší duševní pohodě. Prokazuje to tato studie z roku 2013. Navíc jsou lidé praktikující BDSM techniky schopni vytvářet pevné vztahové vazby.
„Partnerům praktikování BDSM aktivit pomáhá prohloubit jejich vztah, vytváří se mezi nimi silnější pouto, otevřeněji spolu komunikují a zároveň budují a posouvají svou intimitu,“ vysvětluje Šlosáriková.
Dělá to více lidí, než si myslíš
Tyto sexuální aktivity nejsou ani zdaleka ojedinělé. Zhruba 20 % lidí BDSM aktivity i opravdu praktikuje, ještě více lidí o tom fantazíruje. „Na základě zahraničních výzkumů, které se zabývají právě zájmem o BDSM praktiky, vyplývá, že přibližně 50 % běžné populace má sexuální fantazie tohoto typu,“ říká Šlosáriková.
V jedné americké výzkumné studii uvedlo až 30 % respondentů spanking, tedy výprask, jako aktivitu, kterou již někdy v životě vyzkoušelo s partnerem, řekla nám Šlosáriková. Stále přibývající rozsáhlé výzkumy (například tento) ukazují, že jde o poměrně rozšířené sexuální praktiky. Často se o nich zbytečně mluví jako o senzaci nebo jsou považovány za tabu, a proto je lidé neumí pojmenovat nebo tápou v tom, jak vlastně začít.
I podle psycholožky se lidé s takovými touhami setkávají se stigmatizací, což vede k tomu, že se o touhách, přáních a potřebách nemluví. Bojí se odsouzení ze strany partnera nebo partnerky i okruhu přátel. Psycholožka považuje za důležité „otevřeně komunikovat, mluvit o svých přáních“.
Připomíná, že každý má jiné sexuální představy a preference a vzrušují nás různé věci. „Proto je důležité hledat společnou cestu i v této oblasti, nebát se experimentovat a tak zjistit, co je pro mě přijatelné a příjemné a co už ne.“
Pokud chceš zajít do technických věcí, není škrcení jako škrcení. Maťa nám popsala, že má ráda tlak z boku krku, což brzdí průtok krve, nikoliv kyslíku. K tomu, aby někomu dovolila škrtit ji i zepředu a bránit jí v dýchání, potřebuje velkou důvěru. V rámci nezávazných setkání by to muži nikdy nedovolila. A není to jen tak, z ničeho nic.
„Škrtit mě mohou, pokud jim to dovolím“
„Nesnáším, vysloveně nesnáším, když to někdo udělá bez předchozí komunikace,“ říká Maťa. Partner pak neví, co má vlastně ráda, jak silně je to pro ni ještě v pořádku, a dokáže ji to až vyděsit. „Ve vteřině se vystresuji, je po příjemné zkušenosti, neužiji si to. Je to velká škoda, když muži nechtějí předem komunikovat.“
Důležitost komunikace zdůrazňuje i Šlosáriková. „Při BDSM praktikách dochází k různým konsensuálním sexuálním aktivitám. To konsensuální je důležité zmínit, protože znamená, že k praktikování těchto aktivit dochází po vzájemném souhlasu a dohodě partnerů, a tedy dobrovolně.“ Nejen v rámci BDSM aktivit, ale obecně při sexu by to mělo být běžné a normální.
Komunikace o sexu přitom může být neverbální, když sleduješ reakce druhé strany, i verbální, když se přímo ptáš, co je v pořádku a co se druhé osobě (ne)líbí. U některých konkrétních aktivit, jako je škrcení, to obvykle bez slov ani nejde. I Maťa říká, že by to ráda muži vysvětlila a neměla by problém ho i navigovat a zkoušet různé hmaty či síly. „To by bylo sexy i účinné, neboť by věděl, jak to mám ráda.“
Jak s tím začít doma?
„Lidé, kteří se rozhodnou vyzkoušet některou z praktik BDSM, jako je spanking, bičování, svazování a podobně, by měli eliminovat riziko nejen újmy fyzické, ale hlavně psychické," upozorňuje Šlosáriková. Předejít zraněním (i těm duševním) můžeš tak, že si nejprve nastavíte hranice. Ty musíš za všech okolností respektovat, nalomenou důvěru už těžko obnovíš. Pomůckou mohou být i tzv. safe words nebo stopky, tedy slova, která signalizují, že je třeba přestat.
Fungují lépe než „ne“ nebo „přestaň“ — zejména v takových role play hrách, ve kterých se jeden z účastníků rozhodne být naschvál neposlušný. Ptát se pokaždé, zda má opravdu přestat, by mohlo rušit atmosféru.
Podle Šlosárikové je nejdůležitější mít výslovný souhlas druhé osoby a přesně se dohodnout na aktivitách, které jdete dělat. „Pokud jsou oba partneři nezkušení, je vhodné začít jemnějšími praktikami, jako je například lechtání nebo pevné stisknutí různých částí těla. Takový začátek pomůže prozkoumat hranice partnerů, práh bolesti, dynamiku v sexuálním chování...“
Zkušenější partneři si mohou například aktivity sepsat, vytvořit scénář nebo, jak vysvětlila i Maťa, jednoduše si navzájem ukázat, jak se jim to líbí.
Spolu s psycholožkou zdůrazňují i aftercare, tedy čas po BDSM praktikách. Vrátit se ze submisivní nebo dominantní role zpět do reality můžete „vanilla“ sexem, hlazením či tulením nebo rozhovorem. Při tvrdých praktikách nezapomeňte zkontrolovat zranění (nebo modřiny) a doplnit hydrataci. Intenzivní zážitky si zaslouží doznít v klidu a v naprosté pohodě.
