Abychom ti přinesli autentický a relevantní obsah, povídali jsme si se sexuoložkami, psycholožkami, sexkoučkami a s lidmi, kteří různé kinky (netradiční sexuální praktiky) doma opravdu i praktikují.
Pouta, lana či řetězy. Pro někoho to může být to netradiční porno, které si pustí raději sám a nechává to na úrovni představy.
Ale pro některé lidi to klidně může být něco, co chtějí opravdu zažít v posteli, a to s partnerem nebo partnerkou, se kterými jsou ve vztahu. Jakákoliv forma omezování pohybu čistě teoreticky spadá do konceptu BDSM (bondage, tedy „naše“ vázání; disciplína nebo dominance; sadismus nebo submise; masochismus).
Jako při všem novém, i při vázání platí, že na věci třeba jít pomalu. Abychom se o tomto světě dozvěděli více, setkali jsme se s Petrem.
Petr se věnuje především formě japonského vázání shibari. Je to forma umění, ale hraničí s erotikou (a někdy se sexuálním životem přímo splývá). Ve světě shibari jsou dvě postavy: rigger a modelka. Riggeři a riggerky jsou samozřejmě ti, kteří váží: musí ovládat lano, rozumět technice a pracovat velmi pozorně. Modelky a modelové jsou zase ti, kteří se nechávají svázat.
Peter je riggerem roky. Učí jiné lidí, má několik modelek s nimiž spolupracuje, a občas váže i svou manželku – více to platilo v minulosti, dokud se jim nenarodilo dítě. Většina jeho vázání nevede přímo k sexu; nejvíce ho vzrušuje právě ten proces a komunikace během něj. Jakkoliv klišovitě to zní, v sexualitě platí, že právě průběh aktu je často důležitější a uspokojivějšího než jeho vyvrcholení do penetrace či orgasmu.
Nejen při shibari, ale i při využívání pout či lan může svázána osoba toužit po jiných věcech. Někteří lidé chtějí zažít bolest, některé baví nechat se plácnout po zadku nebo jinde (tzv. spanking). Petr má i modelky, u kterých se vysloveně učí techniku vázání: různé uzly, způsob, jakým tělo zavěsit, jak modelce při tom neublížit.
Některé modelky ho zajímají, protože jsou ochotné jít do odvážnějších věcí, jako je škrcení či facky, jiné jsou velmi ohebné a může se více kreativně vyžít. Baví ho výsledný obraz, který vytvoří, a výrazy obličeje žen, které se vzdávají jakékoliv kontroly nad situací.
Modelové a modelky se vlastně zcela podvolí a mnohé nám popsali, že nechat se pevně svázat je pro ně obdobou pevného objetí. Každý však má hranice jinde, a pokud to chceš doma zkoušet i ty, je třeba si o nich otevřeně promluvit ještě před samotným vázáním.
Mluvte o tom velmi konkrétně: kde je druhá osoba citlivá, jakou bolest nesnese, kde nechce mít lano. Totéž však platí i o jiných formách svázání; hranice může být i emocionální (někteří například zažívají paniku, když mají zavázané oči, jiní lidé zvládnou pouta, jen pokud vědí, že se dají snadno otevřít). Nejde o to, abyste si z ložnice vytvořili showroom dokonalých uzlů a komplikovaně svázaného těla.
Bez maximální důvěry to nejde
Při jakémkoliv omezování pohybu však platí (obecně i při BDSM sexu), že dominantní osoba nese odpovědnost za sebe i za submisivního partnera. Dominantní člověk totiž musí brát v úvahu limity partnera nebo partnerky, musí plně respektovat, pokud řekne stop (nebo jiné dohodnuté slovíčko, známé jako safeword), a konkrétně při využívání lan nebo řemenů musí vědět, co může člověku ublížit.
Lana (nebo i šátky či opasky doma) totiž mohou zablokovat průtok krve, svázaný člověk dokonce může i odpadnout nebo mít bolesti, které nejsou pro něj příjemné. Nejlépe se takové základy podle Petra naučíš, když půjdeš na workshop. Můžeš si však také načíst literaturu nebo se učit věci online, například z Kink Academy.
V centru pozornosti stojí v každém případě komunikace. Neustále se ubezpečujte, že jste v pořádku – i slovně, ale podle Petra dokážeš časem tyto věci zjistit i pohledem. Když jsme si shibari workshop zkoušeli na vlastní kůži, výborným tipem bylo čas od času stisknout ruku riggera. Tímto modelka (nebo model) dávali najevo, že ta končetina ještě není znecitlivěná a že je v pořádku. Rigger pak mohl pokračovat.
Pokud však zvažuješ vyzkoušet jinou formu svazování, máme pro tebe několik obecných doporučení. Pouta by měla být snadno odemykatelná (a musíte mít náhradní klíč po ruce) a měkká, ideálně kožená. Na lana či šátky si třeba připravit ostré nůžky, abyste v případě potřeby mohli vázání ukončit okamžitě. Můžeš si pořídit lana z umělých vláken, ale profíci obvykle využívají přírodní.
Co z toho můžeš mít?
V BDSM světě existuje stav mysli, který se v angličtině nazývá space. Dominantní partneři se dostávají do tzv. dom space, ti submisivní, logicky, do sub space.
Je to meditační stav, ve kterém se dokážeš naplno soustředit na přítomnost. Není to nic esoterického či hypnotického, jednoduše se dostaneš do hry natolik, že všechno ostatní dokážeš vypustit (jako když máš fakt dobrou sérii ve fitku nebo máte s kamarády brutální jam session).
S BDSM se pojí mnoho mýtů. Jedním z nich je, že jen lidé s traumatem či s psychickými problémy mají „divný sex“. Je to zbytečná stigmatizace a podle sexkoučky Simony Mačorové data, která o lidské sexualitě máme, takové propojení nenaznačují. Nestandardní preference nejsou varovným znamením, že něco je s tebou v nepořádku. Dokonce pro některé lidi může mít naplnění své sexuality silně terapeutický účinek.
Podle jejích slov vědci našli spojení mezi kinky (nestandardní sexuální preferencí) a psychikou, ale trochu jinak, než si to mylně lidé myslí. „Při obětech sexuálního násilí je kink – například roleplay nebo hra s dominancí a se submisivní – pomůckou při objevování své sexuality. Tyto hry podporují člověka: může situaci kontrolovat, může akt kdykoliv zastavit a posiluje vlastní sexualitu,“ říká slovenská sexkoučka. Kinky sex vytváří pro tyto oběti bezpečný prostor, který předtím nezažili.
Nestandardní preference tedy nejsou varovným znamením, že něco je s tebou v nepořádku. Dokonce pro některé lidi může mít naplnění vlastní sexuality silně terapeutický účinek. Podle Mačorové vědci navíc dokázali, že lidé, kteří se vyžívají ve svých preferencích, ukazují méně neurotického chování, jsou více otevření novým zkušenostem, méně citliví na odmítnutí, více respektující souhlas a jsou ve větší duševní pohodě. Je to proto, že své potřeby komunikují i naplňují.
„Nemůžete se hýbat, máte omezené smysly. Můžete být svázaný a nemusíte například ani mluvit, protože máte nasazený náustek nebo masku. Čím je spoutání silnější, tím více se umocňují pocity. Už jen ta myšlenka, že jste pouze kus nábytku, něco nehmotného, může být pro submisivní osobu velmi vzrušující. Je to hlavně o pocitech, které při tom zažíváte,“ prozradil nám svůj názor Michal, který je také členem BDSM komunity. Jeho preferencí je tzv. fornifilie, při níž jeden v páru předstírá, že je nábytek.
Někteří jsou křesly, jiní lampami. Je to možná jakási nadstavba běžného vázání a vzhledem k poměrně náročné roli (i fyzicky, ale hlavně emocionálně) ji hned na úvod nedoporučujeme. Uvádíme ji však jako příklad pro ilustraci pestrosti, která se v lidské sexualitě nachází.
Nemusíš se však bát, že pokud jednou zkusíš BDSM, tak už nikdy nebudeš chtít „po starém“. O lidech praktikujících různé sexuální úchylky panuje mýtus, že si neumí užít běžný sex, ale není to pravda. Michal má s fornifilií mnoho zkušeností, ale není zaměřen pouze na to. S manželkou ji aplikují v rámci BDSM her, ale mívají i „normální“ vanilla sex. „Standardní sex považuji za krásný. Určitá část mého já je totiž velmi romantická,“ říká.
3 začátečnické způsoby, jak vyzkoušet svázání v posteli, které nám poradili lidé, kteří ho praktikují pravidelně:
1. Zápěstí za zády: potřebuješ klasická pouta nebo delší šátek. Nejenže tím otevřeš hrudník partnera nebo partnerky, ale navíc můžeš oběma rukama manipulovat mnohem snadněji (například za ně můžeš člověka potáhnout z lehu na kolena).
2. Připoutaný k posteli: stačí ti pouta v případě, že tvá postel má i rám. Jinak budeš potřebovat lano nebo dlouhý šátek, který dosáhne až pod matraci (uvázat ho můžeš i k nohám postele). Sehraná dvojice může takto připoutat obě ruce i obě nohy, ale pokud jen začínáte, zkuste to jen s jednou končetinou. Stále to umí být zábavné.
3. Nohy k rukám: pouty (ideálně měkkými, koženými) můžeš partnerovi nebo partnerce přivázat kotník k zápěstí. Vznikne velmi otevřená a zranitelná pozice, která však není dlouhodobě nepohodlná (svázaný člověk leží na zádech).
Víš, že to chceš v posteli zkusit jinak, ale ještě jsi to doma nepřiznal? Připravili jsme pro tebe článek s tipy, jak se o tom s přítelkyní nebo přítelem pobavit. Kromě toho v článku najdeš i rady, jak začít experimentovat tak, aby to bylo bezpečné a příjemné. Přečti si ho zde.
