Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Díval se na zem a na své ruce, které měl pevně svázané k sobě. Podobně na tom byly i jeho nohy, se kterými nedokázal pohnout. Do místnosti vešla žena, která mu zpočátku nevěnovala žádnou pozornost. Nakonec přistoupila k jedné z poliček a vzala si knihu.
O svázaného muže nejevila žádný zájem až do momentu, kdy si s knihou v ruce sedla na jeho záda. Svázaný chlapík měl nasazený náustek, a tak nemohl protestovat, i kdyby chtěl. S pozicí, v níž se nacházel, byl ovšem naopak velmi spokojený. Měl pocit, že není člověk a žena sedící na jeho zádech ho považuje za křeslo. Stal se z něj obyčejný nábytek. Kdyby neměl zacpaná ústa, dozajista by se i usmál.
Pro další články o lidské sexualitě sleduj tuto sekci.
Fornifilie je součástí praktik z kategorie BDSM (Bondage and Discipline, Domination and Submission, Sadism and Masochism), z čehož vyplývá, že jeden z partnerů je v pozici dominantní osoby a druhý se mu musí podvolit. Dominantní osobu sexuálně vzrušuje představa, že si ze své milenky či milence udělá domácí nábytek, přičemž může využít i svazování. Submisivní fornifil se naopak na určitý čas stává jeho nábytkem — neživým předmětem.
„Ve fornifilii jsem zkoušel výhradně submisivní polohu, i když jsem switch (střídání submisivní a dominantní pozice — pozn. red.). Nejčastější forma této hry je například křeslo, kdy si dominantní partner sedne na submisivního. Známe i jiné formy nábytku, jako například svícen, podložku na nohy či stůl. Plánuji zkusit i dominantní pozici, ale chci na to mít vyčleněný speciální prostor a materiál,“ řekl pro Refresher 38letý Michal.
Představa, že padneme na „všechny čtyři“, někdo nás sváže a udělá si z nás stolek, může znít pro množství lidí netradičně. Co na tom dokáže člověka vlastně sexuálně vzrušovat? Singapurský výrobce sexuálních hraček Lovenseuvádí na svém webu hned několik možností.
Submisivní fornifil může mít při této sexuální hře pocit, že je méně než člověkem. Dočasně se z něj stalo zařízení bytu — věc, která nemá žádná práva. Jeho ponížení spočívá v tom, že se jako lidská bytost nezmůže na žádný pohyb a jeho partner si s ním dělá, co uzná za vhodné. Požitek někteří lidé mohou pociťovat i z toho, že svému dominantnímu partnerovi slouží. Ten je naopak spokojený, že může druhou osobu ovládat.
Čím silnější svázání, tím intenzivnější pocit
„Ve fornifilii, potažmo celém BDSM, se mi líbí pocit submise a absolutní odevzdanosti. Je při tom vhodné používat různé latexové oblečení, ve kterém dochází ke stažení těla. Tehdy pociťuji jakousi příjemnou stísněnost. Když na mně žena určitou dobu sedí, je pocit uspokojení opravdu silný.
Nemůžete se hýbat, máte omezené smysly. Můžete být svázaný a nemusíte například ani mluvit, protože máte nasazený náustek nebo masku. Čím je spoutání silnější, tím více se umocňují pocity. Už jen ta myšlenka, že jste pouze kus nábytku, něco nehmotného, může být pro submisivní osobu velmi vzrušující. Je to hlavně o pocitech, které při tom zažíváte,“ upřesnil svůj pohled na věc Michal.
Přidej se do klubu REFRESHER+
Co se dozvíš po odemknutí?
Kolik lidí z BDSM komunity praktikuje podle Michaelových vědomostí takzvanou „živou toaletu“.
Na co si musí dávat fornifil pozor.
Jak vypadá „lidský popelník“.
O japonské tradici konzumace jídla z nahého těla.
Proč je lepší fornifilii zkoušet jen se stálým partnerem.
Ve věci hraje podle něj velkou roli důvěra. Důležité tedy je, abychom svého partnera dobře znali a věděli, kde jsou naše a jeho hranice.
O lidech praktikujících různé sexuální úchylky panuje mýtus, že si nedokáží užít běžný sex, což ale vůbec není pravda. Michal má s fornifilií mnoho zkušeností, ale není vyhraněný pouze na to. S manželkou ji aplikují v rámci BDSM her, ale mívají i „normální“ vanilla sex. „Standardní sex považuji za krásný. Určitá část mého já je totiž velmi romantická,“ dodal k věci.
„Jsem v kontaktu s množstvím lidí, se kterými si povídáme o erotických hrách, které jsou obecně považovány za tabu. Zjistil jsem, že netradiční preference má opravdu mnoho lidí. Zdá se mi, jako kdybychom si před narozením hodili kostky, přičemž každá představuje nějakou praktiku. A co jste dostali, to máte. Těch kombinací existuje přitom obrovské množství. Otázkou je, co s tím uděláte. Buď to zůstane jen ve formě fantazie ve vaší hlavě, nebo to chcete i zažít,“ tvrdí.
Samotný pojem fornifilie se přisuzuje BDSM umělci Jeffu Gordovi, který prý tento výraz vymyslel v roce 1998. „Vždycky jsem miloval představu užívání ženy jako nábytku, zejména pokud to znemožňuje její únik nebo pohyb,“ specifikoval v interview Gord své fantazie. Na BDSM scéně proslul svojí oddaností pro projekty týkající se fornifilie.
Ty až do roku 2013, kdy zemřel ve věku 67 let, předváděl na webu House of Gord. Na žádost svých fanoušků začal pracovat na přístrojích, které sloužily i na penetraci spoutaných žen. Mnohé z nich jsou přitom skutečně bizarní. Odmítal ovšem, že by svou prací ženy znevažoval. „Ženy považuji za mocné a často nebezpečné tvory, takže si užívám iluzi toho, že je mám pod kontrolou,“ uvedl.
Michal považuje tvorbu Jeffa Gorda za uměleckou. Líbí se mu na ní technická i designová stránka jeho výrobků. Samotný pojem fornifilie od Gorda však objevil až nedávno. Mnozí lidé z BDSM komunity podle něj tuto praktiku využívají, aniž by ji nějak nálepkovali, protože je jen součástí většího celku.
„Oblast sexuality a erotiky mě vždy velmi zajímala. S názvem fornifilie jsem se ovšem setkal až před dvěma nebo třemi lety, i když znám samotnou praktiku už dlouho. Řekněme deset let. Lidé z BDSM komunity praktiky spadající pod fornifilii tímto názvem často ani neoznačují, protože toho zkoušejí více. Hraní si na nábytek je součástí BDSM a může být zcela běžnou záležitostí, přičemž si mnozí ani neřeknou, že jsou fornifilové, nijak to zkrátka nenálepkují,“ objasnil.
Dominantní partner si může na svůj „lidský nábytek“ položit nohy, trochu ho přiškrtit a nakonec použít na soulož. Submisivní partner proto bývá nejednou uložen do pozice, která je vhodná na následný sex.
„Pro mě je to o tom, že vám někdo povolí, abyste ho kontrolovali tak, že dokážete dlouhou dobu udržet jeho tělo v nepřirozeném stavu s vědomím, že ho to bolí a dělá to pro dominantního partnera,“ řekl jeden z dominantních uživatelů seznamovací stránky Fetish.com, který praktikuje fornifilii.
Další fornifil, který si dříve užíval submisivní stránku, uvedl, že když se připraví do polohy domácího nábytku a jeho partner ho ignoruje, považuje to za „vrcholný důkaz toho, že je používaný a vlastněný“. Škála pocitů při této praktice je tedy velmi různorodá.
Submisivní fornifil se může stát například stolkem s jídlem nebo skříňkou či poličkou, na kterou si partner vystaví fotografie, knihy nebo květinu. V některých netradičnějších verzích si může jeden z dvojice zahrát na popelník, do jehož rukou či dokonce úst partner vyklepe popel z cigarety.
„Popelník je velmi oblíbená zábava dominantních žen, které kouří cigarety. Osobně jsem jako popelník partnerce nesloužil, ale znám lidi, kteří to praktikují. Popel se přitom vyklepává na tělo i do úst. Při extrémních praktikách, kterých jsem odpůrcem, někteří lidé cigaretu dokonce hasí o tělo submisivního partnera,“ řekl nám.
Člověk může dále posloužit jako věšák na oblečení nebo jako lampa tím, že v ústech či v rukou drží pro partnera svíčku nebo žárovku. V některých případech si ji lidé dokonce vkládají do konečníku či vagíny.
„Pro partnera můžete být klidně i jeho živá toaleta, což už je taková samostatná kategorie. Moč je sterilní záležitost, ale může být i toxická. Někdy se však používá moč osoby, na kterou ji vyléváte. Je ale vhodné, aby to praktikoval stálý pár, který si pravidelně vyměňuje tělní tekutiny, například při líbání. S člověkem, kterého neznáte, bych to rozhodně nedoporučoval dělat,“ zdůraznil. Pomočování partnera se přitom nazývá urofilie.
Lidská toaleta ve výjimečných případech slouží i na velkou potřebu. Tuto praktiku Michal kvůli zdravotním rizikům neuznává. Mluvíme o takzvaném scatu neboli koprofilii.
„Při tom si už člověk vyloženě zahrává se zdravím a hrozí mu bakteriální infekce. Na základě toho, co vím, to může podle mého odhadu v BDSM komunitě praktikovat možná 1 člověk ze 100. Ze zdravotního hlediska bych to tedy určitě nedoporučoval. A pokud už se na to někdo dá, měl by si velmi dobře ohlídat, zda u něj následně nenastanou zdravotní změny,“ varuje.
Ke statistikám zaměřeným na praktikování fornifilie v populaci jsme se nedostali. Podle studie pro Channel 4 na vzorku 2 073 respondentů ale víme, že ponižování partnera je například v Británii sedmou nejčastější úchylkou. BDSM praktiky obecně obsadily druhé místo, přičemž do nich přímo spadá i fornifilie. „Je to individuální záležitost. Nedá se říci, kolik procent lidí to praktikuje. BDSM hrátky jsou velmi individuální, to máte jako s jídlem,“ myslí si Michal.
Pozor na úrazy
Při fornifilii se svazováním je třeba dodržovat určitá bezpečnostní pravidla s důrazem na to, že riskuje zejména člověk v poloze lidského nábytku. Důležité je, aby se dvojice ještě před začátkem dohodla na bezpečnostním heslu, které může submisivní fornifil použít v případě, že mu něco nevyhovuje, upozorňuje web Lovesense.
Za předpokladu, že má náustek (z angličtiny „gag ball“), je nutné domluvit si také neverbální znamení (například vrčení, klepání na zem). Pokud se partneři rozhodnou, že použijí při této praktice svazování, je nutné se nejprve naučit jak na to. Podstatné je i to, aby partner od svázané osoby nikdy neodcházel.
„Silné svázání na delší dobu může být nebezpečné. Pokud vám někdo stáhne lokty za zády — což je velmi častá pozice u žen — používá se na to například takzvaný armbinder. Když to máte na sobě nějakých 20 či 30 minut, může to být dost bolestivé a navíc se tak výrazně snižuje průtok krve. Kdybyste v takové poloze nechali člověka několik hodin, skutečně by trpěl a mohlo by to mít i nežádoucí zdravotní následky. Ale zde nejde jen o fornifilii. V podstatě je nutné při každé BDSM praktice dávat velký pozor, přistupovat k tomu s mírou a vše dělat na základě dohody,“ vysvětlil nám Michal.
Zajímavé je, že charakter fornifilie nemusí být výhradně sexuální, informuje web Lovens. Příkladem je konzumování japonských jídel z nahého těla ženy (Nyotaimori) nebo muže (Nantaimori). Tato tradice má původ v Japonsku, ale setkat se s ní v můžeš i v zemích Evropy.
Z modelky/modela se tak stává podnos, na který se umístí jídlo. Podle pravidel by však hosté neměli s ležící osobou komunikovat a ani se jí dotýkat. V Praze by tě takováto hostina s ležící modelkou, určená pro nejvíce 10 lidí, vyšlana 11 999 Kč. I obyčejné jedení sushi z nahého těla může mít samozřejmě v lidské mysli sexuální podtón, o čemž svědčí i fakt, že Nyotaimori najdeš i na pornowebech.
