Vskutku, kosmetických podobností tam z dálky bylo víc – nový projekt Nik Tenda měl stejně jako loňští Restart s Lunazarem 8 stop, Kanye na ye zařadil dokonce o jednu méně. Stopáž všech písniček koketovala s časem tří minut, celkově tedy dvaceti. A ještě než oba projekty vyšly, bylo zřejmé, že pro fanoušky obou táborů budou hitem. Opravdový rozdíl však hlavně slyšíme, a ten je markantní.
S čistým svědomím můžeme tvrdit, že Kanyeho ego se na to Nik Tendovo dívá z obrovské výšky. Oba pánové mají priority někde jinde, o čemž víme již nějakou dobu. Zatímco West se svým narcistním „I love myself a lot more than I love you" hledí do sebe snad od vydání Late Orchestration, filozofie Milion+ je diametrálně odlišná.
Abychom se ale moc od tématu neodtrhli, Jsem v pohodě, sem v p*deli je pouhým stavem mysli. Fotografie reprezentující tento počin, který můžeme nazvat kompilací, EP nebo opravdu krátkým albem, je stará momentka údajně 3 nebo 4 roky zpátky, kdy Citta leží ve společensky unaveném rozpoložení na zemi.
Do toho se dokáže vcítit každý; člověk si představí víkendový večer, v němž je mu momentálně strašně zle, dost pravděpodobně k tomu přispěly omamné substance, ale v jeho hlavě se cítí vlastně dobře, jelikož mu byl navozen příjemný stav.
Poslech nám napoví, že se za projektem, bohužel, neskrývá extra rozvinutá a hluboká myšlenka. Důležitý je daný stav, který je přenositelný na fanouška. V tom je také kouzlo celé Nik Tendovy kariéry, o které mluví na nové desce. Sám sebe nazývá hitmakerem a kdybychom mu nechtěli věřit, miliony zhlédnutí, kterým dokáže konkurovat snad jen Yzomandias, jsou jasným důkazem.
Během pěti let, v nichž rapuje jako o život, se raketově vyšplhal až na vrchol pouze svou bezprostředností, chytlavými melodiemi, přizpůsobením se trendu a vlastně i loajalitou k věci samotné.
O tom je i první track Nezměníš, kde o tom všem mluví. Než se ale dostaneme dále, cítíme hned od začátku potřebu vystavit albu mínusový bod. I ty si po poslechu jistě uvědomíš, že hlavní problém projektu je to, že jsme všechno tisíckrát slyšeli. Víme, že má peníze, víme, že na něj holky letí, víme, že „gang“ je více než holka i než kdokoliv další.
Je nám jasné, jak mluví v tracku Líp než teď, kde mu přizvukuje Separ, že více financí obvykle značí lepší životní standard (přestože mluví o tom, že se jeho rap dá ještě zlepšit), a také není tajemstvím, že si užívá promiskuitního života, minimálně ze singlu Malá Biš a jemu podobných, který je online už nějaký ten pátek.
Tracklist
1. Nezměníš (prod. by Decky)
2. Líp než teď (ft. Separ) (prod. by Haarp)
3. Malá Biš (prod. by Mylk Chocolate)
4. Lingo (ft. Shimmi) (prod. by Holy Pontiac)
5. 721 (ft. Yzomadias) (prod. by Haarp)
6. 13. komnata (prod. by Decky)
7. Strobo (prod. by Haarp)
8. S.P.J.D. (prod. by Lupinekwakeup)
Výkřikem 721 s Yzem, kterým se akorát potvrdil jeho čich na hity a tracky, které budou dobře fungovat na koncertech, nicméně přichází malý zlom. V tracích, i když jsou dejme tomu povrchně laděny, je vždy prostor se dozvědět o interpretovi něco víc, něco důvěrného a zajímavého, což opravdu přijde. Začíná to 13. komnatou, kterou si podle reakcí na Instagramu hodně chválí fanoušci.
Škvírou v klíčové dírce sledujeme konflikt Cittova milostného života, v němž se mu hroutí vztah, aniž by to vůbec chtěl. Ledové srdce, které v něm bije, se samo zbavuje hlubokých vazeb se ženami. Ty mu nahrazuje pouto s jeho „bratry“, které je absolutní. Žena, jak sám uvádí, se dá jednoduše koupit.
Kolik zlomenejch srdcí ještě, než vyléčím to svoje?
Definice toho, co znamená být v p*deli a vlastně v pohodě, přichází s písní Strobo, kde je zase hlavním jablkem sváru konflikt jeho osobnosti. Záblesky, že všechno může skončit se střídají s tím, jak je mu dobře, je bohatý, má sexappeal a moc, jej trhají zevnitř. Situaci připodobňuje ke světlům v nočních klubech, jejichž chaotickou morseovku umocňuje house beat s melodickou linkou a dropem.
Poslední trackem krátkého projektu je zkratka Stejný Příběh Jinej Den, v níž se vlastně odráží plochost jeho života. Je tak krásně konzumní, že vlastně na nějakou hloubku není místo. Dá se říci, že si prožívá svůj Suffering from Success jako DJ Khaled. Hlavní je, že si to uvědomuje a přemítá nad tím, nicméně měnit svůj „pohodlný“ (nepleť si s pohodovým) život za něco jiného, se dělá jen těžko.
vlastně vlastně vlastně vlastně vlastně
Takže ne, neznamená to, že by byl projekt neosobní, a jak také může ještě do konce roku vyplynout, nemusí být ani úplný (jako Restart a Lunazar). Nik Tendo jen dělá, co umí. Proč by taky ne, má to úspěch, čísla, je to oblíbené napříč generací mladých a šíří se to jako lavina.
To „bytí v p*deli“ tady ale možná sledujeme v tom, že se ten kolotoč nedá zastavit. Nedá se od něj, pokud chceme udržet jeho momentum, ani poodstoupit, trochu se zamyslet, uspořádat si jisté věci v životě a někde něco třeba uklidnit, abychom nepočítali ztráty. Je to ale krásný stav; rychlý, rauš umocňující život (kariéra, výdělky a vztahy), který může skončit tak rychle, jak začal.
Doufáme, že Nik Tendo najde to, co hledá. Jestli je to pokračování v tom, co dělá, nebo naopak zkusí něco jiného, čímž se oprostí od plochého stereotypu úspěchu bez hranic. Vezmeme-li si ale na paškál samotný projekt, je jedním z těch plošších, jak už tady bylo skloňováno snad ve všech pádech. Navíc máme pocit, že není ještě celý a že k němu bude ještě něco řečeno. Tak či tak, známku dáme. Slabá 7 z 10 se nám zdá jako přiměřené skóre.
