Co se skrývá v novém projektu Nik Tenda? Obvyklá nálož hitů, ale i vnitřní rozervanost.
Když jsme poprvé slyšeli o projektu Nik Tenda Jsem v pohodě, sem v p*deli, evokoval nám rok 2018. Tehdy vyšel na povrch zemský cover jedné z největších hiphopových hvězd současnosti Kanyeho Westa k albu ye, kde na horských hřebenech v divoké přírodě visí zelený nápis „I hate being Bi-polar, It's awesome“.
Na okamžik jsme byli připraveni na hlubokou cestu do nitra Tendovy duše, hity velikosti All Mine nebo Yikes (akorát méně varhan), a zajímavou změnu myšlenkového proudu. Ano, uznáváme, že jsme byli naivní a těch spojitostí tam bylo mnohem méně, přesto nás překvapilo, že Dominik Citta nechal alespoň malou škvírku do sebe pootevřenou.
Vskutku, kosmetických podobností tam z dálky bylo víc – nový projekt Nik Tenda měl stejně jako loňští Restart s Lunazarem 8 stop, Kanye na ye zařadil dokonce o jednu méně. Stopáž všech písniček koketovala s časem tří minut, celkově tedy dvaceti. A ještě než oba projekty vyšly, bylo zřejmé, že pro fanoušky obou táborů budou hitem. Opravdový rozdíl však hlavně slyšíme, a ten je markantní.
