Angela Merkel se loučí. Připomeň si život a zásadní politická rozhodnutí nejmocnější ženy světa

Rodina si posléze, jak to bylo tehdy moderní, poněmčila příjmení na Kasner a nejspíš proto, že nebyla úplně hrdá na své polské kořeny, je uťala, a dokonce konvertovala z katolické církve do luteránské. Tuto informaci se sama Merkel dozvěděla teprve nedávno a samu ji překvapila – podle webu The Guardian bylo protestanství totiž prostředkem k poznání sebe sama. 

Otec Angely Kasner udělal v padesátých letech minulého století zásadní rozhodnutí, a z Hamburku se přestěhoval do Templinu, malého města ve východním Německu, i se svou rodinou, jelikož zde získal pastorát. Vzhledem k tomu, že mladá Merkel žila na východě již od tří měsíců věku, západní svobodu nepoznala. Vyrůstala v socialistickém režimu, který u ní, podle autorů jejích bibliografií, zapříčinil, že dokázala své opravdové myšlenky držet za kamennou tváří.

Doktorát z chemie a vstup do politiky

Slavná politička, během svých pětatřiceti let za železnou oponou, stihla vystudovat i doktorát z chemie na Univerzitě v Lipsku. Jako dospívající sice byla členkou socialistického hnutí Svazu svobodné mládeže, avšak, co se politiky týče, se snažila zůstat ve všech směrech neutrální. To znamenalo, že nepřijala nabídku státní tajné policie Stasi stát se konfidentkou, a ani se nezúčastnila riskantních akcí prodemokratických aktivistů.

Tři roky po zisku doktorátu, v roce 1989, však padla Berlínská zeď a režim se uvolnil. V té době se Merkel, která se již stihla provdat i rozvést se svým prvním manželem Ulrichem Merkelem, živila jako vědkyně ve státním výzkumném centru v Berlíně. Okamžik jako tento byl pro ni znamení; odložila svůj bílý plášť a rozhodla se popustit uzdy svému zájmu o politiku a kariéru političky. 

Studium v socialistickém Německu se jí postupem času vyplácelo. Naučila se výborně rusky, což byl možná i důvod, proč se jí podařilo udržovat komunikaci s prezidentem ruské federace Vladimírem Putinem. Ten mimochodem byl v roce 1989 důstojníkem KGB sloužícím v Drážďanech, takže pád komunistického režimu ve východním Německu zažil na vlastní kůži.

Merkel záhy vstoupila do nově vznikající strany Demokratické probuzení (Demokratischer Aufbruch), která se postupem času spojila s křesťanskými demokraty, jejichž hlavou byl tehdejší kancléř a její mentor Helmut Kohl. Nejdéle vládnoucí kancléř Německa nazýval Merkel „jeho holčičkou“, ona sama ale postupem času ukázala, že se více než vyrovná svým mužským kolegům.

Političku Merkel zdobil hlavně její pragmatický a odosobněný přístup k rozhodování, do nějž míchala i křesťanské hodnoty, v nichž vyrůstala. Její schopnost takzvaně „udržet nervy na uzdě“ byla neobyčejná a společně s analytickým myšlením udělala své. Proto, když hlava strany Kohl zapletla do finančního skandálu v roce 1999, nedělalo jí problém ukázat na jádro problému. Její politická kariéra nabrala raketový nárůst, kterého jsme svědky až do dnešních dnů.

Žena kancléřka

V roce 2005 se Angela Merkel stala první ženskou kancléřskou Spolkové republiky Německo a zároveň prvním občanem východního Německa, kterému se to podařilo. Mezi všemi muži, zejména z jižního Německa, se vypracovala a stala se hlavou Křesťanské demokratické unie (CDU), jíž reformovala a posunula ji do politického centra prosazováním agendy sociální politiky, omezováním nukleární energie společně s prosazováním ekologických řešení a zrušením zákonu vojenské služby.

Jakožto šéfka největší ekonomiky Evropy se stala i jedním z hlavních hlasů Evropské unie, které se povedlo vyvést svou zemi z ekonomické krize a dát jí nový impuls. Udělala ale také několik rozhodnutí, které veřejnost rozdělovala – jedním z nich byl například postoj k evropské migrační krizi po vypuknutí války v Sýrií, kdy Merkel prosadila přijetí spousty uprchlíků do země. Jedni její přístup zasypali ostrou kritikou, u druhých si vysloužila respekt a přezdívku „Matka Angela“.

Není divu, že si za svou politickou kariéru vysloužila celosvětový obdiv, přestože se jí společně s Evropou například nepovedlo zabránit Brexitu. Jedním z velkých obdivovatelů její politiky byl například bývalý prezident Spojených států Barrack Obama, její obdivuhodná vytrvalost ve funkci vyvolal respekt i u jejích častých politických oponentů jako u maďarského premiéra Orbána a časopis Forbes ji v roce 2018 vyhlásil za nejmocnější ženu světa. Všechno má ale svůj konec. Jak je nyní již jasné, v čele Německa vydržela Merkel jako kancléřka celé čtyři volební období a další už nepřidá.

Poslední rok, 2021, už ale nyní pro ni ani pro křesťanské demokraty žádný med. Zdá se, že se opuštěním mandátu kancléřky přichází u západního souseda ke generační obměně v čele se Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD) Olafa Scholze. Na druhé CDU ve volebních modelech pro Parlamentních volby tlačí progresivní Zelení v čele s kandidátkou na kancléřku Annalen Baerbock. Merkel navíc dříve opustila předsednický post strany.

Popularitu si ale rodačka z Hamburku mezi svými voliči drží. Sedmašedesátiletá politička se nyní chce stáhnout z vrcholné politiky, která ji podle jejích slov, po 16 letech, unavila, nicméně v budoucnu nevyloučila další kandidaturu. Je možné, že by se jednou chtěla stát prezidentkou spolkových zemí. Jestli se tak stane, uvidíme třeba již příští rok.