Riziko tu je. Přestože se počet sebevražd nezvýšil, minimálně jeden z deseti mladých Finů o ní přemýšlel.
Z průzkumu Finské asociace pro duševní zdraví vyplynulo, že minimálně jeden z deseti mladých dospělých Finů ve věku mezi 18 a 34 lety vážně přemýšlel v loňském roce o sebevraždě. Informuje o tom web Helsinki Times. K sebevražedným myšlenkám pomohla nejen celosvětová koronavirová pandemie, ale také menší dostupnost psychologické podpory pro mladé.
Ukázalo se, že pandemie měla pro Finy poměrně velký mentální dopad. Asociace tvrdí, že podle výzkum skoro jednoho ze tří Finů výrazně ovlivnila pandemická situace na pohodě duševního zdraví, kvůli čemuž také jedna z pěti mladých osob občas uvažovala o spáchání sebevraždy.
Zarážející je také číslo, kolik osob se nakonec nerozhodlo vyhledat odbornou pomoc – podle tamních odborníků to bylo až 40 % z dotázaných. Podle Mareny Kukkonen, šéfky centra pro prevenci sebevražd, je to způsobeno tím, že mladí musí mnohdy čekat na žádanku k psychologovi dlouhé měsíce, přičemž samotná léčba může trvat ještě mnohem déle.
Samotný problém se ale nevyvinul z ničeho, finští psychologové a terapeuti registrovali zvýšený zájem již před pandemií. Zhoršení duševního zdraví šlo také ruku v ruce s přetrhanou návazností ve skupinových terapiích, které často pomáhají nejen lidem s duševními problémy, ale například i alkoholikům. Pandemie často podobná setkání narušila a následně i zrušila, což se taktéž negativně podepsalo na zdraví lidí.
Naštěstí se ale neukázalo, že by i přes zvýšené sebevražedné myšlenky narostl počet sebevražd. Naopak je evidentní, že se nadále zvedá poptávka po odborné pomoci.
Sebevražednost v Česku stagnuje
Dle dat Světové zdravotnické organizace je sebevražda příčinou jednoho ze sta úmrtí, přičemž se tato statistika dá aplikovat i na Českou republiku. Podle Národního ústavu duševního zdraví byla jako příčina smrti v minulém roce identifikována u 1224 osob. Národní ústav duševního zdraví proto stále doufá, že prevence situaci zlepší, tři mrtvé osoby na den je přespříliš.
„V souvislosti s pandemií COVID-19 se minulý rok světová i česká populace musela potýkat s mnoha jevy, jako jsou sociální izolace, finanční stres, ztráta zaměstnání, nárůst duševních onemocnění... všechny představují co do problematiky sebevražednosti známé rizikové faktory,“ vysvětlil výzkumný pracovník Národního ústavu duševního zdraví Alexandr Kasal.
Odhaduje se, že na jednu dokonanou sebevraždu připadá dvacet pokusů. V Česku také stále platí, že muži páchají sebevraždu čtyřikrát častěji než ženy.
