Nic mi není, mám jen depresi

„Dnes nejsem v pohodě, mám totální depku.“ Asi každý z nás si alespoň jednou za život řekl podobnou větu. Pojem deprese však často doslova zneužíváme k označení našeho momentálního stavu nepohody, špatné nálady, pocitů smutku a zdánlivého neštěstí. Ale co se ve skutečnosti skrývá za tímto slovem?

Kdy se smutek mění v depresi?

Lidé, kteří zažili smutek, si mohou myslet, že chápou depresi. Taktéž je mnoho definic a pouček, které se nám snaží přiblížit a charakterizovat, co člověk s depresí prožívá. Podle Americké psychiatrické asociace může deprese zahrnovat dlouhodobé prožívání pocitu smutku a celkové únavy, ztráty radosti a zájmů, poruchy spánku či snížené sebevědomí.

Deprese je proto více než smutek. Je to vážná duševní porucha, která negativně ovlivňuje to, jak se cítíte, jak myslíte a jak jednáte. Může vést k různým emocionálním a fyzickým problémům, které v konečném důsledku snižují schopnost člověka žít svůj každodenní život v práci, v rodině, ve společnosti. Dobrou zprávou je, že při správné léčbě a podpoře může většina lidí s depresí dosáhnout úplného uzdravení.

Vše zmíněné jsou ale jen slova a pravý význam a podobu jim dá pouze ten, kdo stavy depresí prožil nebo právě prožívá. Jaké jsou tedy popisy člověka žijícího s depresí?

Lidé si myslí, že deprese je smutek, pláč, že je oblečená v černé barvě. Ale mýlí se. Deprese je neustálý pocit necitlivosti. Jste necitliví k emocím, necitliví k životu. Ráno se vzbudíte, abyste se opět vrátili do postele.

Objasnit stavy deprese zdravým lidem se proto může zdát tak těžké jako vysvětlit muži, jaké je to být ženou a naopak. Můžeme se tvářit, že rozumíme, ale ve skutečnosti nechápeme a zůstáváme nepochopení. Deprese není známkou slabosti nebo něco, čeho se můžeš zbavit slovy „vzchop se a dej se dohromady!“ 

Novodobá epidemie?

V dnešní uspěchané době, která nám dennodenně servíruje alespoň malou dávku stresu, se stále odsouvají na druhou kolej tzv. duševní onemocnění. Psychiatrické nemoci nebo poruchy, i když již nejsou tabu, v nás i nadále vyvolávají jakýsi pocit studu. Zaklepat u psychologa či psychiatra vyžaduje řádnou dávku odvahy. Můžeme si dovolit mít nemocné srdce, ale mít nemocnou duši? Ne, to se mně přece nemůže stát.

Probudit nás může až skutečnost, kterou uvedla globální epidemiologická studie v prestižním The Lancet Journal a údaje Světové Zdravotnické Organizace (WHO), že depresí trpí více než 264 milionů lidí na celém světě. Častěji jí trpí ženy než muži. Podle odhadů jí bude letos patřit druhé místo, hned za srdečně-cévními onemocněními. 

Neléčená deprese může mít fatální následky a je alarmující, že podle souhrnných informací WHO zemře každý rok v důsledku sebevraždy téměř 800 000 lidí, přičemž sebevražda je druhou nejčastější příčinou smrti u lidí ve věku 15–29 let.

Odpověď na tyto otázky přinesl výzkum publikovaný v Social Indicators Research, který se uskutečnil na vzorku 6,9 milionu studentů v letech 2000 až 2010. Jeho výsledky následně porovnali se stejným výzkumem provedeným v 80. letech. Studentů se v něm ptali na typické příznaky deprese. Závěrem byl nárůst tzv. somatických (tělesných) problémů s pamětí a se spánkem. Srovnání s lety 1980–1990.

Zajímavé ale bylo zjištění, že pokud se lidi ptali přímo, zda si „myslí, že mají depresi“, mezi lety 1980 a 2010 se toho moc nezměnilo. Znamená to, že většina lidí si ani neuvědomuje, že problémy se spánkem a pamětí, chutí k jídlu a životem ve stresu mohou být příznaky deprese.

Co je to deprese?

Deprese je skutečný zdravotní stav, je to nemoc s reálnými příznaky. Patří mezi tzv. afektivní poruchy, které se vyznačují poruchami nálad. Pro stanovení diagnózy je podle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN 10) podstatná identifikace tzv. depresivní epizody. Během ní dochází ke změnám nálad a tento stav trvá více než dva týdny. Tyto změny nálad však musí být doprovázeny i dalšími příznaky jako: