Nic mi není, mám jen depresi

• Pocity smutku, prázdnoty nebo beznaděje
• Výbušnost, podrážděnost nebo frustrace, dokonce i v malých záležitostech
• Ztráta zájmu nebo ztráta potěšení z běžných činností, jako je sex, koníčky nebo sport
• Poruchy spánku, zvýšená spavost nebo nespavost
• Únava a nedostatek energie, takže i malé úkoly vyžadují zvýšené úsilí
• Nechutenství a hubnutí nebo zvýšená chuť k jídlu a zvýšení tělesné hmotnosti
• Úzkost, neklid 
• Ztráta sebedůvěry, vyhýbání se kontaktem s ostatními
• Zpomalené myšlení , mluvení nebo pohyby těla
• Pocity bezcennosti nebo viny, fixování se na selhání v minulosti 
• Neschopnost soustředit se, rozhodovat se 
• Časté nebo opakující se myšlenky na smrt, sebevražedné myšlenky, pokusy o sebevraždu 
• Zácpa, menstruační poruchy, psychosomatické potíže, svrbění a bolesti hlavy a zad

Zhoršení nálady v určitou denní dobu, např. hned po probuzení

Známe příčiny deprese?

Za vznikem deprese nestojí jedna konkrétní příčina, ale podle National Alliance on Mental Illness, je to spolupůsobení několika faktorů, jejichž mechanismus není dosud dostatečně objasněn.

Genetika: Deprese není dědičná, ovšem lidé, jejichž rodiče nebo sourozenci trpěli depresí, mají až třikrát vyšší pravděpodobnost, že se u nich deprese rozvine

Psychologické faktory: Naše charakterové rysy a vlastnosti, jakými jsou uspořádanost, svědomitost, puntičkářství, orientace na výkon, závislost na intimních osobních vztazích, zdrženlivost, uvážlivost a dominance mohou být ideální živnou půdou pro rozvoj deprese

Životní události: Deprese mohou vyvolat závažné změny života a stresové události jako například rozvod, smrt blízkého, ztráta zaměstnání nebo finanční problémy

Hormonální změny: Deprese a změny nálad jsou často spojeny s menopauzou, těhotenstvím a premenstruačními poruchami.

Spojitost s jinými onemocněními: Úzkost, dlouhodobá bolest, cukrovka a srdeční onemocnění mohou způsobit, že se u někoho deprese více rozvine 

Užívání drog a alkoholu: V některých případech může užívání drog a alkoholu způsobit depresi nebo naopak, deprese může vést k užívání alkoholu a drog

I deprese dokáže být jedinečná

Některé formy deprese jsou podle National Institute of Mental Health mírně odlišné nebo se mohou vyvinout za jedinečných okolností:

Přetrvávající depresivní porucha (také nazývána dysthymie) je depresivní nálada, která trvá nejméně dva roky.

Poporodní deprese, kterou doprovázejí úzkostné symptomy, pocity extrémního smutku, úzkosti a vyčerpání, obvykle se projeví do dvou týdnů po porodu. 

Předmenstruační deprese u žen před menstruací, typické jsou symptomy jako přibírání, podrážděná nálada, bolesti.

Psychotická deprese je doprovázena nějakou formou psychózy (bludy, halucinace). 

Sezónní afektivní porucha se může objevit během zimních měsíců, kdy je méně přirozeného slunečního světla. 

Bipolární porucha je doprovázena záchvaty přehnané radosti, které vystřídá extrémní smutek.

Může za to chemická nerovnováha?

Chemie deprese stále není dostatečně objasněna. Předpokládá se, že jde o kombinaci několika faktorů, nepříznivých okolností, které při současném působení vyvolají depresivní poruchu.

V našem těle, mozku se však odehrávají miliony chemických reakcí tvořících mozaiku dokonalého systému, který je zodpovědný za naši náladu a za to, jakým způsobem vnímáme a prožíváme svůj život. Složitost tohoto systému potvrzuje i fakt, že dva lidé mohou mít podobné příznaky deprese, ale příčiny vzniku a způsob léčby mohou být zcela odlišné.

Tým vědců uvedl ve své studii v Nature Neuroscience zjištění, že jedna z možných příčin deprese by mohla souviset i s narušením schopnosti mozkových buněk navzájem komunikovat. Autoři článku Is Depression Just Bad Chemistry uvádějí, že taková komunikace probíhá pomocí chemických látek tzv. neuropřenašečů: 

• serotoninu (ovlivňuje spánek, chuť k jídlu a náladu a utlumuje bolest)
• noradrenalinu (zvyšuje krevní tlak, připravuje tělo na „akci boj, nebo útěk“)
• dopaminu (ovlivňuje vnímání reality, uvolňuje se při přirozených příjemných aktivitách, jako je například příjem potravy, sex) 

Porucha v jejich tvorbě a dostupnosti může vést ke vzniku deprese. Léky používané k léčbě depresí – antidepresiva – zvyšují koncentraci těchto chemických poslů v mozku. 

Je depresivní mozek jiný?

Liší se mozek člověka s depresí od mozku zdravého člověka? Má více nervových buněk, nebo méně? Ovlivňuje deprese jeho velikost? Vědci k objasnění těchto otázek používají různé zobrazovací metody mozku (např. PET, SPECT, fMRI), aby zjistili, které oblasti mozku regulují náladu a jaký dopad může mít deprese například na takovou paměť. Ukázalo se, že deprese skutečně mění strukturu mozku. 

Tým vědců pod vedením Dr. Germana skutečně zjistil, že depresivní lidé mají více nervových buněk v thalamu, což je část mozku zodpovědná za to, jak emoce vnímáme a prožíváme. Jiná oblast mozku s názvem amygdala se aktivuje, když si člověk vzpomene na silné emocionální zážitky a je odpovědná za to, jak se chováme, když se bojíme nebo radujeme. A právě u depresivních lidí je tato oblast více aktivována než u zdravých lidí.

Odpověď na otázku, proč mají lidé s depresí problém s pamětí, se vědci snažili najít v části mozku hipokampus, protože právě tato oblast hraje důležitou roli v tvorbě dlouhodobé paměti a při tvorbě vzpomínek. Studie provedená na vzorku téměř 8 tisíc pacientů zjistila, že lidé prožívající depresi mají tuto část značně zmenšenou. 

Deprese – reakce psychiky na stres?

Naše geny předurčují naši citlivost na různé stresové životní události. Když se setkají genetika, biologie a stresové životní situace, může dojít k depresi. Stresová situace spouští kaskádu stresových hormonů (kortizol, adrenalin), která způsobuje fyziologické změny jako červenání se, pocení, třes, bolesti hlavy, silné bušení srdce, nechutenství, nadměrnou chuť k jídlu, kousání si nehtů. Pokud je stres krátkodobý, tělo se obvykle vrací do normálu. Ale pokud začne být stres chronický, vysoké hladiny kortizolu mohou poškodit některé tělesné systémy jako například i zmíněný hipokampus.

Mohou za to geny?

Každá část našeho těla, včetně mozku, je řízena geny. Geny vytvářejí proteiny, které se podílejí na biologických procesech. Naše nálada je ovlivněna desítkami genů, které vědci musí správně identifikovat a pochopit jejich funkce, aby se léčba deprese stala úspěšnější. V průběhu života se různé geny zapínají a vypínají.  

V případě, že někde nastane chyba, mohou geny změnit svou biologii způsobem, který vede k tomu, že naše nálada se stane nestabilní. U osoby, která je kvůli svým genům náchylnější k depresi, může jakýkoliv stres (zmeškaný termín v práci nebo třeba zdravotní choroba) tento systém rozladit, což může směřovat ke vzniku deprese. Studie jednovaječných dvojčat, která sdílejí stejné geny, ukazují, že pokud jedno z dvojčat má bipolární poruchu, druhé má 60% až 80% šanci na její rozvoj. Jinak je to u dvojvaječných dvojčatech, která, stejně jako jiní biologičtí sourozenci, mají stejnou pouze přibližně polovinu svých genů. To znamená, že pokud má jeden ze sourozenců bipolární poruchu, druhý má 20% šanci na její rozvoj.

Každý člověk je jedinečný a každý člověk má odlišnou predispozici k depresivním příznakům, ale existují specifické typy lidí, kteří jsou přeci jen více náchylní. Podle studie v časopise American Journal of Public Health, větší náběh na depresi mají transsexuálové, transgender lidé a homosexuálové, protože od útlého věku žijí v homofobním světě předsudků, diskriminace, násilí a strachu.

Další skupinou jsou tzv. kreativní lidé, umělci. Mnoho známých osobností, komiků, herců a spisovatelů jako například Robin Williams, Charles Dickens, Ernest Hemingway, Lev Tolstoj trpěli během svého života depresí. Vysvětlením může být, že prožívají život více emocionálně, ne vždy získají podporu rodiny nebo společnosti v tom, co dělají, a to v nich může nastartovat pocity izolovanosti a samoty. 

Studie v Journal of Affective Disorders a v The American Journal of Psychiatry také zjistila, že příznaky deprese u žen a mužů jsou odlišné. Jedním z důvodů mohou být hormonální změny, které ženy zažívají od puberty, po porodu, během menopauzy. U mužů to může být strach z neúspěchu a selhání při dosahování určitého cíle, ztráta zaměstnání. Symptomy deprese u mužů mohou být také odlišné. Muži častěji než ženy zažívají záchvaty vzteku, agrese a riskantní chování. 

Vyspím se z deprese?

Když se dobře vyspíme, cítíme se lépe. Všichni to známe, ale málokdo si uvědomuje skutečnou sílu spánku. Deprese ovlivňuje nejen naši schopnost spát, ale mění i způsob, jakým spíme, což může mít vliv nejen na náladu, ale i na způsob, jakým se tělo regeneruje.

Obecně se odhaduje, že 65 % až 90 % dospělých pacientů s depresí a přibližně 90 % dětí s touto poruchou má určitý problém se spánkem. Během běžného spánku se u člověka několikrát zopakují dvě základní fáze spánku, které souvisejí s pohyby našich očí. REM spánek (Rapid Eyes Movements) a non-REM spánek. A právě REM fáze spánku má význam pro emocionální i duševní zdraví.

Člověk během této fáze sní a zpracovává emoce a přestože spíme, některé hodnoty a stav našeho těla naznačují spíše stav bdělosti. Stresové situace během dne způsobí uvolňování stresových hormonů (kortizol, adrenalin). Podle zjištění lidé trpící depresí setrvávají v REM fázi déle a jejich mozek je i déle emočně aktivní. To je důvod, proč se lidé trpící depresí probouzejí vyčerpaní a proč je pro ně právě ráno nejtěžší a nejdepresivnější část dne. Kvalitu spánku ovlivňuje i tzv. hormon noci melatonin.

Jeho tvorbu brzdí světlo během noci, proto není dobré usínat při zapnuté televizi, počítači nebo mobilu. Dobrou zprávou je, že léčba problému se spánkem může skutečně snížit příznaky deprese.

Jste to, co jíte?   

Do jisté míry našla odpověď na tuto otázku studie, která potvrdila, že výběr potravin může také významně zvýšit riziko vzniku deprese. Ať už trpíme depresí nebo jí chceme předcházet, měli bychom ve svém jídelníčku omezit potraviny bohaté na sacharidy, rychlé občerstvení nebo zpracované maso a naopak, měli bychom zvýšit příjem ovoce, zeleniny, libového masa, potraviny s obsahem vlákniny, a omezit pití alkoholických nápojů.

Zvýšená konzumace potravy s vysokým obsahem rafinovaných uhlohydrátů, nadměrné pití alkoholu a chronický stres mohou mít negativní vliv na tzv. střevní mikrobiotu (soubor všech mikroorganismů ve střevě), což vede k přemnožení méně prospěšných mikroorganismů. 

Jak uvádí několik výzkumů, vše, co se děje v našem střevním systému, následně ovlivňuje náš mozek. Toto tvrzení podporuje i zjištění, že až 90 % již zmíněného neurotransmiteru serotoninu, se tvoří a vylučuje ve střevě.

Jak do toho nespadnout?

Neexistuje zaručený způsob nebo recept, jak zabránit depresi. Ale existuje pár rad a tipů, jak se nestát součástí negativního bludného kruhu, ale spíše toho pozitivního. Dělejme hlavně to, co nás těší. Jsou to běžné činnosti, kterým mnohokrát nepřikládáme důležitý význam a bereme je jako samozřejmost. Vyzkoušejte je, když máte pocit úzkosti nebo stresu: 

• odpočívej, vyčisti si hlavu pomocí jógy, hudby, meditace, masáží a relaxačních technik.
• Jez energeticky vyvážená jídla bez experimentů s dietami
• Omez alkohol a kofein, který může zhoršit úzkost a vyvolat záchvaty paniky
• Dopřej si spánek po stresovém dni
• Denně cvič
• Zkus dechové cvičení 4 - 7 - 8 před spaním: Zhluboka se nadechni (4 sek.), zadrž dech (7 sek.) a pomalu vydechni (8 sek.)
• Nesnaž se o dokonalost a přijmi skutečnost, že všechno nemůžeš ovládat
• Hodně se směj a snaž se nahradit negativní myšlenky pozitivními myšlenkami.
• Zjisti, co je spouštěčem tvé úzkosti. Je to práce, rodina, škola, nebo něco jiného?
• Nezatajuj své pocity, ale řekni o nich přátelům a rodině, lékaři nebo terapeutovi

Doporučeno

Největší studie vyvrací propojení mezi psychickými chorobami a sociálními sítěmi. Deprese a úzkosti prý nespouští Instagram 29. října 2019 v 9:24

Kdy navštívit lékaře?

Psychiatrička Andrea Heretiková Marshallovy se v článku pro deník SME vyjádřila: „Ne vždy znamenají depresivní příznaky depresi a naopak, někdy stavy, které jako deprese nevypadají, depresí jsou. A navíc, ne každá deprese se léčí stejně! Proto je nevhodné shánět si léky přes známé a samoléčit se.“

Ti, kdo mají příznaky deprese, by měli vyhledat lékařskou pomoc. Ať už jste muž nebo žena, léčba deprese je stejná: psychoterapie, léky nebo jejich kombinace. Antidepresiva ovlivňují hladiny neuropřenašečů v mozku, přičemž jejich účinek se obvykle plně rozvine až po několika týdnech léčby.  

Je znám jeden neověřený výrok slavného psychiatra Sigmunda Freud na téma deprese, který stojí minimálně k zamyšlení: