Do francouzské legie se dostal, protože po odchodu ze slovenské armády hledal nové dobrodružství. Zavedlo ho to do Francie, kde skončil na ostrově Korsika, ale vyzkoušel si i boj s džihádisty v Mali.
„Naše skupina se dostala do situace, kdy na nás začali střílet dva džihádisté. Vyprázdnili naším směrem dva zásobníky, ujížděli na motorce a pak se to zkrátka vyřešilo,“ popisuje své zážitky z afrického Mali bývalý příslušník francouzské cizinecké legie Pavel. Jméno respondenta bylo změněno z důvodu bezpečnosti, ale redakce zná jeho skutečnou identitu.
Zpět na Slovensko se vrátil po pěti letech ve službách jedné z nejelitnějších bojových jednotek světa, zařadil se zpět do běžného života a dnes nelituje, že z legie po vypršení smlouvy odešel. Kamarádství mu zůstávají dodnes, ale tvrdá dřina a nekonečné dny a noci na základnách a v terénu mu už nechybí.
My jsme ho vyzpovídali o tom, proč se mladík ze Slovenska vůbec rozhodl přidat k francouzské legii, kde probíhal jeho výcvik, ale i to, zda po oficiálním vstupu dostávají příslušníci legie automaticky povolení zabíjet.
- Co mladého Slováka přivedlo k vstupu do francouzské legie.
- Jak stačí přijít do rekrutačního střediska bez udání jakéhokoliv důvodu.
- Zda je ve francouzské legii hodně Čechů a Slováků.
- Zda mají legionáři na misích v Africe automaticky povolení zabíjet.
- Kolik měsíčně vydělával jako parašutista a jaké příplatky dostával.
- Kdy se v africkém Mali ocitl pod palbou džihádistů.
- Zda dnes nelituje, že už ve francouzské legii nepůsobí.
- Jak vypadal jeho návrat zpět do běžného života po příchodu domů.
V jaké fázi života ses nacházel, když jsi se rozhodl vstoupit do francouzské legie?
V minulosti jsem byl ve slovenské armádě, kde se v té době podepisovaly kontrakty na tři roky. Tam jsem dosloužil, ale slovenská armáda nenaplňovala moje očekávání, tak jsem hledal nové dobrodružství. Zajímaly mě zbraně i technika a rozhodl jsem se, že půjdu vyzkoušet štěstí do legie.
Jak dlouho jsi v ní působil?
V legii jsem působil pět let. Hned při nástupu se podepisuje kontrakt na pět let, ale já jsem ho už následně neprodloužil, protože jsem chtěl žít normálnější život.
Z různých článků o legii by člověk mohl nabrat pocit, že rekrutační středisko je tajemné, nikdo o něm nechce mluvit a každý utíká, když se o něm začne mluvit.
Rekrutační střediska se většinou nacházejí přímo v různých městech. Mimo ně se spíše provádí výcvik. Nejbližší rekrutační středisko je zřejmě ve Štrasburku, kam chodívá většina Slováků, ale já jsem šel přímo do Aubagne. Ve Štrasburku uděláš testy, čekáš, ale i tak tě pak pošlou do Aubagne, kde se rozhoduje, jestli tě vezmou. Udělají ti vstupní psychologické i fyzické testy a počkáš na verdikt.
Stačí jen tak přijít a vstoupit?
Stačí přijít bez ohlášení. Nemusíš ani umět francouzsky, protože většina nových legionářů jazyk neovládá, pokud nepocházejí z bývalých kolonií. Předáš své věci, rukama nohama se dorozumíš, vezmou tě do kasáren, kde ti dají oblečení a začnou testy.
Dají ti stejné iniciály, ale den narození ti posunou o jeden den a měsíc narození o jeden měsíc. Rok se nechává.
V minulosti se prý stávalo, že do legie odcházeli i muži, kteří měli doma velké problémy se zákonem. Je to dnes přísnější?
Je to přísnější, protože všechny dnes kontroluje Interpol. Někdo, kdo v minulosti seděl za vraždu, se nyní do legie nedostane, ale měl jsem pár kolegů, kteří měli opletačky se zákonem a vzali je. Ty skutky však nesměly být vážně.
Ptali se tě už v úvodním rozhovoru, proč chceš vstoupit do legie?
Vezme si tě k sobě příslušník vyšší hodnosti, možná jako u nás rotmistr, sedne si za počítač a hned ti změní jméno. Dají ti stejné iniciály, ale den narození ti posunou o jeden den a měsíc narození o jeden měsíc. Rok se nechává.
V úvodu se neptají, proč chceš do legie vstoupit, protože později musíš projít výslechem takzvaným gestapem, což je součástí náboru. Na tomto výslechu se tě dvě či tři hodiny vojenská policie vyptává, co tě do legie přivedlo, zda jsi měl v minulosti různé problémy nebo jaké vztahy máš doma s rodinou a kamarády.
Věděla tvá rodina a kamarádi, kam jdeš, když ses vydal do Francie?
Moji nejbližší kamarádi o tom věděli. Mamka nebyla velmi nadšená, protože se o mě bála, ale kamarádi mi drželi palce, ať se mi to podaří.
Výslech musel být náročný. Je podle tebe legie náročnější na fyzickou stránku nebo spíše psychologické prožívání?
Nejtěžší stránka je zřejmě psychologická. Na výslechu mi přidělili Poláka, který mi rozuměl a překládal mé odpovědi policistovi do francouzštiny. I když tě vezmou, tak podle mě hraje větší roli psychika.
Kam tě pak pošlou absolvovat samotný výcvik?
Ve Štrasburku ti mohou udělat základní fyzické testy jako člunkový běh či shyby na hrazdě, pak se jede do Aubagne, kde tě vyslechnou, a až následně se rozhoduje o tom, kolik ze žadatelů přijmou do výcviku. Tehdy se jede na základnu do Castelnaudary, kde probíhá čtyřměsíční výcvik.
Fyzická část výcviku je náročná, ale nemusíš se plazit pod ostnatým drátem, zatímco ti nad hlavou střílejí ostrými náboji. Ale když jsme například jeli do Paříže, kde se v rámci operace Sentinelle hlídaly školy či veřejné budovy, tak jsme během volného dne navštívili centrum pro francouzské komando. Byl 13. prosinec a my jsme se museli plazit ve vodě a v blátě.
Byl někdy moment, kdy sis řekl, že toto už dělat nechceš?
To jsem si nikdy neřekl, protože do legie jsem chtěl vstoupit a nemohl jsem si udělat ostudu, že se domů vrátím předčasně. Ale občas jsem zakroutil hlavou, že toto je příliš i na mě.
Na Slovensku je vstup do legie stále technicky ilegální. Když ses pak vrátil domů, mohl jsi u potenciálních zaměstnavatelů mluvit o minulosti v legii?
Kdybych chtěl vstoupit do Policejního sboru, tak jim to zřejmě zmínit nemohu, protože by mi to spíše přitížilo. Vím však, že v určitých praporech slovenské armády slouží pár legionářů, tam to možná vnímají jako plus. Jinde bych to nezmínil.
Měl jsi kolegy i z Česka a ze Slovenska?
V našem regimentu bylo možná 1 300 lidí, z toho tak 15 bylo Slováků a 20 či 30 zase Čechů. Nebylo nás mnoho. Za každých okolností je povinné mluvit francouzsky, kdybys chtěl zkoušet mluvit slovensky ze začátku, dokud jsi nováček, tak za to mohou být přísné tresty.
Cílem je, aby ses co nejrychleji naučil francouzsky. Mně trvalo dostat se na konverzační úroveň přibližně čtyři měsíce během výcviku. Když jsem pak přišel do regimentu, tak jsem mnoha věcem rozuměl a něco ze mě už vypadlo.
Já jsem se přidal k parašutistům na Korsice. Vybral jsem si to sám, ale jinak to během výcviku funguje tak, že pokud se ho účastní například 30 lidí, tak prvních 5-6 nejlepších si může regimenty vybírat a ostatní někam přidělí.
Šlo se Slováky strávit i chvíle, kdy si člověk chtěl jen tak popovídat v rodném jazyce?
V začátcích je to skoro nemožné, protože jsi jako nováček časově vytížen a nemáš čas běhat za kamarády. Já jsem ve své sekci neměl žádného Slováka, ale pak později při různých výročích a ceremoniích je atmosféra přátelštější a dá se bavit.
Máš během výcviku kontakt s vnějším světem?
První dva měsíce výcviku nemáš žádný přístup k telefonu či internetu. Pak ti dají pár hodin, kdy můžeš zajít do města a zavolat domů z telefonní budky či napsat kamarádům z internetové kavárny, jinak nemáš kontakt se světem.
Cizinecké legie jsou oficiální součástí francouzské armády, i když jde o specifické jednotky. Jak jsou vnímány mezi Francouzi?
Nemyslím si, že by jim na úmrtí legionáře záleželo méně. I když zemřel legionář, tak oznámení o smrti pověsili na oficiální stránku a vzájemně jsme se respektovali. Co jsem se setkal s francouzskými vojáky, tak byli přátelští a dokázali jsme se bavit.
I legie má své oddíly a sekce. V jakém regimentu jsi působil ty?
Já jsem se přidal k parašutistům na Korsice. Vybral jsem si to sám, ale jinak to během výcviku funguje tak, že pokud se ho účastní například 30 lidí, tak prvních 5-6 nejlepších si může regimenty vybírat a ostatní někam přidělí. Já jsem od začátku věděl, že chci jít k parašutistům – u nich je volné místo skoro vždy, protože mnoho lidí si myslí, že chce jít k parašutistům, ale během výcviku je to přejde.
Měl jsi jako člen francouzské legie automaticky povolení střílet a zabíjet?
Co se dozvíš po odemknutí?
- Zda mají legionáři na misích v Africe automaticky povolení zabíjet.
- Kolik měsíčně vydělával jako parašutista a jaké příplatky dostával.
- Kdy se v africkém Mali ocitl pod palbou džihádistů.
- Jakou roli plnila francouzská cizinecká legie v Mali.
- Zda někdo z jeho okolí na misi zahynul nebo ho postřelili.
- Zda dnes nelituje, že už ve francouzské legii nepůsobí.
- Jak vypadal jeho návrat zpět do běžného života po příchodu domů.