Aby to zjistili, vytvořili model, který simuluje počasí a podnebí na fiktivní pouštní planetě Arrakis.
Duna, fenomenální série sci-fi knih od Franka Herberta a stejnojmenný film, se odehrává v daleké budoucnosti na pouštní planetě Arrakis. Spisovatel tento vymyšlený svět popsal do takových podrobností, že vědce napadla otázka – pokud by existoval, jaký by byl? A dalo by se na něm žít? Z výsledku byli příjemně překvapeni.
Portál Science Alert informuje, že vědci s odbornými znalostmi v oblasti modelování klimatu vytvořili simulaci podnebí fiktivní planety Arrakis. Tu si můžeš na webu Climate Archive také přibližovat a objevovat zajímavé detaily. „Zjistili jsme, že planeta, kterou si představoval Herbert, z větší části splnila očekávání. Většina Arrakisu by byla skutečně obyvatelná, byť nehostinná.“
Model ukázal, že nejteplejší měsíce by se na Arrakisu pohybovaly kolem 45 °C, přičemž v nejchladnějších měsících by neklesly pod 15 °C. To jsou podobné hodnoty, jaké má Země. Extrémní teploty by se ve skutečnosti vyskytly jen ve středních zeměpisných šířkách a polárních oblastech.
Could Humans Really Survive The Harsh Deserts of Dune's Arrakis? We Found Out https://t.co/RTDq3SAkvz
— ScienceAlert (@ScienceAlert) October 27, 2021
Podle knihy také v Arrakisu neprší, model však ukázal něco jiného. Pokud by planeta existovala, vyskytlo by se na ní malé množství srážek, a to jen ve vyšších zeměpisných šířkách v létě a na podzim. Model také vyvrátil další údaj, který autor uvádí v knize, a to, že polární ledovce se udrží dlouhou dobu. Ve skutečnosti by je vysoké teploty poměrně rychle roztály.
Vědci použili fyzikální zákony Země
„Začali jsme klimatickým modelem, který se běžně používá pro předpověď počasí a charakteristiku podnebí,“ vysvětlují vědci. „V tom případě jsme museli použít i fyzikální zákony Země. Následně jsme zadali všechny potřebné údaje od tvaru hor přes sílu slunečního záření až po složení atmosféry. Model pak dokáže simulovat podnebí a říct vám, jaké by na planetě mohlo být počasí.“
And now a climate model of Arrakis! https://t.co/2si3RBGu3t pic.twitter.com/sbaXOQViel
— Rowan Hooper ローワン フーパー (@rowhoop) October 27, 2021
Vědci pak do modelu museli vnést detailní informace z románů a encyklopedií Duny – například topografii planety a její oběžnou dráhu. Nakonec dali modelu informaci, z čeho byla vytvořena atmosféra Arrakis. Ta byla z velké části dost podobná té naší, jen s menším množstvím oxidu uhličitého. Největší rozdíl byl v koncentraci ozonu – fiktivní planeta ho měla o něco více.
Na výsledky čekali více než tři týdny. Potřebovali také obrovský superpočítač, který by zvládl statisíce výpočtů potřebných pro simulaci Arrakisu.
