Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Kliknutím na tlačítko tě přesměrujeme na news.refresher.cz
27. října 2021 v 20:43
Čas čtení 1:32
Ema Stanovská

Přežil bys na Arrakisu? Vědci zjišťovali, jaký by byl život na fiktivní planetě z filmu Duna

Přežil bys na Arrakisu? Vědci zjišťovali, jaký by byl život na fiktivní planetě z filmu Duna
Zdroj: Warner Bros.
NEWS DUNA
Uložit Uložené

Aby to zjistili, vytvořili model, který simuluje počasí a podnebí na fiktivní pouštní planetě Arrakis.

Duna, fenomenální série sci-fi knih od Franka Herberta a stejnojmenný film, se odehrává v daleké budoucnosti na pouštní planetě Arrakis. Spisovatel tento vymyšlený svět popsal do takových podrobností, že vědce napadla otázka – pokud by existoval, jaký by byl? A dalo by se na něm žít? Z výsledku byli příjemně překvapeni.

Portál Science Alert informuje, že vědci s odbornými znalostmi v oblasti modelování klimatu vytvořili simulaci podnebí fiktivní planety Arrakis. Tu si můžeš na webu Climate Archive také přibližovat a objevovat zajímavé detaily. „Zjistili jsme, že planeta, kterou si představoval Herbert, z větší části splnila očekávání. Většina Arrakisu by byla skutečně obyvatelná, byť nehostinná.“

Model ukázal, že nejteplejší měsíce by se na Arrakisu pohybovaly kolem 45 °C, přičemž v nejchladnějších měsících by neklesly pod 15 °C. To jsou podobné hodnoty, jaké má Země. Extrémní teploty by se ve skutečnosti vyskytly jen ve středních zeměpisných šířkách a polárních oblastech.

Podle knihy také v Arrakisu neprší, model však ukázal něco jiného. Pokud by planeta existovala, vyskytlo by se na ní malé množství srážek, a to jen ve vyšších zeměpisných šířkách v létě a na podzim. Model také vyvrátil další údaj, který autor uvádí v knize, a to, že polární ledovce se udrží dlouhou dobu. Ve skutečnosti by je vysoké teploty poměrně rychle roztály.

Vědci použili fyzikální zákony Země

„Začali jsme klimatickým modelem, který se běžně používá pro předpověď počasí a charakteristiku podnebí,“ vysvětlují vědci. „V tom případě jsme museli použít i fyzikální zákony Země. Následně jsme zadali všechny potřebné údaje od tvaru hor přes sílu slunečního záření až po složení atmosféry. Model pak dokáže simulovat podnebí a říct vám, jaké by na planetě mohlo být počasí.“

Vědci pak do modelu museli vnést detailní informace z románů a encyklopedií Duny – například topografii planety a její oběžnou dráhu. Nakonec dali modelu informaci, z čeho byla vytvořena atmosféra Arrakis. Ta byla z velké části dost podobná té naší, jen s menším množstvím oxidu uhličitého. Největší rozdíl byl v koncentraci ozonu – fiktivní planeta ho měla o něco více.

Na výsledky čekali více než tři týdny. Potřebovali také obrovský superpočítač, který by zvládl statisíce výpočtů potřebných pro simulaci Arrakisu.

Domů
Sdílet
Diskuse