10 tipů, jak se lépe učit (podložených výzkumy!)

Question: Když zjistíš, že ti materiál ve studiu může pomoci, je potřeba zjistit, co v něm potřebuješ najít. Napiš si na papír několik otázek, na které chceš najít odpověď. Pokud víš, na co hledáš odpovědi, najdeš je tím spíše. Otázky můžeš doplňovat i v průběhu čtení nebo když se později k dokumentu vrátíš. 

Read: Ani v metodě SQ3R se nevyhneš čtení textu. V momentě, kdy víš, na co chceš odpovědět, je potřeba začít odpovědi hledat. Přečti si materiál od začátku do konce (metodu ale můžeš aplikovat i na jednotlivé kapitoly) a dávej pozor, když máš pocit, že ti odpovídá, na co ses zrovna ptal. Informace ti v hlavě zůstanou spíš, když si během čtení budeš dělat výpisky, zvýrazňovat důležité pasáže a studovat přiložené grafické materiály. 

Recite: V momentě, kdy přečteš určitý úsek dokumentu (kapitolu), je na místě zrekapitulovat, co se v ní stalo. Podívej se na dříve vypsané otázky a zformuluj na ně odpovědi. Drž se faktů a najdi takovou formu, která ti bude nejlépe vyhovovat. Někdo se kloní spíš k heslům, někomu vyhovuje, když odpověď zformuluje do krátkého odstavce.

Review: Projdi si ještě jednou celý text a dávej pozor, zda ti v něm něco neuteklo. Hledej důležité informace, fakta, doplnění některých odpovědí apod. Pokud máš odpovědi již zformulované, text jako celek ti pomůže ukotvit je v hlavě a zařadit do kontextu. 

3. Metoda PQRST

Dalším efektivním způsobem, jak se v tunách materiálů lépe zorientovat a vytěžit z nich vše, co potřebuješ, je metoda PSQRST. Od výše zmíněného čtení způsobem SQ3R se liší hlavně v detailech, ale pro některé studenty může být přijatelnější. Skládá se z následujících kroků.

Preview: Stejně jako u kroku Survey v předchozí metodě, je podle teorie PSQRSR nejprve potřeba seznámit se se studovaným dokumentem. Podívej se na jeho rozdělení, anotace a udělej si představu o tom, co se v dokumentu dozvíš.

Question: Druhá fáze metody se oproti předchozí liší v tom, že si souběžně čteš souvislou část textu a předjímáš, na jaké otázky ti materiály mohou odpovědět a položíš je podle toho. 

Read: V téhle fázi už tedy čteš text podruhé a snadněji se v něm orientuješ. Nemusíš jej číst od prvního slova po tečku poslední věty. Hledej spíšj konkrétní odpovědi na dříve zformulované otázky. Když víš, proč text čteš, lépe si jej zapamatuješ a vyznáš se v autorově způsobu psaní. Nezapomeň si z textu vypsat klíčové pojmy a fakta, díky výpiskům se ti lépe udrží v hlavě.

Summary: Vezmi si čistý papír a zkus zpaměti reflektovat, co ti čtení kapitoly přineslo. Seřaď informace od nejdůležitějších, polož si doplňující otázky a zopakuj si klíčové pojmy. Pokus se dlouhou kapitolu nacpat do kratších odstavců, které ale budou obsahovat koncentrované informace.

Test: Sám sobě polož otázky a zkus na ně po paměti odpovědět. Poslední krok by ti měl pomoci ukotvit informace v hlavě. Během testování se můžeš podívat jak do svých poznámek tak i do původního studijního materiálu.

4. Technika Pomodoro

Náš čtvrtý tip se nezaměřuje ani tak na konkrétní studijní metody, za to jej ale můžeš využít i během kreativní práce nebo v momentě, kdy se ti e-mailová schránka nebo Instagramové DMs naplnily k prasknutí. Spočívá v optimalizaci času a vychází z původního kuchyňského budíku ve tvaru rajčete (pomodoro). 

Nejdřív si řekni, jak dlouho jsi schopný se plně soustředit. U velké části lidí tento úsek představuje přibližně 20–25 minut. Když toto zjistíš, napiš si na papír (nebo do poznámek v mobilu) jeden úkol, na který se budeš 100% soustředit. Buď co možná nejkonkrétnější. To znamená, že psaní seminárky je příliš velký úkol, studovat strany 20–35 v knize už je lepší. Následně si nařiď časovač na dobu, po kterou se potřebuješ soustředit. Během této doby nedělej nic jiného. Notifikace nech vypnuté a když tě vyruší nějaký nápad nebo ti do cesty vstoupí jiný úkol, v krátkosti si jej zapiš, ale nenech své soustředění nabourat. 

V momentě, kdy časovač zazvoní, nařiď jej znovu, tentokrát na 2–5 minut. Během těch si odpočiň. Protáhni se, dojdi si uvařit čaj, připravit svačinu nebo se věnuj svému dechu (z vlastní zkušenosti můžeme říct, že jeho sledování fakt pomáhá). Celý proces zopakuj 4x s tím, že po čtvrtém kole soustředění si dopřej delší pauzu, řekněme 20–40 minut. Takhle můžeš projít celým svým dnem. Splníš řadu menších úkolů, které ale se ale na konci dne spojí ve velký pokrok. 

5. Myšlenkové mapy

Myšlenkové mapy mohou být velmi efektivní, co se pochopení textu a jeho ukládání do paměti týče. Narozdíl od slepého psaní zápisků, které máme zautomatizované snad všichni, tě myšlenkové mapy donutí se skutečně soustředit. Jak si myšlenkovou mapu vést?

Doprostřed papíru napiš slovo – téma – kterému se bude tvoje mapa věnovat, následně se jej snaž propojit s dalšími klíčovými slovy a fakty, na které během čtení narazíš. Tato slova propoj s dalšími hesly, termíny a informacemi než se ti na papíře vytvoří informaci nahuštěný, ale přesto přehledný pavouk. Myšlenkové mapy se skvěle snoubí s výše zmiňovanými metodami čtení. Stejně jako u běžných výpisků se ti i tady bude hodit třídit informace pomocí barev.

6. Feynmanova metoda

Richard Feynman je geniální fyzik, který stojí třeba za projektem Manhattan. Jeho metoda učení je tak trochu v rozporu s tím, co po nás ve škole chtějí. Nezaměřuje se tolik na strohá fakta a cizí termíny, ale na jejich vhodné propojení a neustálé zjednodušení. Chceš se učit jako legendární fyzik? Takhle to můžeš dokázat.

Na začátku si vezmi bílý papír a napiš na něj vše, co o daném tématu víš. Když během studia narazíš na něco nového, připiš to tam. Zajímej se, studuj, rozšiřuj své znalosti. Pokud máš pocit, že máš již dostatek informací, vžij se na chvíli do role učitele na základní škole. Sepiš všechny informace do formy výkladu tak, aby jej dokázalo pochopit i malé dítě. Pokud to nedokážeš, ještě nemáš dostatek informací. 

Podívej se, kde jsou v tvém výkladu látky mezery. Tahle fáze vyžaduje dávku kritického myšlení a sebereflexe. Musíš totiž pokrýt naprosto všechny důležité informace bez pomoci. Informace si doplň a znovu je převeď na látku pro malé děti. Postupným zjednodušením se totiž dokážeš snadněji dostat k jádru věci, pochopit téměř každé téma a lépe si jej zapamatovat.

7. Najdi si systém

Každému z nás vyhovuje jiný systém učení. Někdo je aktivní spíš ráno, někomu vyhovují večery. Tohle se hodí sledovat a upřímně si říct, jaký čas vyhovuje tobě. Ta upřímnost je přitom nadmíru důležitá, protože pokud o sobě tvrdíš, že jsi noční sova a tvou náplní nocí je sledování videí s kočičkami, nemusí to být tak úplně pravda. 

V momentě, kdy víš, kdy se ti uší nejlépe si naplánuj látku tak, aby se ti dobře učila. Opět se dostáváme k tomu, že každý má svůj systém nastavený jinak. Někdo nejradši kousne do kyselého jablka a udělá nejprve to, na co se těší nejméně, někdo se k cíli přibližuje přes příjemnější části.

Pokud se potřebuješ věnovat více tématům a znát odpovědi na velké množství otázek, může ti pomoci Leitnerova metoda. Na jednu stranu papíru si napíšeš otázku, na druhou odpověď. Příklad: Kdy se odehrála sametová revoluce? 17. listopadu 1989. Kartičky s otázkami uložíš do několika „boxíků“. Každý den se pak testuješ a zkoušíš, jestli znáš správnou odpověď na otázku. V momentě, kdy odpovíš na otázku správně, uložíš ji do boxíku s vyšším číslem, pokud se mýlíš, posuneš ji o číslo níž. Postupně pak osvěžuješ paměť střídavým zkoušením těchto boxíků v určitém časovém intervalu. 

Kartičky z druhého boxíku si osvěžíš každé dva dny, každé čtyři dny kartičky v tom třetím, čtvrtý projedeš každých devět dní a jednou za dva týdny odpovíš na otázky v boxíku pátém. Neustále si tak připomínáš důležitá fakta a informace, až se ti uloží do dlouhodobé paměti.

8. Hudba pomáhá

Posloucháš během učení hudbu? Dobrou zprávou je, že i to může pomoci lepším studijním výsledkům. Už v minulosti se říkalo, že poslouchání skladeb od Mozarta zlepšuje studijní výkony i inteligenci. Inu, není to tak úplně pravda. Už v 90. letech Mozarta překonal Brit Pop a kapela Blur, při jejímž poslechu měli studenti ještě lepší výsledky. Jak to tedy funguje?

Naše oblíbená hudba stimuluje mozek tak, že se nám daří lépe se soustředit. Zvedá totiž naši náladu. Pokud máme dobrou náladu, lépe se nám pracuje, máme větší motivaci a lidem se snadněji přijímají i náročnější výzvy.

Hudba je ale dvojsečná zbraň. Tvou mysl může zahalit a ty se pak víc soustředíš víc na poslech než na samotné informace, které čteš. Tohle se děje, pokud je v textu písniček hodně slov nebo když hraje moc nahlas. Při poslechu si tedy vyber spíš instrumentální skladby, které se ti budou líbit a pusť si je tak akorát nahlas, abys vnímal text na 100 %. 

9. Kombinuj vše dohromady

Může se stát, že jedna metoda zafunguje a z tebe se rázem stane nejlepší student na světě. Studijní návyky, ale i návyky životní ale většinou vyžadují kombinaci více drobných krůčků, které tě postupně dostanou ke kýženým výsledkům. 

Pokud tě některé tipy zaujaly, vyzkoušej si jejich různé kombinace a zkoumej, jaká ti vyhovuje nejlépe. Můžeš například kombinovat metody čtení textů s pomodoro technikou a myšlenkovými mapami nebo ti pomůže poslech hudby společně s Feynmanovou metodou. Nezapomínej, že jsme každý jiný a každému bude vyhovovat něco jiného.

10. Dostatečně odpočívej

Ať už studuješ, nebo pracuješ, nezapomínej, že odpočinek je důležitý. Hlídej si, abys dostatečně spal a hýbal se, i když je někdy těžké najít motivaci. Uvědom si taky, že nemusíš každý den být na 100 % produktivní. Když cítíš, že už nemůžeš, vyraz na hezkou procházku, přečti si fajn knížku (nestudijní) nebo si odpočiň u seriálu. Nejlepší pro zdraví je ale najít si balanc mezi aktivním a pasivním odpočinkem. Pokud tedy celý den strávíš v knihách, chvíle cvičení ti pomůže udržet se v dlouhodobé pohodě.