To, že se svět kvůli klimatické změně a nečinnosti světových vlád řítí do záhuby a že se s tím nedá nic dělat, je jen pocit, tvrdí expert na otázky klimatické změny Evropské komise Michal Nekvasil. Nejlepším lékem je, jak řekl pro REFRESHER, samotná akce.
Svět a klimatická změna. Čím dál častěji jsou slyšet hlasy veřejnosti, že je nutné, aby všechny světové vlády, a zejména vlády států, kteří ke změně klimatu přispívají nejvíce, začaly jednat. I z toho důvodu se každý rok konají klimatické summity Konference OSN o změně klimatu (COP), které mají určit směr všech zúčastněných zemí ke „zdravější planetě“ a lepším podmínkám pro život.
Na čem se zástupci světových vlád shodli na letošním summitu v Glasgow? Co z toho plyne pro Českou republiku? A proč je tlak veřejnosti na politickou sféru v této záležitosti důležitý? Na všechny tyto otázky odpověděl odborník na klima Michal Nekvasil, jenž je specialista na otázky klimatické změny Evropské komise a který se klimatických summitů, vyjma toho letošního, účastní.
- K čemu se zavázali světoví lídři na COP26
- V čem byl summit v Glasgow pozitivní
- Proč je tlak veřejnosti na politickou sféru, co se tématu klimatické změny týče, důležitý
- Co je environmentální žal
- Proč nejde okamžitě zastavit klimatickou změnu
V pátek 12. listopadu skončil klimatický summit COP26 v Glasgow. Mohl byste v rychlosti shrnout, jaký byl?
Šlo o setkání lídrů 195 států světa, vyjednavačů a dalších, kteří řešili otázku klimatu. Summit v Glasgow byl v porovnání s těmi předchozími poměrně úspěšný. Řešily se zde primárně tři věci: Mnoho velkých i malých států, ať už před summitem, nebo během něj, přijalo ambiciózní závazky ve vztahu ke snižování svých emisí skleníkových plynů.
Za druhé to byly finance, které budou k dispozici zejména chudším státům, aby se mohly klimatické změně přizpůsobit. Mnoho let se hovoří i o tom, že od roku 2020 bude každý rok k dispozici 100 miliard dolarů na pomoc těmto státům, což se zatím nepodařilo. Finance se poslední dobou sice navyšují poměrně rychle, přesto se však kýžené částky nedosáhne dříve než v roce 2023. Každopádně politici se na letošním summitu stihli dohodnout, že od roku 2025 bude tento závazek ještě vyšší.
A ten třetí bod?
Třetím bodem byl vznik souboru pravidel, kterými se bude řídit veškerá agenda spojená s Pařížskou dohodou z roku 2015. Státy se tehdy zavázaly ke snižování emisí takovým způsobem, aby se teplota planety nezvedla o více než 2 °C v porovnání s dobou předprůmyslovou, a aby se zvýšení teploty příliš nevzdálilo 1,5 °C.
Problém dohody z Paříže byl v tom, že dohodnutá pravidla nebyla dostatečně podrobná ani právně závazná. Až nyní v Glasgow se povedlo vyjednat mnohem jasnější pravidla, jakým způsobem se budou v jednotlivých cyklech státy ke snižování emisí zavazovat, jak se to bude monitorovat a také se dohodly základní parametry mezinárodního uhlíkového trhu. (pozn.: v Evropské unii obchodování s emisemi skleníkových plynů funguje).
Veřejnost se dříve o změnu klimatu příliš nezajímala, což dnes neplatí. Ať už je to Greta Thunberg, respektive Fridays for Future, mobilizace nevládních organizací nebo vědci, kteří jasněji vystupují a prezentují změny klimatu... Situace se dramaticky změnila.
Dříve se hovořilo především o mitigaci, tedy zmírňování změny klimatu, nyní se během jednání dostává do popředí téma adaptace. Souvisí to mimo jiné se zveřejněním zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) před pár měsíci, který potvrdil, že zvýšení teploty o 1,5 °C se již nelze vyhnout a dojde k němu kolem roku 2040. Zpráva zdůraznila důležitost udržení teploty co možná nejblíže této hodnotě, jelikož při zvýšení teploty do blížící se 2 °C mohou nastat nezvratné klimatické změny.
Kvůli setrvačnosti systému je každopádně jasné, že i kdybychom nyní emise zcela zastavili, teplota se bude ještě několik desetiletí zvyšovat. Dopadům klimatické změny se nevyhneme.
Uvedl jste, že na summitu byly prakticky všechny státy světa. Ví se o některých zemích, které se mu cíleně vyhnuly?
Mluvíme-li o státech, které byly méně kooperativní a které momentálně nejsou ochotné jít tak daleko v boji proti změnám klimatu, taky bychom do této skupiny mohli zařadit Čínu, Indii a do jisté míry Rusko. Zároveň, jak jsme viděli na příkladu Trumpovy administrativy ve Spojených státech, mohou státy od svých závazků velmi rychle couvnout. Velice důležitý je proto tlak mezinárodního společenství a v dnešní době čím dál více narůstající tlak veřejnosti na politické představitele, aby sliby svých států opravdu dodrželi.
Co se dozvíš po odemknutí?
- V čem se odehrál významný posun na letošním summitu
- Co se na summitu schválilo
- Od zvýšení teploty o 2 stupně dál můžeme očekávat nevratné a nezastavitelné změny klimatu. Co s tím?
