Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Kliknutím na tlačítko tě přesměrujeme na news.refresher.cz
6. prosince 2021 11:57
Čas čtení 1:29
Radim Šlechta

Vědci vytvořili embryo, které je z části člověk, z části opice. Cílem je pěstování lidských orgánů v tělech zvířat

Vědci vytvořili embryo, které je z části člověk, z části opice. Cílem je pěstování lidských orgánů v tělech zvířat
Zdroj: Unsplash/Eugene Zhyvchik
NEWS
Uložit Uložené

Vědci do embrya makaků vpravili lidské kmenové buňky. Mohlo by to pomoci v transplantaci orgánů.

Vědcům se podařilo vytvořit embrya, která mají z části lidské a z části opičí DNA: V budoucnu by to mohlo přinést posun v transplantaci orgánů. Svou studii vědci publikovali v odborném žunrálu Cell. V lidech ale tento posun vyvolává také řadu obav. 

Příkladem je molekulární bioložka Kirstin Matthews z Bakerova institutu Rice University. „Moje otázka zní: Proč? Myslím, že veřejnost bude znepokojena, a já také, že se tak trochu dereme dopředu, aniž bychom vedli řádnou diskusi o tom, co bychom měli nebo neměli dělat,“ okomentovala objev. Vědci, kteří na na něm spolupracovali, ale s takovými pohledem nesouzní.

 

Juan Carlos Izpisua Belmonte uvedl, že objev umožňuje posun v oblasti transplantace orgánů, kde zatím poptávka výrazně převyšuje nabídku. Ani ostatní vědci nevidí žádný etický problém, jelikož takto vytvořené embryo by mohlo představovat humanitární pomoc.

Kmenové buňky a nový druh

Právě kvůli velké potřebě transplantace orgánů vědci hledají cestu, jak tento problém vyřešit. V minulosti zkoušeli pěstovat nové orgány v embryích ovcí a prasat, kam aplikovali potřebné kmenové buňky. Tato cesta se však neukázala jako správná, a proto vědci přišli s jiným řešením. 

Do embryí makaků, kteří jsou člověku geneticky podobnější než právě ovce nebo prasata, vpravili 25 buněk známých jako indukované pluripotentní kmenové buňky z lidí. Již den na to zjistili, že lidské buňky rostly ve 132 embryích. Touto cestou by se mohly pěstovat náhradní orgány v tělech jiných živočišných druhů.

„Nesnažíme se vytvořit nějaké monstrum nebo nový druh. Chceme vědět, jak mezi sebou buňky různých druhů komunikují,“ řekl Belmont. Kromě toho by komunikace mohla lékařům prozradit něco o raném vývoji člověka a odhalit příčiny mnoha nemocí včetně rakoviny v této rané fázi vývoje.

Etická otázka

Okolo výzkumu však panují pochybnosti, které naznačují, že by se nemuselo jednat o zcela eticky nezávadný postup. Není totiž například jasné, jak by se s takto narozenými tvory zacházelo a zda by z právního hlediska byli lidé, nebo zvířata. Další obava tkví také v dalším množení takto vypěstovaných bytostí.

Podle Hanka Greelyho, bioetika ze Stanfordské univerzity totiž existuje riziko, že by se setkal jedinec s lidskými spermiemi a lidskými vajíčky. V opičí děloze by se tak mohl vyvíjet lidský druh, což podle něj nikdo nechce. Zároveň to může představovat zvýšené riziko přenosu některých virů ze zvířat na lidi.

Domů
Sdílet
Diskuse