Byli jsme v protiatomovém krytu. Jak vypadal bunkr pro 600 vyvolených? (Reportáž)

Dlouhé a úzké chodby, zatuchlý vzduch, spousta protichemických obleků či dveře z cely smrti s vyříznutými vzkazy odsouzenců. To vše jsme objevili v protiatomovém krytu 10-Z, do kterého by se v období studené války mohlo dostat jen 600 vyvolených. Zjišťovali jsme, v jakém stavu se v současnosti bunkr nachází a zda by mohl být v případě války využit jako úkryt.

V Refresheru pro tebe pravidelně připravujeme zajímavé reportáže a články z historie. I proto jsme se vydali prozkoumat bývalý protiatomový kryt, který snad už nikdy nebude potřeba k jeho účelu využít. Pokud náš chceš v této tvorbě podpořit, můžeš se stát členem klubu Refresher+.

Město si zažilo 5 bombových náletů

Na dohodnutou prohlídku do krytu 10-Z v Brně jsme přijeli o několik minut dříve, protože venku mírně mrholilo, a tak jsme nechtěli zmoknout. Na recepci se setkáváme s nevidomým průvodcem Petrem Svobodou. Ten nás navzdory svému handicapu spletitými chodbami bunkru provedl bez jakéhokoli zaváhání a cestu osvěžil humornými příhodami a vtipy.

Bunkr 10-Z nacházející se na Husově ulici byl původně vybudovaný v roce 1944 Němci jako protiletecký kryt. Jelikož bylo Brno již v té době průmyslově velmi vyspělé, očekávalo se, že bude vystaveno leteckému bombardování, což se potvrdilo.

V době druhé světové války byl bunkr určený pro širokou veřejnost. Když tedy nad městem zazněly sirény, skrýt se do něj mohl každý, kdo stihl doběhnout. Město podle Petra Svobody zažilo dohromady pět náletů a mnohé z nich skončily úmrtími.

40 mrtvých dětí, které se skrývaly v základní škole

První smrtelný útok přišel 26. srpna 1944, kdy americká letadla nezasáhla svůj plánovaný cíl a jejich bomby spadly do obytných částí, přičemž zabily zhruba 200 lidí. Při dalším útoku v říjnu uskutečnilo nálety na Brno 150 bombardérů a pro mlhavé počasí nechtěně shodily bomby i na centrum města. Výsledkem bylo 600 mrtvých a zhruba 6 000 lidí, kteří přišli o své domovy.