EU chce hodnotit potraviny známkami A až E. Kdy se nového systému značení potravin dočkáme v Česku a jaká jsou jeho úskalí

„Dalším negativním aspektem je způsob vyjádření a výpočtu, který se vztahuje na 100 gramů. Některé potraviny se ale konzumují jen ve velmi malém množství, jiné zase ve větším. A to je problém. Například Nutri-Score je pro spotřebitele velmi snadno pochopitelné, ale některé důležité segmenty potravinářského trhu může výrazně poškodit. Je to dvousečná zbraň, protože snadné pochopení může vést ke zjednodušenému rozhodování,“ pokračuje Pivoňka. 

Kvůli tomu podle něj existuje scénář, kdy si lidé budou kupovat primárně „zelené a oranžové“ potraviny, které budou považovat za zdravé. Výrobky označené červeně přitom budou kvůli zkratkovitému přemýšlení přehlížet. Snadno se tedy může stát, že si spotřebitel koupí Coca-colu zero, která nese označení B, ale již si nekoupí parmazán nebo olivový olej, který bude kvůli velkému množství tuků v nezdravé kategorii.

Nutri-Score už nejspíš znáš

I přesto, že povinné zavedení systému se ještě určitou dobu pozdrží, někteří výrobci již nyní přichází s označováním potravin systémem Nutri-Score. Potravinářské společnosti sází na jeho jednoduchost a spotřebiteli se snaží ukázat, které jejich potraviny jsou zdraví prospěšné a které méně. Mezi výrobce, kteří již se systémem pracují, patří třeba Danone nebo Nestlé.

„Také největší světová potravinářská firma, společnost Nestlé, systematicky využívá Nutri-Score pro rychlou orientaci spotřebitelů. V současnosti tak je již Nutri-Score označeno všech 15 výrobků značky hotových jídel Garden Gourmet, dále některé výrobky značky Thomy, značky Buitoni, spotřebitelé Nutri-Score naleznou i na 3 nových prémiových BIO polévkách Maggi a postupně budou přibývat další výrobky, včetně čokolád a dalších cukrovinek,“ uvádí na svých stránkách české odvětví Nutri-Score.

Jaké existují alternativy?

Mezi hlavní kritiky francouzského systému Nutri-score se řadí hlavně Itálie. Zemi se nelíbí, že systém znevýhodňuje některé klasické italské lahůdky a suroviny. Proto přišli Italové s vlastním návrhem označování kvality potravin na předním obalu.

„Systém navržený Itálií je založen na symbolu ‚baterie‘ nazvaném NutrInform Battery, který bude spotřebitele informovat o výživovém přínosu potraviny ve vztahu k jeho denním potřebám a správnému způsobu stravování, přičemž bude zdůrazňovat procento kalorií, tuku, cukru a soli v jedné porci ve srovnání s množstvím doporučeným Evropskou unií,“ uvádí italské Ministerstvo hospodářského rozvoje. Podle Itálie bere tento systém v potaz i třeba středomořský způsob stravování, který je, jak tvrdí ministerstvo, založený na konzumaci všech potravin ve vyváženém množství.

Tento systém by mohl podle italské strany představovat kombinaci správného označování potravin, ve kterém se spotřebitel snadno zorientuje, na druhou stranu by ale mohl setřít rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi. Některé kategorie potravin totiž konzumujeme denně a jiné jen příležitostně. I na to by měl nový systém podle Jana Pivoňky nahlížet.

Problematické u systému „baterie“ může být, že svým spotřebitelům nenabízí žádný jednoduchý index. Baterie jenom ukáže, jak výživné jednotlivé potraviny jsou, což se odlišuje například od právě od Nutri-Score. Spotřebitelé dostanou podobně nicneříkající informaci, jako když se teď podívají na výživové hodnoty na zadních stranách obalu. Právě proti tomuto abstraktnímu systému označování pomocí barev nebo písmen bojuje. S vyšší komplexností systému tedy rostou také požadavky na spotřebitele.

„Některé systémy pracují s kategoriemi a navrhují způsoby hodnocení uvnitř těchto kategorií. To by pomohlo rozhodování mezi dvěma totožnými výrobky. Pokud vím, že třeba parmazánu jím málo, vyberu si lépe hodnocený, ale toto hodnocení už nemohu přenášet mezi kategoriemi. Takové systémy už jsou složitější, ale existují. Třeba severské země mají systémy založené na kategorii potravin i konzumace,“ přibližuje Pivoňka.

Jako příklad uvedl Pivoňka již léta zavedený systém Keyhole. Ten ve Švédsku začali používat již v roce 1989. Symbolem klíčové dírky se označují potraviny, které jsou bohaté na vlákninu a zároveň mají nízký obsah tuku. Hodnocení probíhá jen v určitých kategoriích potravin a jen v „pozitivním duchu“. Potraviny, které na sobě symbol mají, bývají v kategorii zdravější než ty, jimž označení chybí.

Vedle symbolu klíčové dírky existuje také označování prospěšných potravin obrázkem srdce. Takové označení používají ve Finsku a zavedla je organizace Finnish Heart Association ve spolupráci s Finnish Diabetes Association. Systém posuzuje několik faktorů, mezi které se řadí kvalita a množství tuku, u vybraných výrobků cholesterol, sodík a vláknina. Systém v současnosti využívá řada firem, které asociace pravdelně namátkově kontroluje. 

Další povinná značení

Označování kvality potravin nemá přinést jenom kvalitativní značení. Zabývá se také zeměmi původu a dodavatelskými systémy. V současnosti se konzultuje možnost, že by výrobci měli označovat země původu u všech složek, ze kterých se finální produkt skládá.

„Připravuje se povinné označování složek, ze kterých jsou potroviny vyrobeny. V tuto chvíli je toto označování povinné u nezpracovaných potravin – například u mas,“ uvedl Jan Pivoňka. „Domníváme se, že stávající systém je dostačující a povinné značení původu složek by přineslo výrobcům zbytečné náklady. Bylo by totiž komplikované udržet složky od sebe během výrobního procesu tak, aby bylo možné provést značení správně,“ přiblížil na tiskové konferenci. 

Daleko lepším systémem je podle Potravinářské komory takový, který ukáže spotřebiteli, kdo potravinu vyrobil. Podle Pivoňky je tato informace důležitější než samotné země, ze kterých jednotlivé složky potravin pochází. Dalšími prioritami komory budou například kritéria pro udržitelné zemědělství, které by mělo předejít greenwashingu.

Kdy se nového označení dočkáme?

Nové označování kvality potravin či jejich původu a stupně zpracování mělo vzejít v platnost v druhém čtvrtletí letošního roku. Dohody měly původně členské státy dosáhnout do začátku roku 2022, nadále se mělo začít pracovat na zavedení zvoleného systému do jednotlivých zemí. Realita je ovšem odlišná.

Krize v čele s válkou na Ukrajině nutí státy Evropské unie zabývat se důležitějšími problémy a budoucností zemědělství jako takového. Českým zemědělcům podle prezidentky Potravinářské komory Dany Večeřové chybí finance a je možné, že nastupující krize bude znamenat konec mnoha potravinářských firem v Česku. Fakt, že půjde veškeré jídlo možné dovézt z jiných států, je podle ní pouhou iluzí. 

Označování potravin bude podle současného programu EU probírat až ve třetím čtvrtletí letošního roku. Podle Jana Pivoňky je ale dost možné, že se v souvislosti s problémy, s nimiž se Evropa potýká, jednání ještě odloží. Značení kvality potravin se tedy členské země dočkají spíše ke konci roku 2022, spíše ale až v roce nadcházejícím.

Čím se tedy řídit?

Zorientovat se v kvalitě a zdravotní přínosech či rizicích jednotlivých potravin může být někdy opravdu oříšek. Povinné označování může přinést určité zjednodušení, jak jsme ale psali výše, velká část systémů má také svá úskalí. Pokud potřebuješ průvodce, který ti výběr potravin usnadní, doporučujeme vyhledat pomoc ověřeného nutričního terapeuta nebo výživového poradce.

Doporučeno

Nutriční terapeutka: Tuňák v konzervě nemá skoro žádné těžké kovy, vepřové sádlo je lepší než kokosový olej (Rozhovor) 24. ledna 2022 v 9:30

Začít můžeš také tím, že si přečteš některé z článků, kde se zdravému stravování věnujeme. Zkus třeba rozhovor s nutriční poradkyní Juditou Tkáčovou, kde ti vysvětlí, co na složení potravin sledovat, kterým se raději vyhnout a které naopak do jídelníčku více zařadit. Důležitým krokem ke zdraví je totiž pestrá a vyvážená strava, ať už označená, nebo neoznačená.