Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Označování potravin bude povinné v letošním nebo příštím roce. Popisujeme, jaké budou jeho přínosy a na co si dát pozor.
Otočit balení a pečlivě si projít složení potraviny ještě před tím, než ji vůbec hodíme do nákupního košíku. Asi každý, kdo chce jíst alespoň v rámci možností zdravě, by takto měl postupovat, aby svých stravovacích cílů dosáhl. Ale ruku na srdce, kdo z nás si složení potravin s maximální péčí prochází? Na studování drobných písmenek na přebalu často prostě nemáme čas. Chtělo by to něco jednoduššího.
Právě proto chce Evropská unie zavést nový systém označování potravin. V momentě, kdy jej členské státy schválí a odhlasují, bude pro členské země povinný. Stát by se tak mělo v průběhu druhého kvartálu letošního roku, současná situace ale pravděpodobně finální diskusi přesune na třetí, možná čtvrtý kvartál, ne-li začátek roku 2023.
Do té doby představitelé jednotlivých zemí mohou jednat o tom, jak by označování mělo vypadat. Velké šance dostává populární systém Nutri-Score, který potraviny hodnotí od kategorie A (nejzdravější), po E (nejméně zdravé potraviny). Ani ten se ale všem zemím nelíbí. Jednou z nich je i Česká republika.
Nezdravý parmazán, zdravé hranolky
„Základní koncept je podobný u všech systémů značení na přední straně obalu. Jednoduše se vypočítává skóre, které se skládá z živin, které v potravinách chceme a z živin, které v nich nechceme. Na základě jejich poměru pak vzniká hodnocení, které konkrétní potraviny zaškatulkuje do jednotlivých kategorií,“ tvrdí konzultant Potravinářské komory pro udržitelnost výroby a spotřeby Jan Pivoňka.
Jedním z důvodů, proč Česko (ale třeba také Itálie) populární Nutri-score odmítají, je podle Pivoňky fakt, že systém napomáhá zkratkovitému myšlení. Označování potravin na přední straně obalu pomocí barev a písmenek může být zavádějící a nahrávat určitým potravinám. Systémy, jako je právě Nutri-Score, totiž přehlíží některé důležité živiny.
„Jedna z problematických věcí, která na podobných jednoduchých systémech existuje, je, že počítáte jen s určitým základním počtem živin. Už se ale nedíváte na to, kolik je v nich vitamínů, minerálů nebo dalších složek. Počítáte pouze se základními živinami,“ komentuje Pivoňka.
Jednoduché značení má podle něj výhody i nevýhody. Mezi pozitivní přínosy řadí konzultant Potravinářské komory fakt, že se kvalita potravin počítá poměrně snadno. Velkým negativem je, oproti tomu, že zjednodušené počítání nahrává určitým skupinám potravin. K těm patří i třeba pokročile zpracované výrobky, které sice dostávají lepší skóre, zdravé ale nejsou.
„Dalším negativním aspektem je způsob vyjádření a výpočtu, který se vztahuje na 100 gramů. Některé potraviny se ale konzumují jen ve velmi malém množství, jiné zase ve větším. A to je problém. Například Nutri-Score je pro spotřebitele velmi snadno pochopitelné, ale některé důležité segmenty potravinářského trhu může výrazně poškodit. Je to dvousečná zbraň, protože snadné pochopení může vést ke zjednodušenému rozhodování,“ pokračuje Pivoňka.
Zdroj: Refresher
Kvůli tomu podle něj existuje scénář, kdy si lidé budou kupovat primárně „zelené a oranžové“ potraviny, které budou považovat za zdravé. Výrobky označené červeně přitom budou kvůli zkratkovitému přemýšlení přehlížet. Snadno se tedy může stát, že si spotřebitel koupí Coca-colu zero, která nese označení B, ale již si nekoupí parmazán nebo olivový olej, který bude kvůli velkému množství tuků v nezdravé kategorii.
Nutri-Score už nejspíš znáš
I přesto, že povinné zavedení systému se ještě určitou dobu pozdrží, někteří výrobci již nyní přichází s označováním potravin systémem Nutri-Score. Potravinářské společnosti sází na jeho jednoduchost a spotřebiteli se snaží ukázat, které jejich potraviny jsou zdraví prospěšné a které méně. Mezi výrobce, kteří již se systémem pracují, patří třeba Danone nebo Nestlé.
Zdroj: Nestlé/Garden Gourmet
„Také největší světová potravinářská firma, společnost Nestlé, systematicky využívá Nutri-Score pro rychlou orientaci spotřebitelů. V současnosti tak je již Nutri-Score označeno všech 15 výrobků značky hotových jídel Garden Gourmet, dále některé výrobky značky Thomy, značky Buitoni, spotřebitelé Nutri-Score naleznou i na 3 nových prémiových BIO polévkách Maggi a postupně budou přibývat další výrobky, včetně čokolád a dalších cukrovinek,“ uvádí na svých stránkách české odvětví Nutri-Score.
Jaké existují alternativy?
Mezi hlavní kritiky francouzského systému Nutri-score se řadí hlavně Itálie. Zemi se nelíbí, že systém znevýhodňuje některé klasické italské lahůdky a suroviny. Proto přišli Italové s vlastním návrhem označování kvality potravin na předním obalu.
„Systém navržený Itálií je založen na symbolu ‚baterie‘ nazvaném NutrInform Battery, který bude spotřebitele informovat o výživovém přínosu potraviny ve vztahu k jeho denním potřebám a správnému způsobu stravování, přičemž bude zdůrazňovat procento kalorií, tuku, cukru a soli v jedné porci ve srovnání s množstvím doporučeným Evropskou unií,“ uvádí italské Ministerstvo hospodářského rozvoje. Podle Itálie bere tento systém v potaz i třeba středomořský způsob stravování, který je, jak tvrdí ministerstvo, založený na konzumaci všech potravin ve vyváženém množství.
Zdroj: Unsplash/Jessica Lewis/volně k užití
Tento systém by mohl podle italské strany představovat kombinaci správného označování potravin, ve kterém se spotřebitel snadno zorientuje, na druhou stranu by ale mohl setřít rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi. Některé kategorie potravin totiž konzumujeme denně a jiné jen příležitostně. I na to by měl nový systém podle Jana Pivoňky nahlížet.
Problematické u systému „baterie“ může být, že svým spotřebitelům nenabízí žádný jednoduchý index. Baterie jenom ukáže, jak výživné jednotlivé potraviny jsou, což se odlišuje například od právě od Nutri-Score. Spotřebitelé dostanou podobně nicneříkající informaci, jako když se teď podívají na výživové hodnoty na zadních stranách obalu. Právě proti tomuto abstraktnímu systému označování pomocí barev nebo písmen bojuje. S vyšší komplexností systému tedy rostou také požadavky na spotřebitele.
„Některé systémy pracují s kategoriemi a navrhují způsoby hodnocení uvnitř těchto kategorií. To by pomohlo rozhodování mezi dvěma totožnými výrobky. Pokud vím, že třeba parmazánu jím málo, vyberu si lépe hodnocený, ale toto hodnocení už nemohu přenášet mezi kategoriemi. Takové systémy už jsou složitější, ale existují. Třeba severské země mají systémy založené na kategorii potravin i konzumace,“ přibližuje Pivoňka.
Jako příklad uvedl Pivoňka již léta zavedený systém Keyhole. Ten ve Švédsku začali používat již v roce 1989. Symbolem klíčové dírky se označují potraviny, které jsou bohaté na vlákninu a zároveň mají nízký obsah tuku. Hodnocení probíhá jen v určitých kategoriích potravin a jen v „pozitivním duchu“. Potraviny, které na sobě symbol mají, bývají v kategorii zdravější než ty, jimž označení chybí.
Zdroj: Unsplash/Ella Olsson/volně k užití
Vedle symbolu klíčové dírky existuje také označování prospěšných potravin obrázkem srdce. Takové označení používají ve Finsku a zavedla je organizace Finnish Heart Association ve spolupráci s Finnish Diabetes Association. Systém posuzuje několik faktorů, mezi které se řadí kvalita a množství tuku, u vybraných výrobků cholesterol, sodík a vláknina. Systém v současnosti využívá řada firem, které asociace pravdelně namátkově kontroluje.
Další povinná značení
Označování kvality potravin nemá přinést jenom kvalitativní značení. Zabývá se také zeměmi původu a dodavatelskými systémy. V současnosti se konzultuje možnost, že by výrobci měli označovat země původu u všech složek, ze kterých se finální produkt skládá.
„Připravuje se povinné označování složek, ze kterých jsou potroviny vyrobeny. V tuto chvíli je toto označování povinné u nezpracovaných potravin – například u mas,“ uvedl Jan Pivoňka. „Domníváme se, že stávající systém je dostačující a povinné značení původu složek by přineslo výrobcům zbytečné náklady. Bylo by totiž komplikované udržet složky od sebe během výrobního procesu tak, aby bylo možné provést značení správně,“ přiblížil na tiskové konferenci.
Daleko lepším systémem je podle Potravinářské komory takový, který ukáže spotřebiteli, kdo potravinu vyrobil. Podle Pivoňky je tato informace důležitější než samotné země, ze kterých jednotlivé složky potravin pochází. Dalšími prioritami komory budou například kritéria pro udržitelné zemědělství, které by mělo předejít greenwashingu.
Kdy se nového označení dočkáme?
Nové označování kvality potravin či jejich původu a stupně zpracování mělo vzejít v platnost v druhém čtvrtletí letošního roku. Dohody měly původně členské státy dosáhnout do začátku roku 2022, nadále se mělo začít pracovat na zavedení zvoleného systému do jednotlivých zemí. Realita je ovšem odlišná.
Krize v čele s válkou na Ukrajině nutí státy Evropské unie zabývat se důležitějšími problémy a budoucností zemědělství jako takového. Českým zemědělcům podle prezidentky Potravinářské komory Dany Večeřové chybí finance a je možné, že nastupující krize bude znamenat konec mnoha potravinářských firem v Česku. Fakt, že půjde veškeré jídlo možné dovézt z jiných států, je podle ní pouhou iluzí.
Označování potravin bude podle současného programu EU probírat až ve třetím čtvrtletí letošního roku. Podle Jana Pivoňky je ale dost možné, že se v souvislosti s problémy, s nimiž se Evropa potýká, jednání ještě odloží. Značení kvality potravin se tedy členské země dočkají spíše ke konci roku 2022, spíše ale až v roce nadcházejícím.
Čím se tedy řídit?
Zorientovat se v kvalitě a zdravotní přínosech či rizicích jednotlivých potravin může být někdy opravdu oříšek. Povinné označování může přinést určité zjednodušení, jak jsme ale psali výše, velká část systémů má také svá úskalí. Pokud potřebuješ průvodce, který ti výběr potravin usnadní, doporučujeme vyhledat pomoc ověřeného nutričního terapeuta nebo výživového poradce.
Začít můžeš také tím, že si přečteš některé z článků, kde se zdravému stravování věnujeme. Zkus třeba rozhovor s nutriční poradkyní Juditou Tkáčovou, kde ti vysvětlí, co na složení potravin sledovat, kterým se raději vyhnout a které naopak do jídelníčku více zařadit. Důležitým krokem ke zdraví je totiž pestrá a vyvážená strava, ať už označená, nebo neoznačená.
