V budoucnu by mohly nastat tisíce mezidruhových virových přenosů.
Vědci varovali před klimatickou krizí, která by mohla zapříčinit větší interakce mezi druhy, které pravděpodobně šíří viry. To by mohlo v průběhu následujících padesáti letech přinést nejméně patnáct tisíc případů přeskakování virů mezi druhy a podnítit nemoci ohrožující i člověka.
Další možné pandemie
Deník The Guardian upozornil na nedávno publikovaný článek v časopisu Nature, ve kterém se vědci problematikou zabývají. „Jak se mění svět, mění se i nemoci. Naše práce poskytuje nezpochybnitelné důkazy o tom, že příští desetiletí budou nejen teplejší, ale i nemocnější,“ uvedl jeden ze spoluautorů článku Gregory Albery z Georgetownské univerzity.
Podle výsledků studie bude stále větší ohřívání planety moci za to, že se bude stále více živočišných druhů stěhovat do nových oblastí, aby zde nalezly vhodnější podmínky. S sebou ale přinesou i své parazity a patogeny, které se rozšíří mezi další druhy. To podle vědců zvýší riziko takzvaného zoonotického přelévání, kdy se viry přenáší ze zvířete na člověka. To by mohlo vyvolat další pandemii velikosti té covidové.
„Prokázali jsme nový a potenciálně zničující mechanismus pro vznik onemocnění, který by mohl v budoucnu ohrozit zdraví zvířat a pravděpodobně bude mít důsledky i pro nás,“ uvedl Albery.
Patnáct tisíc mezidruhových přenosů
Podle vědců cirkuluje v populacích divokých zvířat nejméně deset tisíc typů virů, které jsou schopné infikovat člověka. Studie předpovídá přesuny v důsledku klimatické krize a využívání zemědělské půdy až u více než tří tisíců druhů savců. Do roku 2070 dojde podle studie minimálně k patnácti tisícům mezidruhových přenosů virů. Většinu šíření budou představovat netopýři díky své schopnosti cestovat na velké vzdálenosti. Právě netopýr z laboratoře v čínském Wu-chanu mohl být prvním hostitelem koronaviru.
Podle dalších odborníků zdůraznila studie nutnost zlepšit procesy prevence před budoucími pandemiemi a také postupně ukončit používání fosilních paliv, která klimatickou krizi způsobují. „Vakcíny a léky jsou sice nezbytné, ale musíme investovat i do prevence, například do ochrany přirozeného prostředí a zlepšené biologické bezpečnosti hospodářských zvířat,“ myslí si Aaron Bernstein, dočasný ředitel centra pro klima, zdraví a globální životní prostředí na Harvardské univerzitě.
