Česko hledá ubytovací kapacity pro romské uprchlíky z Ukrajiny.
Česko v posledních týdnech řeší, kde ubytovat romské uprchlíky, kteří kvůli válce přicházejí z Ukrajiny. Podle dokumentu, který má k dispozici redakce CNN Prima News, bylo vytipováno přes dvacet státních nemovitostí v Jihomoravském a Středočeském kraji a na Vysočině. Některá z měst, kde se objekty nacházejí, ale se záměrem ministerstva vnitra nesouhlasí a šéfovi resortu Vítu Rakušanovi (STAN) poslala otevřený dopis. K Benešovu se ve středu přidal i Vyškov.
Benešov: Tento krok by jen prohloubil segregaci
„Zcela otevřeně říkám, čekal jsem, že z 21 objektů se povede vytipovat více," řekl Vít Rakušan s tím, že shoda s hejtmany není úplně ideální. „Musíme si uvědomit, že po téměř dvou měsících imigrační krize, kdy se bojovalo o každé místo pro ubytování, prostě těch volných kapacit příliš není,“ uvedl v minulých dnech Vít Rakušan.
Na záměr ministerstva téměř okamžitě reagoval středočeský Benešov, který by měl ubytovat romské uprchlíky v komplexu bývalých kasáren. Město uvedlo, že už nyní poskytuje pomoc stovkám ukrajinských uprchlíků, což tvoří přibližně 4,5 % k počtu obyvatel 16tisícového města. Další, podle vedení města skokové, navýšení počtu ukrajinských uprchlíků, není prý Benešov schopen zvládnout.
„Ve městě pro ně není práce (nezaměstnanost je pod 2 %), školy jsou na hranici svých kapacit, ani vyčleněná ubytovna MV ČR není podle našich informací v takovém stavu, aby jim poskytla slušné zázemí,“ uvedl v dopise starosta města Jaroslav Hlavnička. Podle něj by umístění uprchlíků v Benešově dlouhodobě neprospělo ani nové skupině, ani Ukrajincům, kteří už v Benešově jsou, ani místním občanům.
„Obáváme se, že takový krok by jen prohloubil jejich segregaci, zhoršil by situaci a poškodil by dobře nastavený proces, kdy se naše město aktivně stará o Ukrajince, kteří k nám v posledních měsících přichází, nicméně jde o pozvolný a koordinovatelný proces, ne o takovýto nárazový nárůst,“ doplnil Hlavnička.
Vyškov: Ukrajinští Romové představují riziko
O týden později se přidal i jihomoravský Vyškov, se kterým prý žádná zodpovědná osoba záležitost dopředu neprojednala. Kvůli obavám obyvatel Vyškova svolalo město i krizový štáb. „Z něho vzešlo jednoznačné usnesení o nevhodnosti této lokality včetně bezpečnostních, zdravotních a dalších rizik pro naše občany,“ píše v dopise vedení města. Odvolává se na dosavadní zkušenosti s komunitou ukrajinských Romů i z míst, kde se romští uprchlíci z Ukrajiny nacházejí a své obavy označuje za podložené.
„Především nedůvěra ukrajinských Romů vůči autoritám „gádžů“, se kterými nekomunikují, vysoká nemocnost vyplývající ze zanedbané zdravotní péče a špatných hygienických návyků, jejich většinová negramotnost, výrazná mobilita a snaha sestěhovávat se,“ uvádí starosta Karel Jurka a dodává, že V silách samosprávy není možné eliminovat všechna rizika, stejně jako nelze zabezpečit adaptaci této komunity do prostředí.
Vedení Vyškova dále připomíná pondělní kauzu z Brna, kdy ukrajinští uprchlíci tábořili na brněnském nádraží. Podle kraje nabízené ubytování odmítli. Samotní Romové ale podle serveru Romea.cz tvrdili, že jim žádné ubytování nabídnuto nebylo.
Svou zkušenost připojil i aktivista a někdejší brněnský zastupitel Matěj Hollan: „Do Brna přijeli Ukrajinci. Brno a JMK se chlubí, že se o ně postará. Zapomnělo však dodat, že tím myslí BÍLÉ Ukrajince. Romové mají smůlu,“ napsal Hollan k příspěvku, v němž sdílel zprávu od neznámého člověka. Podle toho vyprovodila policie ukrajinské uprchlice před budovu brněnského nádraží a „bedlivě hlídala, aby nešly žádná z nich s dětmi do " tepla" dovnitř.“
