V evropském měřítku si Česko v rámci zapojení mladších skupin obyvatelstva do politického dění moc dobře nevede. Je ale na nás, abychom to změnili. O budoucnosti by totiž měly rozhodovat všechny generace.
Možná si myslíš, že fráze „Mladí u nás k volbám nechodí“ je pouhým klišé. Bohužel však nejde jen o otřepaný stereotyp, ale o realitu. Podobná situace je i v dalších demokratických zemích. Podle srovnání dat OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) za roky 2016 až 2021 byl však celkový propad volební účasti mladé generace u nás vůbec jedním z nejvyšších ze sledovaných zemí.
Mladé voličstvo se k volbám daří dostat jen v případě, že mají potřebu mobilizace. Pokud mají pocit, „že o nic nejde“, za plenty se jim nechce. O „něco“ jde přitom pokaždé, akorát si to možná neuvědomujeme. V roce 2021 se parlamentních voleb zúčastnilo 63 procent mladší generace oproti celkové účasti 65,4 procenta voličstva ze všech věkových skupin. To se nezdá jako takový rozdíl, avšak v roce 2017 propad mezi voličstvem obecně a mladším voličstvem činil více než osm procent.
Zdá se tedy, že jsme na dobré cestě? To bohužel není úplně jisté. Zdá se totiž, že nárůst souvisel právě s pocitem potřeby mobilizace než s nějakým stabilně rostoucím trendem zvýšeného zájmu o politiku. Jak rychle tedy počet mladého voličstva u uren narostl, tak stejně rychle může v letošních volbách opět klesnout. Podobná situace totiž už nastala například v Německu. Tam k volbám do Bundestagu v roce 2021 dorazilo celkem 76,4 procenta Němců a Němek s volebním právem, u mladšího voličstva účast dosáhla přitom jen 52,1 procenta. A v letošních volbách tato hodnota dokonce ještě více klesla na 50,6 procenta.
Tvůj hlas, tvoje volba
Jenže co s tím? Pouhé vyprávění si o tom, že mladí k volbám nechodí, je za plenty totiž nedostane. I proto vznikla nová iniciativa organizací Bold News, Based, Zavolíme! a United Islands s názvem Tvůj hlas, tvoje volba, která by měla voličstvo namotivovat. Ve spolupráci s agenturou Ipsos pak získaly data, která pomohou lépe porozumět důvodům, proč se mladším generacím k volbám moc nechce.
Průzkum proběhl na reprezentativním vzorku populace ve věku 18 až 30 let. Jedná se tedy především o generaci Z a mileniály. Online panelu se zúčastnilo 520 osob. Výsledky možná nejsou na první pohled až tak překvapivé, v některých ohledech jsou však přinejmenším znepokojující.
Dostupnost bydlení jako jedno z hlavních témat
Mezi témata, která zmíněné generace nejvíce trápí, respondenti zařadili především nedostupnost bydlení a vysoké náklady na život (do této kategorie spadají především ceny energií, potravin a služeb). Zajímají se ale i o dostatek pracovních příležitostí a férové mzdy, kvalitu a dostupnost zdravotní péče, ochranu životního prostředí, zahraniční politiku, boj s dezinformacemi či prevenci psychických potíží.
Naopak na pozadí uvedli podporu komunit a občanské společnosti, rozvoj venkova, energetiku či podporu podnikání. I tyto kategorie však nějakou podporu získaly, žádná z uvedených se nedostala pod čtyři procenta. Zapomínat by na ně tak politici a političky také neměli.
Info z Instagramu
Agentura se v rámci průzkumu ptala i na to, co podle mladých politici a političky neřeší, ačkoliv by měli. Zde v některých případech odpovědi replikovaly výše zmíněné, jako dostupnost bydlení, boj s dezinformacemi či dostatečné pracovní příležitosti, našlo se ale i pár výjimek. Přes 30 procent totiž uvedlo, že problémem, který by si zasloužil více pozornosti, je boj s korupcí a důvěry v politiku. Zaměřit by se také podle mladých měli na kvalitu a podporu modernizace školství.
A jak je to se samotným zájmem o politiku? V tomto ohledu na tom zas až tak špatně nejsme. Dokonce 7 z 10 dotázaných uvedlo, že sleduje politické dění pravidelně. Ať už několikrát denně, či téměř denně. Zřídka, či v případě, že jde o nějaké kauzy, se pak o politické dění zajímá asi 10 procent mladých. Žádný z dotázaných však neuvedl, že by se o politiku nezajímal vůbec. Možná tedy máme přeci jen nějakou naději.
Tradiční média možná mezi mladými lehce ztrácí popularitu, přesto je jako zdroj informací o politice využívá okolo 40 procent. Vůbec nejvíce však mladší generace k orientaci v politickém dění sahají po sociálních sítích. Ty v průzkumu jako původce informací označilo hned 64 procent dotázaných.
Jako oblíbené zdroje se pak ukázaly i podcasty či oficiální weby jednotlivých stran a politiků. Celkem 36 procent se poté v politice orientuje díky rodičům a příbuzným. To by však mohlo představovat problém, pokud chceme do politiky dostat čerstvé hlasy; nemělo by jít o hlasy starších generací, které do urny hodí jejich potomci.
Ze zmíněných sociálních sítí pak nepřekvapivě vede Instagram a (možná) trochu překvapivě Facebook. Naopak X či TikTok v průzkumu lehce propadly. Pro informace na ně chodí necelých 20 procent mladých.
Vzhledem k rostoucí popularitě sítí a jejich teď už i potvrzenému vlivu na politiku naší země by možná stálo za to zamyslet se nad větší regulací jednotlivých platforem. Pokud totiž voličstvo bude čerpat informace od svých oblíbených influencerů a influencerek, u kterých se následně odhalí, že pracují pro jednotlivé politické strany, pak se možná ženeme do velkého průšvihu.
Tím samozřejmě nechceme znehodnotit sílu sítí, naopak některým profilům se politiku mladým daří komunikovat efektivně a transparentně, jen si prosím zkus zkontrolovat, kdo ti informace předává a zda není napojen*a na některou stranu. V tom případě ti totiž objektivní informace asi nedokáže úplně zprostředkovat.
Co s tím?
Mladí se tedy o politiku z většiny zajímají a mají i témata, která je trápí. Kde je tedy problém? Proč se k volbám nechtějí dostavit? Jedním z důvodů může být i nesrozumitelná komunikace politiků a političek. Podle průzkumu totiž k mladým lidem nezvládají mluvit skoro dvě třetiny těch současných. Za naprosto srozumitelnou pak komunikaci označilo jen lehce nad čtyři procenta respondentů.
Komunikaci z politických stran směrem k mladému voličstvu zaregistrovala necelá polovina. Zhruba stejné procento pak uvedlo, že si komunikace všimlo a zhruba 16 procent mladých si není jisté či na otázku nechtělo odpovědět. Pokud ale kandidující strany či politici a političky mladé neosloví, nemohou se bohužel divit tomu, že je ve volbách pak nepodpoří.
Voličstvo z generace Z a mileniálů má také problém s nedostatkem mladých kandidátů. Více než polovina z dotázaných uvedla, že nezná žádné politiky mladší 30 let. Celkem dvě třetiny z nich by přitom mladé tváře v politice uvítaly a naprostá většina je přesvědčená o tom, že mladí politici by lépe hájili zájmy zmíněných generací. Mladí lidé přitom na kandidátkách figurují, jen zřídkakdy však na vyšších místech, proto před volbami doporučujeme si nabídku stran pečlivě prohlédnout, věříme, že si svého kandidáta někde najdeš.
A pokud si pořád nebudeš jistý*á tím, jestli strana, kterou jsi vybral*a, je ta pravá, můžeš si 9. září pustit stream volební debaty organizace Zavolíme! a ověřit si, zda chceš své favority opravdu podpořit. Jde o koncept debat od studentů pro studenty, můžeš se tedy spolehnout na to, že se bude soustředit na témata mladé generace.
Jak můžeš vidět, s účastí mladého voličstva na tom nejsme moc dobře. Každý hlas se tedy počítá. Tak si prostuduj programy stran, udělej si volební kalkulačku nebo tinder, zkoukni debaty a hlavně na podzim doraz k volbám! Termín už prezident Petr Pavel stanovil na 3. a 4. října. A pokud budeš tou dobou v zahraničí, tak se ničeho nemusíš bát. Volit můžeš s průkazem na ambasádách a letos poprvé také korespondenčně.
