Tchaj-wan pohyb letadel monitoroval svým systémem protivzdušné obrany, čínský resort obrany se k této události zatím nevyjádřil.
V pátek 6. května oznámilo tchajwanské ministerstvo obrany vstup 18 čínských stíhaček a bombardérů do vzdušné obranné zóny Tchaj-wanu. Tchaj-pej na to reagoval nasazením vlastních stíhaček, které čínským letadlům vyslaly varování, uvádí TASR na základě zprávy agentury Reuters.
Dohromady do vzdušné obranné zóny vlétlo 18 čínských letadel, z toho bylo 12 stíhaček, dva bombardéry a čtyři protiponorková letadla. Bombardéry s letadly směřovaly jižně přes průliv Pa-š mezi Tchaj-wanem a Filipínami a stíhačky přelétly severovýchodně od Prataských ostrovů, které kontroluje Tchaj-pej.
Ministerstvo obrany prohlásilo, že Tchaj-wan monitoroval pohyb čínských letadel svým systémem protivzdušné obrany. Čínský resort obrany se zatím k události nevyjádřil. Nestalo se to však poprvé, Peking už v minulosti považoval podobné přelety u Tchaj-wanu za obranu suverenity země a boj proti tajným dohodám se zahraničními silami. Narážel tak na podporu Washingtonu pro Tchaj-pej.
Čínská letadla vlétla do identifikační zóny protivzdušné obrany Tchaj-wanu, což je širší oblast, kterou Tchaj-wan monitoruje. Důvodem je včasná reakce na případné hrozby, píše Reuters. Přelety v blízkosti území Tchaj-wanu však nejsou žádnou novinkou, v lednu vyslal Peking do Tchaj-wanu až 39 letadel, tvrdí Tchaj-pej. Za tento týden zároveň proplulo severovýchodně od Tchaj-wanu osm čínských námořních plavidel včetně letadlové lodi. Informovalo o tom Japonsko, plavidla se nacházela nedaleko jeho ostrova Okinawa.
Tchaj-wan sice dosud nezaznamenal žádnou hrozbu invaze z Číny, ale od začátku rusko-ukrajinského konfliktu zvýšil úroveň ostražitosti. Čína nevyloučila použití síly k získání kontroly nad Tchaj-wanem.