Měsíční půdu regolit získala NASA už během misí Apollo 11, 12 a 17 na přelomu 60. a 70. let.
Huseníček rolní z čeledi brukvovitých se stal první rostlinou vypěstovanou v měsíční půdě. Floridští vědci na jeho zasazení použili půdu nasbíranou během misí Apollo 11, 12 a 17. Podle CNN se dosud o pěstování rostlin v půdě nepocházející ze Země nikdo nepokoušel.
Přelomový úspěch může znamenat zlom v rámci programu Artemis, protože pěstování zelených rostlin nemusí být jen zdrojem obživy, ale také kyslíku. Vypěstování huseníčku rolního by mohlo do budoucna předznamenat pěstování zelí, brokolice, ředkvičky či květáku.
A @CommsBio paper reports the results of experiments examining the viability of growing plants on the Moon, which show that thale cress plants grow more slowly and show more signs of stress when grown in lunar soil samples than in volcanic ash from Earth. https://t.co/UbftcllXx6 pic.twitter.com/8RkXtGQarX
— Nature Portfolio (@NaturePortfolio) May 12, 2022
Spoluautorka studie Anna-Lisa Paul z Floridské univerzity ujišťuje, že rostliny zakořeněné v měsíční půdě neobsahovaly žádné patogeny nebo jiné škodlivé látky. Spoluautor studie profesor Rob Ferl ze zemědělského institutu tvrdí, že Měsíc by mohlo lidstvo v budoucnu využívat jako odpalovací základnu při vesmírných misích.
Výsledky experimentu jsou plodem 15letého úsilí o získání 4 gramů vzorků měsíční půdy z misí Apollo 11, 12 a 17, které vědcům NASA poskytla teprve před rokem a půl. Vzhledem k omezenosti zdroje museli vědci použít květináče ve velikosti náprstku, používané při výzkumu buněk. K půdě z Měsíce přidali kromě semínek rostliny také vodu a živiny.
Huseníček rolní je první rostlina, u které lidstvo zmapovalo genetický kód a už se stihla podívat i do vesmíru na palubě vesmírné stanice ISS. Vědce úspěšný růst semen mile překvapil, i když rostliny vykazovaly vyšší míru stresu. V porovnání s těmi ze zemské půdy byly menší, rostly pomaleji a lišily se také barevným odstínem.
Vědci plánují ve výzkumech pokračovat. Cenná data získají již brzy při genetickém rozboru vypěstovaných vzorků. Jejich cílem je optimalizovat růst rostlin odstraněním stresových faktorů.
