Klíště nevytáčej ani nenatírej, komáry přitahují i ​​barvy. Experti radí, jak zatočit s nepříjemným hmyzem

Lehké jeden až dvoucentimetrové zarudnutí pokožky a svědění není závažné a mělo by zmizet do několika dní. „Pokud se ovšem výrazné a bolestivé zarudnutí objeví do 48 až 72 hodin, došlo k tzv. sekundární infekci ranky, tedy že se tam prostřednictvím klíštěte zanesly různé choroboplodné zárodky. Tehdy jsou často namístě i celková antibiotika, v tomto případě je třeba navštívit lékaře,“ doplňuje lékařka.

Pokud chceš mít při vytahování klíštěte větší jistotu, v lékárně pořídíš speciální karty k jeho odstranění. Mají zářezy, pomocí kterých klíště pevně podebereš a vytáhneš. Mohou pomoci snížit riziko, že klíště omylem rozmačkáš a vytlačíš obsah jeho střev do rány. 

Nedoporučuje se kapat na něj olej, protože se začne dusit a natrávenou krev vyvrátí zpět do rány. Pokud se nepodaří odstranit klíště celé, je lepší vyhledat zdravotnickou pomoc.

Katarína Varechová podotýká, že jsou situace, kdy je dobré vyhledat lékařskou pomoc okamžitě. „Například při vyjmutí klíštěte v okolí oka nebo na jiném choulostivém místě. Případně pokud pacient žije sám a klíště je na těžko dostupném místě. Jinak se ale není třeba bát a přisáté klíště lze po dezinfekci vyndat klidně doma.“

Riziko vážných onemocnění

V souvislosti s klíšťaty se často zmiňuje i riziko lymské boreliózy (bakteriální onemocnění) nebo klíšťové encefalitidy (virové onemocnění). Nepřenáší je každé klíště, jen to infikované. Toto onemocnění způsobuje únavu, bolesti hlavy, horečku, ale v některých případech i mnohem závažnější příznaky.

Pokud už jsi měl klíště, měl bys následující dva až tři týdny sledovat místo, kde bylo přisáté. Pokud se s odstupem času na tomto místě vyskytne větší kruhovité zarudnutí, které nesvědí ani nebolí, případně má tendenci se rozšiřovat, návštěvu všeobecného lékaře určitě neodkládej.

„Zejména u dětí se také může v tomto stadiu vyskytnout, nejčastěji na ušním boltci, sytě červený nebo modročervený uzlík, který nebolí ani nesvědí, tzv. boreliový lymfocytom. Je také projevem první fáze boreliózy a je nutná antibiotická léčba,“ upozorňuje lékařka.

Sledovat je třeba i celkový zdravotní stav a lékaře navštívit i v případě běžných chřipkových příznaků, jako je horečka či bolesti hlavy, kloubů a svalů.

„Vyšetřovat protilátky proti lymské borelióze nemá smysl v období do čtyř až šesti týdnů po přisátí, ani pokud se vyskytne zarudnutí, které svědčí o prvním stadiu lymské boreliózy – tehdy je třeba podat antibiotika ve správné dávce a dostatečně dlouhé době,“ dodává.

Proti lymské borelióze aktuální vakcína dostupná není, proti klíšťové encefalitidě se doporučuje očkovat nejlépe v podzimních měsících, aby se vytvořily dostatečné protilátky do následující „klíšťové sezóny“.

Jak na krvelačné komáry

Každoroční kalamita komárů bažících po krvi může z letních měsíců udělat doslova utrpení. Je třeba myslet na to, že komáři jsou nejaktivnější za svítání a ve večerních hodinách (hodinu před a hodinu po východu a západu slunce) – odborníci proto doporučují v této době omezit procházky, a to zejména v blízkosti vodních toků. V lesích a při zamračené obloze napadají lidi a zvířata v průběhu celého dne. 

Nezapomeň také na dlouhé kalhoty a rukávy a kvalitní repelent. Uvnitř jsou nejideálnější ochranou síťky na oknech, ale efektivní jsou podle ÚVZ i odpuzovače a lapače komárů.

Tomáš Derka, vedoucí Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Komenského, pro Refresher v minulosti řekl, že komáry přitahuje zejména stojící voda, která je ideálním prostředím pro jejich líhnutí, ale i odpadky nebo rozsvícené světlo. 

Viktorie Čabanová z virologického ústavu doplnila, že často zapomínáme na vodu v barelech, sudech nebo i květináčích, která je výborným místem pro líhnutí komárů. Lidé si proto tyto tvory někdy doslova chovají ve svých zahradách.

Pokud jsi ochranu podcenil, případně jsi strávil den u jezera v době největší „komáří kalamity“ a teď máš po celém těle spoustu štípanců, můžeš kromě volně dostupných chladivých gelů na zmírnění svědění vyzkoušet i lidové recepty.

Dušana Žinčáková, primářka oddělení vnitřního lékařství Nemocnice Svět zdraví Humenné a imunoalergoložka, nám poradila, že na štípance a bodnutí fungují roztoky z octa, citronu či mořské soli. Chladivý účinek mají rozdrcené listy aloe vera, bazalky nebo jitrocele, heřmánek pomůže zmírnit bolest a otok. Pozor je ale třeba dát na možné alergeny dané potraviny či rostliny.

Máme se bát bodavého hmyzu?

Bodavý hmyz, jako jsou například včela, vosa, sršeň nebo čmelák, zanechávají v místě bodnutí jed, který může pro některé lidi znamenat vážné ohrožení života. Pokud jsi zdravý a nemáš alergii, s největší pravděpodobností přinejhorším odejdeš „jen“ s mírným otokem a bolestivým zarudnutím. 

Vážnější situace nastává, když tě hmyz bodne do krku, úst, jazyka či jícnu. V tomto případě hrozí dokonce riziko zablokování horních cest dýchacích.

Dušana Žinčáková obecně doporučuje vyhýbat se květinovým záhonům a včelařským oblastem a nepoužívat kosmetické přípravky, které mohou přitahovat hmyz.

Hmyz snadno rozdráždíš i prudkými, rychlými pohyby a sladkými jídly. Primářka také připomíná, abys nepil přímo z láhve či plechovky – vosa se může dostat dovnitř a bodnout tě do jedné z nejkritičtějších oblastí lidského těla. 

Primářka Žinčáková říká, že alergie na hmyzí jed může vzniknout také u lidí, kteří nejsou alergici. „K příznakům patří zarudnutí v místě vpichu, místo vpichu může být tvrdší, oteklé, teplejší, někdy je přítomen puchýřek. Jedná se o nealergickou reakci, příznaky by měly ustupovat do 24 hodin.“

Co dělat, když už máš žihadlo v sobě?

Primářka a imunoalergoložka říká, že žihadlo je třeba odstranit pinzetou, ale důležité je postupovat opatrně – obsahuje totiž malý váček s jedem, a proto je důležité, aby se nedostal pod kůži. Místo vpichu je třeba vždy omýt vodou a mýdlem a potřít slanou vodou nebo dezinfekčním roztokem. Tím snížíš riziko infekce. 

Pro zmírnění otoku bys měl držet zasažené místo ve vyvýšené poloze a přikládat na něj ledové nebo alkoholové obklady. Místo je také vhodné potřít protialergickým krémem, při větší reakci kortikoidním krémem. Ve vážnějších případech je třeba podat celková antihistaminika.

K celkovým příznakům patří únava, kopřivka se svěděním po celém těle, otok obličeje, nevolnost (pocit na zvracení), bolesti břicha, průjem, závratě, ztížené dýchání a polykání. „Pokud se k těmto příznakům přidají modré rty a konečky prstů rukou, pokles krevního tlaku, kolaps nebo porucha vědomí, jedná se o život ohrožující alergickou reakci,“ upozorňuje imunoalergoložka.

Klinické příznaky anafylaktického šoku se objeví velmi rychle – od tří do 30 minut. „Tehdy je třeba ihned přivolat lékařskou pomoc na čísle 112 nebo 155, neboť se skutečně jedná o velmi rychlou reakci a odklad telefonátu může člověka připravit o život,“ dodává Žinčáková.