Rap/elektronická hudba, která vzniká v pokojíčku, bere svět útokem. Předkrmem byli například 100 gecs a kdo ví, hlavním chodem může být například český producent Drax, host FRESH BEATS.
S horkým počasím, dlouhými dny a volnějším časovým harmonogramem často přichází doba, kdy člověk chce víc relaxovat, bavit se, nepřemýšlet nad těžkostmi a složitostmi každodenního života. Rap, vzhledem ke svému charakteru, je „zatížen“ spoustou takových témat, existují ale subžánry, které svou přirozeností přináší do života víc hravosti než problémů.
Minulý rok jsme tě seznámili s hyperpopem, v poslední době hodně se prosazujícím směrem moderní hudby i v Česku, na nějž výše shrnutý popis sedí. I když se prakticky stále jedná o underground, i nejznámější tuzemští rapoví umělci si čas od času uletí na „bubble gum“ instrumentálech poskládaných ze synťáků, herních efektů nebo anime samplů, vloží do nich light-hearted texty a přednesou je posluchačům.
Charaktery letního období a hyperpopu nám do sebe zapadají jako máloco. Proto jsme se rozhodli udělat z července měsíc hyperpopové muziky a oslovili zajímavé umělce do našich nováčkovských seriálů. V rámci FRESH BEATS představíme člověka, jehož věhlas, jak už to bývá, překročil v jeho žánrové bublině hranice Česka až do Ameriky, ale zde o tom ví jen hrstka. A navíc je to nadaný kytarista. Seznamte se s Draxem.
Úvodem je třeba dodat, že kdybychom jej zaškatulkovali do hyperpopové bubliny, nebyl by úplně spokojený. Devatenáctiletý Jonáš ze Slezska sám sebe považuje za beatmakera a skladatele, který rád tvoří hned v několika žánrech. Než se ale dostal k instrumentálům, jeho hudební pouť začala v útlém věku u klasických kytarovek. Největší vliv měl na něj hudební vkus jeho otce, jenž poslouchal Linkin Park nebo Limp Bizkit.
„Už jako malý jsem si pouštěl videoklipy a hudba mě vždycky hrozně fascinovala. Musím říct, že můj vkus hodně ovlivňovalo moje okolí,“ vzpomíná na dobu, kdy poměrně hojně poslouchal i dubstep. Cesta k aktivnímu hraní začala zhruba v 10 letech, kdy jeho bratr začal hrát na kytaru.
K tomu jsme nedávno začali vydávat i týdenní updaty k tomu, co nového se děje u českých rapových person na come-upu. Takže pokud ještě nesleduješ FRESH RELEASE, klikni sem.
„Rodiče mě tehdy přihlásili na klasickou kytaru do ZUŠky, kvůli které jsem kytaru spíš začal nenávidět. Avšak už od začátku šlo poznat, že jsem na to měl talent, protože i když jsem to nenáviděl, tak jsem vyhrával různé krajské a mezinárodní soutěže,“ směje se. „Pár let nato dostal můj starší brácha elektrickou kytaru, což je už od pohledu mnohem víc cool než klasická kytara, takže jsem si o ni požádal také. Tak to, dá se říct, začalo,“ vysvětluje.
Jakmile se Jonáš dostal do bodu, kdy si mohl rozhodovat o tom, co si zahraje, začal kytaře věnovat i svůj volný čas místo hraní her. Instrumentální hudba byla jeho, zpěv jej nikdy moc nezajímal. S bratrem si posléze zkusili založit kapelu, ale nefungovalo to. Začal se proto věnovat vlastním věcem, které nahrával od druháku na střední.
„Nahrával jsem vlastní riffy nebo covery slavných popových písniček, které jsem předělával do svého stylu. V tu dobu začalo být dost populární dávat kytarová videa na Instagram, takže se nedá říct, že bych v tomhle byl nějaký inovátor,“ připomíná také svůj vcelku úspěšný YouTube kanál Jonas Cupa.
Tehdy bychom ale hledali jeho zájem v hip hopu těžko. „Dříve jsem rap nenáviděl a poslouchal jsem pouze progresivní metal nebo djent (progresivní heavy metalový hudební styl, pozn. red.). Změnilo se to až od doby, kdy jsem objevil americkou kapelu Polyphia,“ nastiňuje obrat.
Kombinace estetiky a hudební stránky, prvků metalu a hip hopu a skutečnost, že se jedná o instrumentální kapelu, jej nadchla. Začal poslouchat scarlxrda, Ghostemanea, interprety s temnou estetikou a soundem, které jsou podobné metalu. A díky tomu se mu začal rap líbit.
