O tom, že horka dopadají na lidi ve městech nerovnoměrně, jsme mluvili s několika organizacemi i s Ivanou Zittovou, která na ulici žila několik desítek let.
Období léta si kvůli klimatickým změnám spojujeme v posledních letech s rostoucími vedry, která mnohdy dosahují tropických hodnot. Nejrozpálenější bývají velká města, v nichž teploty dopadají zejména na chudší vrstvy a lidi bez domova. Jak právě je horka ovlivňují? Jaká rizika s sebou vysoké teploty nesou a do jaké míry je to problém České republiky?
Vliv horka na úmrtnost
Vlny horka představují podle odborníků nejrizikovější atmosférické jevy v Evropě z hlediska počtu zemřelých. Jejich dopady jsou citelné zejména ve městech s hustou zástavbou a malým podílem zeleně.
Stále běžnější vlny veder ohrožují zdraví a životy lidí i v Praze. Dokazuje to nejnovější studie vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR a Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Podlé té bylo riziko úmrtí v souvislosti s horkem v Praze za uplynulých deset let téměř dvakrát vyšší než ve třech desetiletích před nimi.
„Zatímco průměrná letní teplota v 80. letech dosahovala 15,3 °C, v letech 2010–2019 to bylo 16,9 °C a výrazně přibylo také dnů s průměrnou denní teplotou vyšší než 20 °C,“ uvádí vedoucí výzkumného týmu Aleš Urban. Vliv horka se podle něj projevil na celkové úmrtnosti – zatímco průměrný počet úmrtí spojených s horkem v prvních třech dekádách činil 50 za rok, v poslední dekádě došlo již k 90 úmrtím ročně.
Horka jako celosvětový problém
Podle projektu Future We Don't Want, na kterém participovalo několik světových organizací zabývajících se klimatickou krizí, se do roku 2050 téměř ztrojnásobí počet měst, která budou vystavena extrémním teplotám. Pokud vlády jednotlivých států nepřijmou opatření vedoucí ke snížení emisí, bude do třiceti let více než 1,6 miliardy lidí v téměř tisíci městech čelit pravidelným a extrémním vlnám veder. Toto číslo odpovídá více než 40 % celosvětové populace, která aktuálně města obývá.
Příklady extrémních teplot jsou v letošním roce alarmující. Třeba v australském městě Onslow v západní části země naměřili meteorologové 50,7 °C. Jedná se o tamější nejvyšší naměřenou teplotu za posledních 60 let. V Íránu pak meteorologická stanice naměřila rekordních 52,2 stupně Celsia. Jde o nejvyšší letošní teplotu nejen v zemi, ale na celé planetě a také jednu z nejvyšších teplot, které byly zaznamenány ještě před letním slunovratem.
Když člověk umírá ve velkém vedru, je to, jako by se pomalu vařil. Je to čiré mučení. Takové vedro může zabít vojáky, atlety, kohokoli. (Profesor Camilo Mora)
Už před čtyřmi lety zabila vedra v kanadském Montrealu 54 lidí. Úřady neupřesnily, zda mezi nimi byli i lidé bez domova, ale podle odboru veřejného zdraví byla většina z nich starší padesáti let, žila sama a měla fyzické nebo psychické problémy. Nikdo z nich neměl přístup ke klimatizaci. Tamní koroner tehdy médiím sdělil, že mnoho těl bylo v momentě nalezení už v pokročilém stadiu rozkladu.
Rostoucí teploty netrápí jen Česku vzdálené země, ale i jeho bližší evropské sousedy. Vlna veder v Portugalsku si mezi 7. a 18. červencem tohoto roku vyžádala životy 1 063 lidí. V italském Římě rtuť teploměru přesáhla čtyřicetistupňovou hranici. Teplotní rekordy padly také například v Chorvatsku nebo Slovinsku.
