Prohlédni si konkrétní kroky k energeticky šetrnějšímu pobytu na internetu.
Stále intenzivněji si uvědomujeme, že výběr jídla, oblečení či dovolenkové destinace za sebou zanechává ekologickou stopu. Výjimkou však není ani naše aktivita na internetu, jakkoli paradoxně to může znít.
Během pandemie koronaviru jsme do virtuální sítě přenesli všichni obrovskou část našich pracovních i osobních životů. Pokud by byl dnes internet země, v žebříčku energetické spotřeby světa by se dokonce ocitl v první pětce největších znečišťovatelů. Podle Cleanfoxu je naše aktivita na internetu zodpovědná až za 2 % světových emisí oxidu uhličitého (CO2).
Podle poradenské skupiny Communications Chambers využila v roce 2011 průměrná domácnost na internetu měsíčně 17 GB dat. V roce 2021 to už bylo 429 GB. Až 80 % všech přijatých dat na internetu pochází z méně než 10 webstránek jako Facebook, YouTube, Netflix či Activision Blizzard.
Dozvídáš se rád nečekané souvislosti a nepohrdneš možností blýsknout se před kamarády nevšedními vědomostmi? Předplať si Refresher+ a získej přístup ke stovkám autorských článků věnujících se tématům, která hýbou online i offline světem.
Bermudský trojúhelník internetu
Spotřeba energie probíhá na internetu zjednodušeně na třech úrovních. První: uživatel na svém zařízení sleduje, poslouchá, čte, tvoří a ukládá obsah. Druhá: datacentra tento obsah zpracovávají, skladují a uživatelům odesílají v podobě dat.
A nakonec třetí: navzdory silnému pocitu nemateriálnosti jsou uživatelé na internet připojeni díky fyzické infrastruktuře, tedy anténám, kabelům a v neposlední řadě i routerům a koncovým zařízením.
Datacentra
Idea „cloudu“ (v překladu oblak) evokuje nemateriálnost. Každá aktivita však ve skutečnosti spoléhá na miliony fyzických serverů v datových centrech po celém světě, která jsou propojena tisíci kilometrů (i) podmořských kabelů.
Veškerá aktivita na internetu je spravována obrovskými datacentry, která potřebují energii k provozu i chlazení. Na světě bylo v roce 2021 přes 8 000 datacenter, nejvíce, hned 2 600 z nich, je v USA. Objem celosvětově uložených dat se díky zvětšování kapacit paměti zdvojnásobí každé dva roky.
Největší profit ze společností provozujících datacentra má společnost Amazon, která díky své divizi AWS (Amazon Web Services) spravuje data Netflixu, Disney, Tinderu či CIA. AWS vznikly v roce 2003 a pronájem datacenter pro správu firemních cloudů dnes Amazonu vydělá až 60 % veškerého profitu čili přes 50 miliard dolarů za rok.
Datacentra mají přitom obrovskou spotřebu energie spojenou s nutností neustálého chlazení, které spotřebuje až jednu pětinu potřebné elektrické energie. Pozoruhodnou odpověď na energetickou náročnost chlazení zkoumá Microsoft, který testuje možnost bezúdržbových datacenter na dně moří.
Projekt Natick, ve kterém budou podmořská datacentra spoléhat na přísun elektrické energie z větrných elektráren, je podle Microsoftu navíc až osmkrát spolehlivější než konvenční datacentra.
Kapky v moři aneb co můžeš udělat ty?
Na množství zpracovaných a uložených dat má vliv každý z nás. Prohlédni si podněty k zamyšlení i praktické rady, jak snížit ekologickou stopu svého surfování.
E-maily
Co se dozvíš po odemčení?
- Zda je ekologičtější hudbu stahovat, nebo streamovat.
- Jaký problém je spjat s ekologickým prohlížečem Ecosia.
- Proč představují kryptoměny obrovskou ekologickou zátěž.
- Proč by sis měl vyčistit e-mailovou schránku.
