Za 3 hodiny sledování Netflixu spotřebuješ tolik energie jako na 900 metrů jízdy autem. Jak ničíš planetu aktivitou na internetu?

I ty máš možná ve své e-mailové schránce desítky, stovky nebo více než tisíce nepřečtených zpráv. Věz, že s e-mailovou schránkou je spojeno „spící znečištění“. Všechny uložené zprávy totiž spolu kladou vysoké nároky na datová centra.

Další stovky nevyžádaných e-mailů se rovněž hromadí i na tvém pět let starém účtu, který už vůbec nepoužíváš. Nastal čas pouklízet, odhlásit se z nechtěných newsfiltrů a vymazat staré zapomenuté zprávy. Podle Statista.com tvoří totiž více než polovinu všech mailových zpráv právě spam.

Uhlíková cena e-mailu s 1MB přílohou je podle francouzské agentury pro ekologickou tranzici ADEME 19 gramů CO2. To není mnoho, řekneš si. Vezmeme-li však v úvahu všechny odeslané e-maily na světě, za pouhou hodinu přijdeme k číslu 12 miliard e-mailů, které vyprodukují emise srovnatelné se spalováním přes 4 000 tun fosilních paliv.

Pokud se ti nechce odhlašovat z nevyžádaných mailinglistů manuálně, můžeš využít aplikaci Cleanfox. Ta po jednoduché synchronizaci podrobně, i když trochu zdlouhavě, proskenuje a vyčistí všechny adresy v adresáři. Během několikahodinového scanningu můžeš svoji schránku nadále používat.

Podle Euronews bychom měli také zvážit, zda jsou i všechny vyžádané e-maily skutečně potřebné. „Pokud by každý dospělý Brit neodeslal byť jen jeden děkovný e-mail, za rok bychom ušetřili více než 16 000 tun CO2 ročně – což se rovná 81 000 letů z Londýna do Madridu.“

Streaming

Obrovskou část našeho volného času už několik let věnujeme sledování filmů, seriálů či sportovních akcí přes streaming. Přestože bude náš výběr streamovacích platforem asi vždy primárně záviset na jejich nabídce, našem vkusu a peněžence, i v tomto případě máme manévrovací prostor.  

Každá platforma nabízí svůj obsah díky pronájmu kapacity datacenter. Ta mohou, ale nemusí přistupovat šetrně k životnímu prostředí. Ve starším výzkumu z roku 2017 se na ekologický dopad platforem podívala mezinárodní nevládní organizace Greenpeace.

YouTube v jejím srovnání ekologických dopadů předstihl u nás nejoblíbenější Netflix. Podle Greenpeace používá Netflix datacentra AWS, přičemž YouTube spoléhá na ty „ekologičtější“ od Googlu. Vzhledem k omezenému počtu zkoumaných platforem a roku studie v projektu Clickclean musíme brát závěry s rezervou.

Hodina sledování obsahu na Netflixu podle organizace Carbon Trust vyloučí zhruba 55 gramů ekvivalentu CO2, tedy asi tolik, kolik tvé auto během 300metrové jízdy. Podle The Guardian vyprodukovali diváci během prvního měsíce sledování 10 nejpopulárnějších show platformy za 6 miliard hodin streamování emise srovnatelné s procestovanou vzdáleností autem v délce 1,8 miliardy kilometrů. 

Netflix plánuje být po vzoru Microsoftu, Applu či Facebooku již brzy uhlíkově neutrální. Chtěl by to stihnout do konce roku 2022. Dom Robinson z ekologické iniciativy Greening of Streaming se však obává, že digitální firmy proklamované neutrality dosáhnou spíše účetní tvořivostí než skutečnými zelenými inovacemi v oblasti šetření energií.

A nakonec ještě jeden podnět. Sám určitě znáš frustrující boj s pomalým internetem, po kterém jsi často nucen snížit své nároky na kvalitu videa. Stojí ovšem hon za co nejčistším, ale energeticky náročnějším zobrazením ve 4K či 8K kvalitě skutečně za to? Neužiješ si kvalitní obsah i v nižší kvalitě?

Hry a hudba

Hry odpovídaly v roce 2020 „jen“ za 7 % globálních požadavků na internetovou síť. Hromadný přesun hráčů na technologii streamingu však postupně ekologickou stopu videoherního průmyslu stále zvyšuje. Hráči online her totiž podle Earth.org používají až o 156 % více energie než hráči offline.

Podle OSN hraje na světě videohry 2,6 miliardy lidí a herní průmysl ročně generuje 116 miliard eur (tedy téměř tři biliony korun), tedy více než Hollywood, Bollywood a prodej hudebních nosičů dohromady. Stahování kopie hry má podle DW ve srovnání s fyzickým nosičem nižší CO2 stopu jen v případě, že její velikost je nižší než 1,3 GB, což je u moderních her vzácné. 

Jen za rok 2020 vyloučilo Spotify 70 000 tun ekvivalentu CO2 v důsledku nároku na streaming z cloudu. Snížit kvalitu přehrávání skladeb na streamingových platformách je podobně jako u videí pro mnohé nepřijatelným krokem. Platformy jako Spotify, Deezer, Amazon nebo Apple Music však v rámci předplatného nabízejí možnost stáhnout si oblíbená alba, playlisty či skladby. Měl bys ji využít.

Podle Rolling Stone přitom spotřebuje stažení i streamování audio obsahu stejnou elektrickou energii. Čím více hudby proto posloucháš z paměti svého zařízení, tím lépe. Poslech z interního úložiště v mobilu má navíc dvakrát menší nárok na jeho baterii. 

Pokud by si každý uživatel stáhl všechny zvukové stopy, emise CO2 by se po prvním poslechu snížily až o 80 %. Vůbec nejekologičtější možnost může být paradoxně vlastnit CD nosič. Platí to však jen v případě, když si ho vyslechneš alespoň 27krát.

Google vs. Ecosia

Každé naše vyhledávání na Googlu spotřebuje 5 až 7 gramů CO2, což není vůbec mnoho. Když si to však vynásobíme 3,5 miliardy denních vyhledávání, dostaneme se ke 40 % veškerého znečištění na internetu. Přibližnou spotřebu energie vyhledávání přes Google v reálném čase si můžeš prohlédnout na stránce CO2GLE.

Google svou ekologickou stopu obhajuje výstavbou efektivnějších datacenter, investicemi do čisté energie, a od roku 2007 dokonce deklaruje uhlíkovou neutralitu. Na čistě obnovitelné zdroje se chce spolehnout od roku 2030.

Pokud si chceš vybrat jednoznačnější ekologický prohlížeč, můžeš zkusit prohlížeč Ecosia, který každé vyhledávání odmění výsadbou stromu. Za každé vyhledávání podle Ecosie takto z atmosféry „odeberete“ 1 kilogram CO2. Do projektů zalesňování investuje až 80 % zisku z reklam.

Výběr vhodných lokalit především na jižní polokouli probíhá ve spolupráci s desítkami lokálních neziskovek. Ecosia působí jen v deforestací ohrožených zónách, které přišly o více než 70 % stromů, jako na Madagaskaru či v Burkině Faso. Nepříjemnou zprávou pro potenciální uživatele Ecosie je ale to, že se spoléhá na technologii Bing od Microsoftu.

Kryptoměny

Kryptoměny jsou nechvalně známé svou energetickou náročností. „Těžba“ kryptoměn dnes představuje přibližně 0,5 % spotřeby veškeré energie na světě. Při jedné transakci v bitcoinu se vyloučí ekvivalent 253 kilogramů CO2, což je více než 600 000násobek běžné transakce platební kartou Visa. 

O možné budoucnosti se „zelenějšími kryptoměnami“ nepochybuje Greenpeace, který tvrdí, že prostou změnou způsobu potvrzování transakcí je možné snížit spotřebu energie až o 99 %. Podle odborníka na kryptoměny Adama Kraclíka nastoupili na šetrnější způsob ověřování transakcí vývojáři kryptoměny ethereum. Nejoblíbenější kryptoměna bitcoin se však zatím přepisovat svůj kód neodhodlala.