Na Netflixu vyšla první série anime Cyberpunk: Edgerunners. Naposledy nás tolik nadchl seriál Arcane.
V červnu a srpnu 2022 vyšly na seriál Cyberpunk: Edgerunners dva trailery. U obou jsme tvrdili, že anime z japonské tvorby vypadá úchvatně a mnohem lépe než hra Cyberpunk 2077 (na tvorbě anime se podíleli tvůrci hry z polského studia CD Projekt Red).
Dost jsme riskovali, protože výsledek mohl být opačný, ale intuice nás nezklamala. Animovaný seriál od studia Trigger (Kill la Kill, Little Witch Academia) je úchvatnou prezentací cyberpunkových témat se skvělým vizuálem a povedenými akčními scénami.
Děj sleduje mladého Davida, který má problémy ve škole, zatímco jeho matka dře, aby mu dokázala zaplatit školné. David však rychle pochopí, že o přežití musí bojovat úplně jinak, a tak si začne vydělávat nelegálně.
Dostat se v Night City do akademie mohou jen děti bohatých rodičů. Night City je totiž zkorumpované do morku kostí, prohnilé zločinem, vraždami, krádežemi, chudobou a bolestivě jasnými rozdíly mezi společenskými třídami.
Tvůrci zpracovali cyberpunk na jedničku
Je to cyberpunkový svět, ve kterém by nikdo z nás nechtěl žít. Smrt je na každém rohu a často ji nikdo nepotrestá. Možná až na civilisty, kteří vezmou spravedlnost do vlastních rukou. Není to jednoduché, ale mohou si to ulehčit nainstalováním různých implantátů, které zlepšují jejich reflexy, dovednosti či bojové schopnosti. S každým dalším implantátem však narůstá pravděpodobnost, že jejich uživatel zešílí a začne nekontrolovatelně zabíjet.
V Night City se neproslavíš tím, jak žiješ, ale jak zemřeš
V Night City se i přesto najdou stovky takových lidí, kteří to dobrovolně podstoupí. Jak trefně poznamená jedna postava, v tomto světě se neproslavíš tím, jak žiješ, ale jak zemřeš.
Smrti je zde opravdu mnoho a žádná z postav není v bezpečí. Už po několika epizodách ti dojde, že se musíš bát o osud každé jedné postavy, což je příjemné bourání mnoha seriálových klišé. Tvůrcům Cyberpunk: Edgerunnes se úspěšně daří vyhýbat se i obecně zažitým klišé anime žánru, o což se většina studií ani nepokouší.
Mile nás překvapilo, jak výborně jsou zpracována cyberpunková témata. U některých tvůrci jen kloužou po povrchu (sexualita a pohlavní rozmanitost či rozdělení sociálních a společenských tříd obyvatelstva), jiná zase plynule provázali s příběhem. Máme radost, že tvůrci nezapomněli na to, že jejich seriál může být jakkoli bombastický a vizuálně podmanivý, ale bez sympatických postav a vzájemných vztahů diváka nakonec neokouzlí.
Každý divák se potřebuje emocionálně propojit s dějem a postavami, aby mu na nich nejen záleželo, ale aby s nimi začal prožívat události v daném světě, ať už jde o neférovost korporátů, nebo života jako takového. Edgerunners se to daří na výbornou, jelikož ti postavy přirostou k srdci téměř okamžitě. Tvůrci jim věnují spoustu času (možná až příliš), protože neustále probíhají dialogy a sledujeme charakterový vývoj postav.
Líbilo by se nám, kdyby tvůrci šli hlouběji z hlediska analyzování Night City jako takového. Doufali jsme i ve větší počet scén a dějových linií zobrazujících korporátní politiku a neetické rozdělení obyvatelstva do více sociálních skupin.
Není to vyloženě chyba seriálu, ale spíše osobní preference využití cyberpunkových témat. Tvůrci se místo toho zaměřili na jiná témata a dějové linie, které se jim povedly na jedničku, takže jim to moc vyčítat nemůžeme.
Poslední dvě části jsou sice megalomanské a akční, mohly ale ubrat
Co jim však vyčítat můžeme, jsou poslední dvě části. Bez zacházení do spoilerů můžeme říci, že je vytvořili ve stylu „více, větší, vybuchující“. Akční scény v posledních dvou částech eskalují do prvotřídních výšin. Akce v předchozích částech ale více stavěla na osobnějším zpracování a bylo to spíše o lidech a jejich vylepšeních než o miliardových strojích.
V tomto případě by nám nepřekáželo, kdyby se akce více držela při zemi a nebyla tak megalomanská, i když to animátorům dovolilo utrhnout se ze řetězu a vytvořit skutečně efektní souboje.
Okouzlující vizuál a brutální trhání končetin
Ruku v ruce s nimi jde celková úroveň vizuálu. Tvůrci si neodpustili klasické anime styly skládání scén, kdy se některé postavy a předměty nehýbou i několik vteřin a sleduješ statický obraz, který přerušují jen dialogy a zvukový design. Neděje se to ovšem často a ve velké míře, takže se jedná jen o malé minus. Když se nad tím zamyslíme, vlastně ani neznáme anime, které by to nedělalo, takže jde jen o vychytávání much.
Vůbec to ovšem neubírá na originalitě některých akčních či klidných scén a vizuální stránky jako takové. Cyberpunk: Edgerunnes má nesmírně výrazné barvy a pohyby postav, takže scény jsou někdy velmi „živé“ a dobře se na ně dívá. Kompozice tichých a ohlušujících záběrů vytváří dokonalou mozaiku animovaných scenérií zobrazujících romantické a snové, ale také brutální a krvavé momenty.
V každé epizodě anime uvidíš množství krve, ustřelených hlav, utržených končetin a brutálních výjevů. V tomto světě to není nic neobvyklého, stejně jako nahá těla a sex, i když ho zde klidně mohlo být víc.
Seriálu by prospělo více komplexnosti, a to zejména co se týče charakterů postav. Již po několika epizodách dokážeš jejich osobnosti dokonale popsat. Prakticky nikam se neposouvají a nic nového se o nich nedozvíme.
Nadupaný soundtrack si budeš shazamovat
Další třešničkou na dortu je soundtrack. Ať už mluvíme o originální hudbě, nebo licencovaných skladbách použitých v příběhu, jde o jeden banger za druhým. Cyberpunk: Edgerunnes je snad první seriál od Netflixu, u kterého neklikáme na možnost přeskočit úvod či konec (intro a outro).
Velmi rádi jsme si i po desáté poslechli skvělou skladbu This Fire hrající na pozadí pestrobarevných scén, ze kterých „křičela“ cyberpunková atmosféra. Hudba v tomto anime je bez nadsázky fantastická. Vyniká i díky skvělému střihu, který nás sem tam vede přes několik přeskakujících dějových linií a dialogů, což byl povedený detail.
Nejlepší anime od Netflixu
Cyberpunk: Edgerunnes je okouzlující anime, které ovšem zdaleka není pro děti. Vášnivě a autenticky prezentuje cyberpunková témata a tvůrci při jeho tvorbě nešetřili brutální akcí a trefným vyobrazením depresivního světa a života v cyberpunkové společnosti. Mohli jít ještě více do hloubky, ale jejich cílem bylo zaměřit se na postavy a vyprávět emotivní osobní a akční příběh, což se jim většinou i podařilo.
Škoda, že jejich postavy nebyly o něco komplexnější. Edgerunners jsme zhltli během jednoho dne a už teď doufáme, že Netflix ohlásí druhou sérii. Rozhodně je to jejich nejlepší anime. Udělujeme mu devět a půl bodu z deseti.
