Klasické „presso“ je v podstatě jen tekutina „ochucená“ nepěknou směsí tříslovin a odpadních látek, které ti mohou způsobit nepříjemné trávicí potíže.
Pokud sis už někdy v kavárně objednal „presso“, pravděpodobně ti na stole přistál velký šálek černé, nahořklé tekutiny, který s kávou neměl téměř nic společného. Možná jen to, že obsahovala kofein. Většina lidí ale netuší, že si v tomto nápoji „vychutnávají“ i malou dávku karcinogenních látek.
Pokud si do takové „kávy“ nepřidáš deci plnotučného mléka a alespoň dvě lžičky cukru, zřejmě budeš cítit jen jednu chuť – spálenou hořkost. V kvalitně připravené čerstvé kávě přitom můžeme hledat tóny mléčné čokolády, lesního ovoce či třeba oříšků v karamelu – záleží na tom, z jaké oblasti pochází. Není škoda ošidit se o takovou plejádu chutí?
V Refresheru ti pravidelně přinášíme články o zdravém životním stylu. Pokud chceš mít přehled, nezapomeň sledovat téma zdraví. V případě, že jsi kávičkář, si nastav odběr článků o kávě. Budeme rádi, pokud nás podpoříš vstupem do klubu Refresher+, a to již od 9 korun.
Káva, ve které je jen odpad
Jak jsme již naznačili, dlouhodobé pití nekvalitní kávy ti může potenciálně způsobit i nemalé zdravotní problémy. Ta kvalitní však přináší celou řadu benefitů – nižší riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky, Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby, či dokonce nižší riziko předčasného úmrtí (Harvard).
Aby ti káva život prodlužovala, ne zkracovala, zašli jsme pro odborný názor za Petrem Szabóem, majitelem úspěšné pražírny Coffeein, která nedávno získala ocenění v největší mezinárodní potravinářské soutěži Great Taste Awards.
To, jestli ti kavárna udělá dobrou kávu, můžeš podle Petra Szabóa zjistit už při pohledu na kávovar. „Čistota kávovaru je úplný základ. Varovnými signály je například tryska zanesená mlékem či mastný násypník v mlýnku.“
Rozlišit správně připravené espresso od nekvalitního „pressa“ je už o něco jednodušší. Espresso se standardně připravuje z 8 gramů jemně namleté kávy, extrakce trvá 25 vteřin pod určitým tlakem a výsledný nápoj má 30 mililitrů.
„Na začátku vytéká hustá, krémová hmota. Čím déle extrakce trvá, tím je tekutina světlejší. V momentě, kdy začne vytékat světlá voda, je třeba extrakci ukončit. Tehdy jste z těch 8 gramů kávy vytěžili vše, co nabízí,“ popisuje Szabó.
Co se ale děje ve „velkém pressu“? Když z kávy po 25 vteřinách vytáhneš vše, co ti dokáže dát, ze stroje začne vytékat voda. Pokud by to byla „pouze voda“, všechno je v pořádku. Ve skutečnosti je to však tekutina „ochucená“ nepěknou směsí tříslovin a odpadních látek, které ti mohou způsobit zdravotní – zejména trávicí – potíže.
Za nesprávnou přípravou kávy je podle Petra Szabóa zejména nevzdělanost. „Ne každý bere baristiku jako svůj životní cíl či poslání. Lidé za kávovarem jsou často jen brigádníci, kteří mačkají knoflíky a nic neřeší,“ říká. „Někdy se kavárny otevírají jen tak – chlapík má přítelkyni, která se nudí, tak jí otevře kavárnu. O přípravě kávy ale nic neví. Pro některé majitele provozů je káva zase jen doplněk a neřeší ji.“
Co se dozvíš po odemknutí?
- Jak rozlišit, že ti kavárna dala správně „dlouhé espresso“ bez škodlivých látek.
- Proč není hustá pěna znakem dobré kávy.
- Proč provozy stále připravují kávu nesprávně.
- Které kávy obsahují největší množství potenciálně karcinogenních látek.
- Jak nám může ublížit přepražená káva.
- Jak si dělat kávu doma tak, abychom z ní benefitovali, a ne naopak.
