Test mražených pizz: Našli jsme mraženou pizzu v supermarketu za výhodnou cenu, která opravdu chutná jako z pizzerie

Dr. Oetker Ristorante Pizza Margherita

Po úvodním slabém začátku byl proto čas na „českou klasiku“. Nejčastější značkou mražené pizzy v tuzemských supermarketech je totiž Dr. Oetker a jeho Ristorante. Pro většinu se jedná o absolutní standard v oblasti pizza polotovarů, z čehož jsme usoudili, že se jedná o lepší referenční vzorek, a jali jsme se jej testovat.

Již po vytažení na denní světlo bylo evidentní, že dvojnásobné množství goudy i mozzarelly oproti první testované placce platí. Bylo zde i více koření, protlak, jehož mělo být zase naopak méně, však nebyl pod sýrem vidět. Nicméně 15 % pasírovaných rajčat slibovalo lepší zážitek.

Vlajková loď Dr. Oetkera nám chutnala. Cítili jsme koření a paradoxně i rajče, a to i přes menší procentuální zastoupení. Sýr se dokonce po ukousnutí táhl. Pizza byla lepší minimálně o půlku. Potěšilo nás také ujištění, že je vhodná pro vegetariány.

Co ale cena? Mražená pizza stála bezmála 90 korun, což je polovina pizzy, kterou vám při troše hledání připraví klidně i v autentické italské pizzerii. Stojí to za to? To necháme na posouzení těm, kteří se nestíhají do restaurací dostavit nebo nechtějí platit peníze za obaly a kurýra.

Hodnocení: 7/10

K-Classic Pizza Stone Baked Margherita

Překvapilo nás, kolika druhy mražených pizz disponuje privátní značka Kauflandu K-Classic. Jenže abychom mohli koupit Margheritu, museli jsme sáhnout po balení po třech kusech. Jednotlivé kusy chyběly, což je podle nás škoda. 

Podle obalu jsme se zase vrátili do diskontních (polovičních) hodnot sýra a většího procenta rajčat. Co měla ale K-Classic Pizza Stone Baked Margherita navíc, byly certifikáty. Nutri-score měla překvapivě dobré (B), nechyběl ani certifikát FSC označující výrobky, které vznikly v souladu se zásadami udržitelného lesního hospodaření.

Líbil se nám i tvar a prezentace mraženého produktu. Horší bylo, když vypadal prakticky totožně i po vytažení. Voní hezky, ale trochu jinak než ostatní. Když jsme ochutnali, uznali jsme, že se jedná o jaksi „cibulovější“ chuť, jako by pizza byla posypána podravkou. Nutno dodat, že ale chutnala alespoň nějak, a ne v tom špatném smyslu, proto si zasloužila o kousek lepší známku.

Hodnocení: 5/10

Schär Pizza Margherita Lactose Free (Gluten-Free) 

Pizza od značky Schär byla první bezlepkovou a bezlaktózovou pizzou, kterou jsme kdy ochutnali. Upřímně nás její existence překvapila, tím spíše, že se vyskytovala ve více řetězcích. Je vidět, že jsme se za ty roky alespoň v něčem posunuli správným směrem. Cena za produkt však opravdu příjemná nebyla.

Krabice nás upozornila na certifikát FSC, na absenci pšenice a úplně recyklovatelný obal. Tak jsme ho otevřeli a zrecyklovali.

Ve složení bylo napsáno, že se placka skládá z rýžové mouky a kukuřičného škrobu, v nichž je trocha olivového oleje, a bezlaktózové mozzarelly, jež celkem zabírá 44 % z oblohy. Žádný eidam, i přes označení Margherita, zde nenajdeme. 

Po upečení se ukázalo, že kyprá obloha hraje pré. Byla na ní spousta sýra, až byla prakticky trochu vodová. Sýr se ale stále táhl a bylo ho hodně. Pizza celkově chutnala velmi „pizzově“ a zároveň vláčně, což je u často tvrdých a suchých mražených pizz bezva změna. Za peníze, které jsme za ni dali, jsme ale čekali ještě trochu víc. Okraj těsta je totiž například stejně tuctový jako u privátních značek. 

Hodnocení: 7,5/10

Dr. Oetker Ristorante Pizza Mozzarella

Levnější bezlepkovou a bezlaktózovou (laktóza pod 0,01 na 100 g) variantou je pizza Mozzarella od Dr. Oetkera. Složení má prakticky stejné jako pizza od Schäru s tím rozdílem, že zde eidam najdeme. Člověku s laktózovou intolerancí se však i tak možná trochu zatočí hlava, když pizzu vybalí – velmi hezký vzhled je zapříčiněn velkými kusy mozzarelly s kusy cherry rajčat a bazalkovým pestem.

A je to cítit, jak pesto, tak přidaný česnek. Jedná se však o produkt, který chutná „lehčeji“. Je levnější než jeho přímý konkurent, a navíc je méně poznat, že je bezlepkový. Podle nás se jedná o lepší variantu, kterou si nejspíš koupíme znovu.

Hodnocení: 9/10

Tesco Stonebaked Margherita

Ani u privátní značky Tesco jsme se nedočkali zázraku. Složením jsme se vrátili do starých kolejí, což znamená, že procentuální zastoupení eidamu i mozzarelly bylo kolem 6 % v obloze. Toto číslo je obvyklé u většiny levnějších možností. Tady je ale ještě problém v tom, že se nejedná o tu nejlevnější možnost. Certifikát FSC určitě není důvodem, který by měl cenu balení zvednout o 10 korun.

Během pečení nás u této pizzy zradila i příprava. Přestože i na krabici bylo uvedeno, že se placka měla péct na horkovzduch při 225 °C 10–12 minut, po 9 minutách se nám přestala líbit. Již v ten moment byla totiž celá spálená. Nedalo se ale nic dělat, připravili jsme si chuťové pohárky a otestovali ji tak jako tak.

Ochutnávka nebyla žádná slast. Těsto chutnalo až pilinovitě, sýr se nám ztratil. Jediným pozitivem mohl být jakž takž kořeněný protlak, který však celkový obrázek stejně nezachránil.

Hodnocení: 2/10

Trattoria Alfredo Stonebaked Pizza Margherita

Tady bychom se asi opakovali. Složení bylo prakticky totožné. Rozdíl byl v zastoupení bazalky, jíž mělo být víc, čehož jsme si ale nevšimli. Příjemnou změnou však bylo přesvědčení certifikátem Evropské vegetariánské unie, že si pizzu mohou s klidem v duši zakoupit i vegetariáni.

Krabice nás instruovala tak, že pokud chceme mít nadýchanou pizzu, máme ji péct 10–12 minut, křupavá měla být o 3 minuty déle v troubě. Křupavosti jsme však měli dost, proto jsme se rozhodli jít do nadýchané.

A i když jsme jí nakonec dali víc času, po vytažení byla poměrně bílá. Sugo, respektive protlak, byl kyselý a chutnal jinak než normálně. Směs koření se nám taktéž úplně nelíbila. Přišlo nám, že chutná hůře než u spálené pizzy. A i když to tak z fotografií nevypadá, sýru bylo také poměrně málo.

Spokojeni jsme rozhodně nebyli, a proto tento produkt nedoporučujeme.

Hodnocení: 1/10

Pizza Bufala 

Lidl však nakonec nezklamal. I když se nejednalo o Margheritu nebo Mozzarellu, zaujala nás mražená pizza, která si sama říkala o to nechat se vložit do vozíku. Její zřejmý high-endový look nás přesvědčil, zařadili jsme ji do testu a jsme rádi, že jsme to udělali. 

Jedná se totiž o pizzu Buffala, která, jak si asi z názvu odvodíš, obsahuje i mozzarellu z buvolího mléka. Celkem 12 % tohoto dobrého sýra doplnilo ještě 9 % normální mozzarelly, cherry rajčata, velké procento rajčatové dužniny a zajímavého těsta.

Obal lákal na handmade produkt z Itálie, který měl vpravo dole na krabici i podpis pizzaiola, tedy jejího tvůrce. Bohužel se však nedal přečíst a jinde na obalu jsme to nenašli. 

Největší problém u tohoto produktu bylo čekání, jelikož se pekl až 14 minut. Výsledek ale stál za to.

Upečený okraj těsta poprvé vypadal jako z pizzy v restauraci, abychom ale pořád nevychvalovali, spodek těsta připomínal obyčejnou mraženou pizzu. Bylo však evidentní, že reaguje jinak než ostatní.

Jinak se ale již během pečení linula z trouby nádherná vůně podobná uhelnému odéru dřevěné pece. Pizza chutnala dochuceně, cítili jsme olivový olej, buvolí mozzarella byla slanější, ale celkovému dojmu pomohla. Sugo bylo sladkokyselé jako z restaurace.

Nečekali jsme, že na něco takového narazíme. Zde naopak doporučujeme všemi deseti. Poměr cena/výkon je zde bezkonkurenční.

Hodnocení: 10/10

Pizza se sýrem

Jaké zklamání jsme poté zažili, když jsme museli otestovat pizzu ze supermarketu Albert. Na ní totiž prakticky nebyl žádný sýr. Dle složení se jednalo o tzv. analog sýra, v němž bylo jen 33 % „opravdového“ sýra.

Už od pohledu se nejednalo o zrovna vábný produkt. Sám byl i jako jediný prodáván bez papírové krabice. Oceňujeme jistou praktičnost, že zákazník ví, do čeho jde, na druhou stranu to vlastně ani pro prodej není o moc lepší. Navíc nabízí nejmenší gramáž.

Chuť ale nakonec nebyla tak špatná, jak jsme čekali. Jednalo se o podobnou buchtovou pizzu, jakou člověk dostane například ve školní jídelně. Nic, co bychom dříve nejedli.

Hodnocení: 3/10

 San Fabio Pizza Margherita

Posledním testovaným produktem byla pizza z Penny marketu se zajímavou cenou, hezkou krabicí i s klasickým malým vysvětlením, jak dlouho pizza vydrží v ledničce, mrazničkách rozdělených stupni a tak dále. Pizza San Fabio nicméně nenesla žádný certifikát.

Složením šlo o normální pizzu privátní značky, jež měla totožné parametry jako ty pizzy předtím. Produkt nevypadal hezky vizuálně a následně ani chuťově. Vrátili jsme se zpátky na zem.

Místy se dokonce zdálo, že pizza chutná vodově a zvláštně uměle. Nebylo na ní ani mnoho sýra. Takže nedoporučujeme.

Hodnocení: 2/10

 Výsledky

Nejlepší pizzou v rámci hodnocení byla Pizza Bufala, které se lepila na paty Pizza Mozzarella od Dr. Oetkera. Třetí místo zaujala Schär Pizza Margherita Lactose Free i přes svou vysokou cenu. Jestli ale máme doporučit některou z těch „obyčejných“, vsadili bychom na klasickou pizzu Ristorante od Dr. Oetkera. Konkurenci v privátních značkách momentálně nemá.