Už je to rok, co Rusové vtrhli na Ukrajinu s cílem si ji podrobit. Tento konflikt přinesl spoustu zla, na němž ale postupně vyrůstá i hodně pozitivních příběhů. Analýzy, predikce, ale také změněné osudy lidí jsme sledovali ve speciálním tématu k výročí.
Čtyřiadvacátý únor symbolizuje další historický milník. Bohužel se jedná o událost vykoupenou krví, strachem, nejistotou a z nich plynoucích ran, které se budou hojit desítky let. Kolem čtvrté hodiny ranní minulého roku totiž ruská armáda zaútočila raketami na několik desítek cílů na Ukrajině předtím, než tam vjela invazní vojska s cílem dobýt Kyjev a vynutit si silou vliv na celém území.
Putinův plán ale nevyšel. Ukrajina útok zastavila, zatlačila a nyní bojuje o každý centimetr v Doněcku, Luhansku, Záporoží a Chersonské oblasti. Válka s sebou nicméně přináší komplikace nejen pro vojáky, ale zejména pro celou zemi. Normální život už není jako dřív. Lidé museli uprchnout za hranice, i do České republiky, kde prakticky začínají nové životy.
Refresher se podíval na celý uplynulý rok od invaze na Ukrajinu optikou mladých lidí. V následujících textech jsme ti přinesli rekapitulaci a predikce konfliktu, paradoxy, analýzy, ale zejména zajímavé příběhy, které se s Ukrajinou pojí.
Vyrábí nabíječky pro armádu z použitých Elf barů. Jedna zachránila i život, tvrdí dobrovolníci z Ukrajiny
Ivan a Oleksij jsou bývalí kolegové z IT společnosti, s kamarádem Dimou je spojil nejen zájem o elektroniku, ale i pokračující válka. Před rokem vyráběli automatizovaná krmítka pro ptáčky, dnes tito mladí ukrajinští IT technici vyrábí powerbanky pro armádu pomocí použitých cigaret Elf bar.
„Jeden z vojáků, kteří jsou s námi v kontaktu, nám napsal, že mu naše powerbanka zachránila život. Měl na sobě batoh, ve kterém byla i naše powerbanka. Během boje se dostal do otevřené palby a vyvázl. Když si po pár dnech otevřel batoh, zjistil, že je v powerbance, kterou jsme mu věnovali, zaražená kulka. To pro nás byla skvělá zpráva, protože powerbanka neexplodovala a zároveň byla schopná zastavit kulku,“ sdělil Refresheru Oleksij v rozhovoru, který připravila Tereza Patočková.
Venku znásilnění, doma bití od manžela. Na Ukrajinky dopadá válka jinak než na Ukrajince, říká feministka Marta Chumalo
Marta Chumalo se věnuje podpoře (nejen) ukrajinských žen přes dvacet let a od roku 2014, a zejména pak od počátku ruské invaze na Ukrajinu, upozorňuje na to, jaké dopady má válka na ty nejzranitelnější. Za jednu z největších výzev viditelných již po roce 2014 považuje Chumalo zvýšené domácí násilí ze strany manželů, kteří se vrátili z fronty.
„Zatím nenastala demobilizace, takže muži se ještě nevrací z války ve velkém. Vrací se pouze ti, kteří utrpěli nějaká zranění – nebo ti, kteří se vrací domů na čas s povolenými propustkami. Už nyní ale evidujeme, že mnozí z nich si s sebou nesou trauma z války, ze kterého následně plyne domácí násilí,“ popisuje v rozhovoru pro Refresher.
Proč se na Ukrajině před domácím násilím zavírají oči a jaké další překážky klade válka lidskoprávní i zdravotní péči na Ukrajině? Přečteš si v rozhovoru redaktorky Adély Ježkové.
Nečekal jsem, že se Ukrajina ubrání. Rusko se bude cítit poraženo, pokud ztratí Krym, tvrdí odborník
Prakticky každý, kdo měl přístup k internetu, sledoval 24. února 2022 ráno přehršel zpráv týkajících se vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Doslova den předtím přitom všichni doufali, že se tak nestane. I Refresher v únoru roku 2022 pokrýval veškeré dění na východě Evropy a zjišťoval, jaká je pravděpodobnost, že válečný konflikt opravdu propukne.
Vojtěch Vanda tehdy oslovil odborného asistenta na Katedře bezpečnostních studií IPS FSV UK a člena univerzitního Pražského centra pro výzkum míru Jana Ludvíka, který se domníval, že k invazi nedojde, a pokud ano, že se Ukrajina neubrání. Proto jsme jej nyní „konfrontovali“ s realitou. Nezastíral své překvapení.
„Přiznám se, že jsem to nečekal. V principu bylo ukrajinskou šancí před konfliktem to, že bude bojovat jako dobře koordinovaná armáda a Rusko ne. Jenže my jsme úplně neměli důvod si to myslet vzhledem k informacím, které jsme o stavu ukrajinské armády měli,“ uvedl důvod svého uvažování.
Dnes ale přemýšlí jinak. I když sám uvedl, že se nechce znovu mýlit, podělil se s námi o svůj výhled do budoucna. „Nejpravděpodobnější vývoj je takový, že konflikt zamrzne, ale obě strany ještě zkusí nějakou ofenzivu. Zdá se, že ruskou vidíme již nyní. (...) Je otázka, zda obráncům přijde tolik techniky, aby zvládli osvobodit velkou část okupovaných území. Z dlouhodobého hlediska si myslím, že se fronty stabilizují a nabude to nějakou formu stagnace jako během korejské války,“ dodal v rozhovoru.
Rok války na Ukrajině nás stál přes 25 miliard korun. Na co šlo nejvíce peněz ze státního rozpočtu?
Kuni Nguyenová přináší shrnutí, jak státní kasa zvládá výdaje spojené s válkou i ukrajinskými uprchlíky. Na jejich pomoc šlo za rok 24 miliard korun, vypočítal pro Refresher mluvčí ministerstva financí Stefan Fous.
Tato částka odpovídá zhruba 1,2 procenta celoročních výdajů ze státního rozpočtu v uplynulém roce. Největší položkou byly sociální humanitární dávky, za které stát vyplatil 9,7 miliardy korun. Další náklady šly na zajištění zdravotní péče či na ubytování příchozích uprchlíků do Česka.
Ministerstvo financí také upozornilo na to, že kolem 100 tisíc uprchlíků z Ukrajiny začalo po svém příjezdu v Česku pracovat. Poskytnutá pomoc uprchlíkům se tak začíná vracet na jejich odvodech. „Ze státu plynou a budou plynout příjmy z daní a sociálního a zdravotního pojištění, čímž se budou umenšovat náklady na zvládnutí uprchlické krize,“ vysvětlil Fous pro Refresher. Kolik to bylo v minulém roce? Celý přehled státních i soukromých výdajů, ale také zmíněných příjmů najdeš zde.
Olena přišla kvůli válce, Olga za láskou. Dnes vaří boršč a varenyky v pražských Strašnicích
„Byl to čtvrtek, což byl můj jediný den volna v práci. V sedm ráno mi volala maminka, že začala válka. Nevěřila jsem tomu, myslela jsem, že je to vtip. Ale nebyl,“ vzpomíná na první den války Anastasia. S maminkou Olenou bydlely ve městě Buča. Po začátku války viděly, jak sousedi město urychleně opouštějí. Auty plnými zvířat a věcí, nejčastěji směrem do velkých měst. Ona s maminkou ale stále zůstávaly.
Dnes obě žijí v České republice a společně pracují v ukrajinském bistru Čiburek v pražských Strašnicích, které Olena založila společně s Olgou. Předtím neměly žádné zkušenosti s podnikáním, ale v Praze se rozhodly reprezentovat ukrajinskou a kazašskou kuchyni. Jaká byla jejich cesta do Česka a co jejich plány do budoucna? A co jsou to manti nebo golubce? Rozhovor s vůní pirožků a hutného červeného boršče vedla Lucie Kotvalová.
Ukrajinští sportovci se zbraní v ruce chrání svoji zemi. Ti ruští míří na olympiádu
Mezi ukrajinskými sportovci a sportovkyněmi, kteří bojují za svou zemi, stoupá i počet těch, kteří ve válce přišli o život. Podle posledních údajů už je jich více než dvě stě – a to nejen z řad samotných sportovců, ale i jejich trenérů. Příběhy některých z nich mapuje speciální webová stránka s názvem Sportovní andělé.
Zařazeni tam jsou nejen ti, kteří přišli o život v boji, ale i ti, kteří zemřeli například po útocích ruských raket. Zatímco ukrajinští sportovci a sportovkyně se zbraní v ruce chrání svoji zemi, ti ruští míří na olympiádu. Najdou se ale i tací, již se rozhodli válku odsoudit. To, jak válka proměňuje prostředí sportu nebo jak se k účasti ruské a běloruské reprezentace staví Češi, popisuje Ilona Hobzová.
