Primáti se rádi uvádí do stavu změněného vědomí prostřednictvím točení. Podle vědců se někteří dokáží na laně točit stejnou rychlostí jako profesionální tanečníci a cirkusoví umělci.
Pro některé děti nebývá nic víc vzrušujícího než jízda na kolotoči. A nejsou jediné, kdo si tyhle pocity závratí užívá. Vědci nyní zjistili, že jde o oblíbenou aktivitu i u primátů. Podle vědeckých závěrů se gorily, šimpanzi nebo orangutani točí dokola záměrně, aby se jim zamotala hlava a dosáhli tak změny duševního stavu.
Záměrná změna vědomí
Skupina vědců z univerzit v Birminghamu a Warwicku analyzovala čtyřicet online videí goril, šimpanzů, bonobů a orangutanů, kteří se točí dokola. Primáti v průměru absolvovali 5,5 otočky kolem dokola s průměrnou rychlostí 1,5 otáčky za sekundu, to zopakovali třikrát. Vědci srovnávali i rychlost točení a zjistili, že někteří primáti se na laně dokážou točit stejnou rychlostí jako profesionální tanečníci a cirkusoví umělci. Jiní dosahovali podobné rychlosti jako dervišové – stoupenci islámu, kteří se při speciálních ceremoniálech točí tak rychle, že dosahují duchovního transu.
„Točení mění stav našeho vědomí. Narušuje reakce těla a mysli a koordinaci. To způsobuje, že je nám špatně, máme závratě, cítíme i určité povznesení – jako děti na kolotočích. Naším výzkumem jsme se pokoušeli zjistit, zda lze točení studovat jako prapůvodní chování, kterému by se předkové člověka dokázali autonomně věnovat a využívat jiné stavy vědomí,“ uvedl jeden z autorů studie Adriano Lameira.
Podle Lameiry si každá kultura našla způsob, jak se vyhýbat realitě prostřednictvím zvláštních rituálů, praktik nebo obřadů. „Tato lidská vlastnost vyhledávání změn stavu je historicky a kulturně natolik univerzální, že by se mohlo jednat o něco, co jsme potenciálně zdědili po našich evolučních předcích,“ uvedl. Pokud by tomu tak bylo, změnilo by to podle vědce zcela uvažování o emocionálních potřebách moderních lidí. Pokud všichni lidoopi provádějí točení za účelem závratí záměrně, mohli to stejně dělat i naši předkové.
Sami výzkumníci s točením experimentovali a zjistili, že lidoopi při něm často dosahují obrovské rychlosti, která má za důsledek závrať a ztrátu rovnováhy. Zvířata v něm ale záměrně pokračují, přestože účinky závratě už pociťují. Toto chování může podle vědců souviset s hrou nebo s tím, že se nudí. I to naznačuje spojitost s lidmi. „Když si představíte dětské hřiště, téměř všechna zařízení – houpačky, skluzavky nebo kolotoče – jsou navržena tak, aby zpochybňovala rovnováhu nebo narušovala reakce těla a mysli,“ doplnil Lameira.
